Dnešní sdělení rovněž stanoví řadu základních politických podmínek, které jsou zásadní pro dosažení cíle 90 %. Patří sem například plné provedení rámce dohodnutého pro rok 2030, zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu, většího zaměření na spravedlivou transformaci, při níž nebude nikdo ponechán stranou, zajištění rovných podmínek s mezinárodními partnery a strategického dialogu o rámci pro období po roce 2030, a to i s průmyslem a zemědělským odvětvím. Z výsledku konference COP28 v Dubaji vyplývá, že zbytek světa postupuje stejným směrem. EU stojí v čele mezinárodních opatření v oblasti klimatu a měla by pokračovat v nastoupeném směru a vytvářet příležitosti pro evropský průmysl, aby mohl prosperovat na nových světových trzích s čistými technologiemi.
Předvídatelnost a udržitelnost pro naše hospodářství a společnost
Stanovení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám učinit v tomto desetiletí rozhodnutí, která EU udrží na dobré cestě ke splnění svého cíle klimatické neutrality do roku 2050. Vyšle důležité signály o tom, jak investovat a efektivně plánovat v dlouhodobém horizontu a minimalizovat rizika uvízlých aktiv. Díky tomuto předběžnému plánování je možné utvářet prosperující, konkurenceschopnou a spravedlivou společnost, dekarbonizovat průmysl a energetické systémy EU a zajistit, aby Evropa byla hlavní cílovou destinací pro investice se stabilními pracovními místy, která obstojí i v budoucnu.
Posílí rovněž odolnost Evropy vůči budoucím krizím, a zejména posílí energetickou nezávislost EU na dovozu fosilních paliv, který v roce 2022 představoval více než 4 % HDP, neboť jsme čelili důsledkům válečné agrese Ruska proti Ukrajině. Náklady a dopady změny klimatu na člověka jsou stále větší a viditelnější. Jen za posledních pět let se hospodářské škody související s klimatem v Evropě odhadují na 170 miliard EUR. Z posouzení dopadů provedeného Komisí vyplývá, že i podle konzervativních odhadů by vyšší globální oteplování v důsledku nečinnosti mohlo do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %.
Stanovení podmínek pro dosažení doporučeného cíle
Dosažení 90% snížení emisí do roku 2040 bude vyžadovat splnění řady základních podmínek. Výchozím bodem je úplné provedení stávajících právních předpisů ke snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 %. Probíhající aktualizace návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu je klíčovým prvkem monitorování pokroku a Komise spolupracuje s členskými státy, průmyslem a sociálními partnery s cílem usnadnit nezbytná opatření.
Zelená dohoda se nyní musí stát dohodou o dekarbonizaci průmyslu, která bude vycházet ze stávajících silných stránek průmyslu, jako jsou větrná energie, vodní energie a elektrolyzéry, a nadále zvyšovat domácí výrobní kapacitu v růstových odvětvích, jako jsou baterie, elektrická vozidla, tepelná čerpadla, solární fotovoltaika, CCU/CCS, bioplyn a biometan a oběhové hospodářství. Stanovení cen uhlíku a přístup k financování mají rovněž zásadní význam pro plnění cílů v oblasti snižování emisí ze strany evropského průmyslu. Komise zřídí zvláštní pracovní skupinu pro vypracování globálního přístupu ke stanovování cen uhlíku a trhům s uhlíkem. Evropa bude muset mobilizovat správnou kombinaci investic soukromého a veřejného sektoru, aby naše hospodářství bylo udržitelné a konkurenceschopné. V nadcházejících letech bude v úzké spolupráci s členskými státy zapotřebí evropský přístup k financování.
Spravedlnost, solidarita a sociální politika musí zůstat ústředním prvkem transformace. Opatření v oblasti klimatu musí být přínosná pro všechny v naší společnosti a politiky v oblasti klimatu musí zohledňovat ty, kteří jsou nejzranitelnější nebo čelí největším výzvám, pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu. Příkladem takových politik jsou Sociální fond pro klimatická opatření a Fond pro spravedlivou transformaci, které již v tomto desetiletí budou nápomocny občanům, regionům, podnikům a pracovníkům.
A konečně otevřený dialog se všemi zúčastněnými stranami je zásadním předpokladem pro realizaci přechodu na čistou energii. Komise již zahájila formální dialogy se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu a zemědělství a nadcházející měsíce politických diskuzí v Evropě jsou přestavovat důležitou příležitostí k zajištění zapojení veřejnosti do dalších kroků a politických rozhodnutí. Měl by být posílen strukturovaný dialog se sociálními partnery, aby se zajistil jejich přínos se zaměřením na zaměstnanost, mobilitu, kvalitu pracovních míst, investice do rekvalifikace a prohlubování dovedností. Tato probíhající informační činnost pomůže příští Komisi předložit legislativní návrhy týkající se politického rámce pro období po roce 2030, který spravedlivým a nákladově efektivním způsobem splní cíl pro rok 2040. Tempo dekarbonizace bude záviset na dostupnosti technologií, které přinášejí bezuhlíková řešení, a také na účinném využívání zdrojů v oběhovém hospodářství.
Předpokládá se, že odvětví energetiky brzy po roce 2040 dosáhne plné dekarbonizace na základě všech energetických řešení s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, včetně obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, energetické účinnosti, skladování, zachycování a ukládání uhlíku, zachycování a využívání uhlíku, geotermálních a vodních zdrojů. Průmyslová aliance pro malé modulární reaktory, která byla dnes zahájena, je nejnovější iniciativou, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost průmyslu a zajistit silný dodavatelský řetězec EU a kvalifikovanou pracovní sílu. Důležitým přínosem tohoto úsilí je nižší závislost na fosilních palivech díky 80% poklesu jejich spotřeby energie v letech 2021 až 2040. Politický rámec pro období po roce 2030 bude příležitostí k dalšímu rozvoji těchto politik a k jejich doplnění sociálními a průmyslovými politikami, aby se zajistil hladký přechod od fosilních paliv.
Očekává se, že odvětví dopravy bude dekarbonizovat prostřednictvím kombinace technologických řešení a stanovení cen uhlíku. Se správnými politikami a podporou může odvětví zemědělství rovněž hrát roli při transformaci a zároveň zajistit dostatečnou produkci potravin v Evropě, zajistit spravedlivé příjmy a poskytovat další životně důležité služby, jako je zvyšování schopnosti půdy a lesů ukládat více uhlíku. Pro úspěch v této oblasti a pro rozvoj udržitelných postupů a obchodních modelů má zásadní význam celostní dialog s širším potravinářským průmyslem, a to i za branami zemědělských podniků.
EU bude i nadále rozvíjet správné rámcové podmínky, aby bylo možné přilákat investice a výrobu. Úspěšná klimatická transformace by měla jít ruku v ruce s posílenou konkurenceschopností průmyslu, zejména v odvětvích čistých technologií. Budoucí podpůrný rámec pro dekarbonizaci průmyslu by měl vycházet ze stávajícího průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu. Veřejné investice by měly být dobře zacíleny pomocí správné kombinace grantů, půjček, vlastního kapitálu, záruk, poradenských služeb a jiné veřejné podpory. Stanovování cen uhlíku by mělo i nadále hrát důležitou úlohu při povzbuzování investic do čistých technologií a vytváření příjmů na opatření v oblasti klimatu a sociální podporu transformace.
Dosažení 90% doporučeného cíle bude vyžadovat jak snížení emisí, tak pohlcování uhlíku. Bude to vyžadovat zavádění technologií zachycování a ukládání uhlíku, jakož i využívání zachyceného uhlíku v průmyslu. Strategie EU pro průmyslové hospodaření s uhlíkem podpoří rozvoj dodavatelských řetězců CO2 a potřebné dopravní infrastruktury pro CO2. Zachycování uhlíku by mělo být zaměřeno na těžko dekarbonizovatelná odvětví, v nichž jsou alternativy méně ekonomicky životaschopné. Pohlcování uhlíku bude rovněž zapotřebí k vytvoření negativních emisí po roce 2050.
Souvislosti
Při historicky vysokém zrychlení narušení klimatu v roce 2023 dosáhlo globální oteplování 1,48 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a teploty oceánů a ztráty ledu v Antarktidě značně překročily dříve naměřené hodnoty. Teplota povrchového vzduchu v Evropě vzrostla ještě prudčeji, přičemž poslední pětiletý průměr činil nárůst o 2,2 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Předpokládá se, že se počet přírodních požárů, záplav, sucha a vln veder bud narůstat a jediným způsobem, jak zabránit nejhorším důsledkům změny klimatu a chránit životy, zdraví, hospodářství a ekosystémy, je snížení emisí a posílení adaptačních opatření je.
V evropském právním rámci pro klima, který vstoupil v platnost v červenci 2021, je zakotven v právních předpisech závazek EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a střednědobý cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. EU od té doby přijala legislativní balíček nazvaný „Fit for 55“, který umožní splnění cílů pro rok 2030. Právní rámec pro klima rovněž vyžaduje, aby Evropská komise do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody, které se konalo v prosinci 2023, navrhla cíl v oblasti klimatu pro rok 2040. Jakmile příští Komise přijme cíl v oblasti klimatu pro rok 2040, bude tento cíl základem pro nový vnitrostátně stanovený příspěvek EU podle Pařížské dohody, o němž je třeba v roce 2025 informovat UNFCCC.
Stanovení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 přinese nejen jasné hospodářské přínosy plynoucí z nižších rizik extrémních povětrnostních jevů a souvisejících ztrát, ale bude mít také několik vedlejších přínosů, včetně lepší kvality ovzduší a souvisejících přínosů pro zdraví, snížené závislosti na dovážených fosilních palivech a přínosů pro biologickou rozmanitost. Změna klimatu způsobuje častější a závažnější extrémní povětrnostní jevy, které vedou k významným a rostoucím sociálním dopadům a hospodářským škodám. Tyto hospodářské ztráty výrazně převažují nad náklady na opatření v oblasti klimatu.
Další informace
Sdělení o doporučeném cíli snížení emisí do roku 2040
Webová stránka - cíl v oblasti klimatu pro rok 2040
Citace
Evropa již učinila strategické rozhodnutí investovat do inovativního, udržitelného a celosvětově konkurenceschopného hospodářství zaměřeného na aktivní čistý průmysl. Dnes činíme další krok k dosažení tohoto cíle, jehož zastřešujícím cílem je zajistit dlouhodobou prosperitu, stabilní pracovní místa a větší hospodářskou bezpečnost EU. Vedoucí postavení v průmyslu a spravedlivou transformaci považujeme za dvě strany téže mince. EU bude jakožto silný globální hráč v oblasti technologií pro nulové čisté emise i nadále zachovávat spravedlnost a solidaritu jakožto důležité prvky Zelené dohody pro Evropu.
Maroš Šefčovič, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu, interinstitucionální vztahy a strategický výhled
Odvětví energetiky stojí v čele dekarbonizace a snižování emisí v Evropě a musíme na této cestě pokračovat až do roku 2040. Ve 30. letech tohoto století bychom měli dosáhnout významného pokroku při přechodu od fosilních paliv a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v naší skladbě zdrojů energie. Investorům vysíláme jasný signál, že Evropa i nadále zachovává stávající směr a nabízí jim dlouhodobou předvídatelnost a stabilitu. Našim občanům dáváme jasný signál, že se připravují čistší řešení a že v procesu transformace stojíme při nich.
Kadri Simsonová, komisařka pro energetiku
Právě jsme zažili nejteplejší rok. O důvodech pro opatření v oblasti klimatu nelze pochybovat a je nutné, abychom určili, jak budeme dále postupovat. V budoucnu budeme potřebovat dva pevné pilíře: bezpečné a zdravé klima pro všechny a silné a odolné hospodářství, které nabízí podnikům perspektivu do budoucna a spravedlivou transformaci pro všechny. Tímto sdělením, které dnes předkládáme, se rovněž obracíme na naše partnery po celém světě s poselstvím, že Evropa i nadále bude stát v čele celosvětových ambicí v oblasti klimatu. Řešení klimatické krize je maraton, nikoliv sprint. Musíme zajistit, aby se všichni dostali do cíle a nikdo nezůstal opomenut.
Wopke Hoekstra, Commissioner for Climate Action
RSS
Přebírání zpráv
