Regionální účty v Královéhradeckém kraji v roce 2022 - Hrubý domácí produkt v kraji v roce 2022 vzrostl o 0,7 %
Hrubý domácí produkt v kraji v roce 2022 vzrostl o 0,7 % (ve srovnatelných cenách), ale tempo růstu meziročně výrazně zpomalilo. V přepočtu na jednoho obyvatele činil HDP 543,1 tis. Kč a mezi kraji byl pátý nejvyšší. Míra investic meziročně vzrostla na 19,4 %, ale pátým rokem zůstává nejnižší z krajů.
Regionální hrubý domácí produkt
Ekonomické výsledky za rok 2022 potvrzují návrat k ekonomickému růstu, který byl typický pro období 2013–2019. Byl však přerušen v roce 2020 pandemií covid-19, kdy došlo k výraznému snížení HDP na republikové i regionální úrovni. V roce 2022 HDP ve srovnatelných cenách v Královéhradeckém kraji vzrostl o 0,7 %, za průměrem ČR (2,4 %) zaostal o 1,7 p. b. Proti předchozímu roku 2021 (2,5 %) tak tempo růstu HDP v kraji výrazně zpomalilo. Meziroční nárůst HDP zaznamenalo 11 krajů, nejrychleji rostl HDP ve Středočeském kraji (o 7,8 %), v Královéhradeckém kraji byl nárůst šestý nejpomalejší. Ve třech krajích došlo k meziročnímu poklesu; v Kraji Vysočina o 3,5 %, v Jihočeském kraji o 1,2 % a v kraji Karlovarském o 0,1 %.
Regionální hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2022 v Královéhradeckém kraji hodnoty 299,3 mld. Kč v běžných cenách, což představuje 4,4 % republikového úhrnu a pokles proti roku 2021 o 0,2 p. b. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na republikovém úhrnu výrazně nemění a pohybuje se v rozmezí 4,4–5,0 %, mezi kraji to představuje od roku 2003 pátou nebo šestou nejnižší příčku. V roce 2022 si kraj o jeden stupínek pohoršil a podíl kraje byl tak pátý nejnižší. Nejméně se na tvorbě republikového HDP v roce 2022 podílel nejmenší kraj Karlovarský (1,6 %), naopak více než čtvrtinou (28,4 %) přispívalo hl. město Praha, a to bylo nejvíc z krajů.
Hrubý domácí produkt v přepočtu na 1 obyvatele Královéhradeckého kraje dosáhl v roce 2022 hodnoty 543,1 tis. Kč (v běžných cenách) a mezi kraji byl pátý nejvyšší po hl. městě Praze, Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském kraji. Od roku 2000, kdy vzniklo nové krajské uspořádání, se kraj umisťoval v tomto ukazateli na 5.–6. příčce mezi kraji, v roce 2019 si polepšil na 4. příčku a v letech 2020 a 2021 dokonce na 3. příčku.
Za republikovou hodnotou HDP na obyvatele Královéhradecký kraj dlouhodobě zaostával, nejvíc v roce 2008, kdy dosáhl 82,6 % republikového průměru, poté s drobnými výkyvy rostl do roku 2020, kdy se republikové hodnotě přiblížil nejvíc na 90,1 %. V posledních dvou sledovaných letech (2021 a 2022) dosáhl Královéhradecký kraj 88,9 %, resp. na 85,5 % republikového průměru a mezi kraji to byla 3., resp. 5. nejvyšší hodnota. Hl. město Praha převyšuje republikový průměr více než dvojnásobně (228,9 %) a naopak Karlovarský kraj dosáhl 59,5 % republikového průměru, a to bylo nejméně z krajů.
Porovnáme-li HDP na obyvatele v PPS (standard kupní síly) s průměrem 27 zemí Evropské unie (EU27=100 %), dosáhla hodnota v Královéhradeckém kraji v roce 2022 výše 77,3 %, byla šestá nejvyšší v kraji za posledních 20 let a pátá nejvyšší mezi kraji ČR. V letech 2017–2021 se krajská hodnota přehoupla přes 80 % průměru EU, nejvíc se mu přiblížila v roce 2020, kdy dosáhla 84,1 % průměru EU. Z regionů České republiky pouze hl. město Praha převyšuje dlouhodobě průměr EU, v posledních šesti sledovaných letech více než dvojnásobně. Ostatní kraje v dlouhodobé historii (od roku 1995) průměru EU nedosáhly.
Dalším důležitým indikátorem ekonomické situace regionu je odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty, která vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví.
Regionální HPH dosáhla v roce 2022 v kraji hodnoty 271,4 mld. Kč a byla nejvyšší od roku 1995. Od roku 2013 HPH v kraji rostla, v covidovém roce 2020 se tempo růstu zpomalilo na 0,8 % a v posledních dvou sledovaných letech (2021 a 2022) došlo opět ke zrychlení tempa růstu na 5,4 %, resp. 6,7 %. Ve většině odvětví byl zaznamenán proti roku 2021 nárůst, pouze v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví došlo k meziročnímu poklesu, který byl v kraji více než pětinový.
V sektorové skladbě ekonomiky se zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) v kraji dlouhodobě snižuje, mezi roky 2002 a 2022 kleslo ze 4,4 % na 3,3 %. Od roku 2013 v kraji neustále klesá, až poslední sledovaný rok 2022 naznačuje nárůst podílu tohoto sektoru na HPH, meziročně o 0,4 p. b.
Podíl sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) na HPH se v kraji dlouhodobě pohyboval v rozmezí 39,1–47,4 % a v celé dlouhé časové řadě (1995–2022) vždy převyšoval průměrnou republikovou hodnotu. V roce 2022 kleslo krajské zastoupení sekundárního sektoru na 42,5 %, ale proti průměru ČR bylo o 9,9 p. b. vyšší. Mezi roky 2017 až 2021 činil rozdíl mezi krajským a průměrným republikovým podílem více než 11 p. b. Mezi kraji byl podíl sekundárního sektoru v roce 2022 třetí nejvyšší po kraji Zlínském a Ústeckém.
Podíl terciární sféry (doprava a služby) se pohybuje v rozmezí 48,8-56,0 % a proti průměru ČR byl v celé dlouhé časové řadě v kraji vždy nižší. V posledních devíti letech (2014–2022) byla krajská hodnota nižší oproti průměru ČR o více než 10 p. b. V roce 2022 činilo zastoupení sektoru v kraji 54,2 % a bylo 11,1 p. b. pod průměrem ČR a mezi kraji to byl třetí nejnižší podíl po krajích Zlínském (51,5 %) a Pardubickém (54,2 %). Nutno poznamenat, že republikový průměr je ovlivněn vysokým zastoupením tohoto sektoru v hl. městě Praze (83,5 %).
Čistý disponibilní důchod domácností
Ukazatel se používá pro hodnocení materiálního bohatství trvale bydlících obyvatel v jednotlivých regionech a v Královéhradeckém kraji se vyznačuje trvale rostoucí tendencí. Tempa růstu ČDDD byla ve sledovaném období ovlivněna vývojem ekonomiky; v letech 2010, 2011 a 2013 došlo k meziročnímu snížení a dále v covidovém roce 2020, kdy se tempo růstu výrazně zpomalilo (1,5 %). Od roku 2002 se ve zbývajících letech pohyboval meziroční nárůst v rozmezí 0,3 % v roce 2003 po 9,9 % v roce 2022. Podíl Královéhradeckého kraje na celkovém objemu ČDDD v ČR činil 5,0 % a mezi kraji byl pátý nejnižší.
Hodnota ČDDD na 1 obyvatele řadí kraj od roku 2002 střídavě na čtvrtou až sedmou nejvyšší příčku mezi kraji. V roce 2022 se zařadil kraj hodnotou 314,4 tis. Kč na 6. příčku v mezikrajském srovnání. Zatímco v roce 2002 byl ČDDD na obyvatele kraje nižší oproti republikovému průměru o 1,8 tis. Kč, v čase se krajská hodnota od průměru ČR vzdalovala, v roce 2022 dosáhla 96,2 % průměrné hodnoty ČR. Krajská hodnota byla v posledním sledovaném roce 2022 o 12,4 tis. Kč nižší než republikový průměr.
Tvorba hrubého fixního kapitálu
Ukazatel vyjadřuje investiční aktivitu v regionu, která v roce 2022 dosáhla hodnoty 58,1 mld. Kč v běžných cenách a meziročně vzrostla o 9,4 %. Mezi kraji to bylo třetí nejpomalejší tempo růstu po Libereckém kraji a Kraji Vysočina. Objem prostředků investovaných do pořízení fixního kapitálu patří v Královéhradeckém kraji dlouhodobě k nejnižším a v letech 2002–2022 se pohyboval v rozmezí 3,1–5,0 %, v roce 2022 činil 3,2 % z celkového objemu THFK a byl čtvrtý nejnižší ze všech krajů.
V přepočtu na jednoho obyvatele je THFK v Královéhradeckém kraji dlouhodobě pod republikovým průměrem. V roce 2022 činila 105,5 tis. Kč a mezi kraji byla vůbec nejnižší. V dlouhodobé časové řadě se krajská hodnota nejvíce přiblížila republikovému průměru v roce 2002 (93,7 %) a naopak nejvíce vzdálila v roce 2013 (58,2 %). V posledním sledovaném roce 2022 dosáhla krajská hodnota 62,0 % průměru ČR.
THFK v jednotlivých krajích často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě nejlepší poměr k THFK na 1 obyvatele v ČR vykazuje hl. město Praha, který průměrnou hodnotu investic převyšuje téměř 2,5krát, pravidelně mírně převyšuje i kraj Středočeský, ostatní kraje jen výjimečně.
Míra investic (podíl THFK na HDP)
Míra investic v Královéhradeckém kraji se pohybovala v celé dlouhé časové řadě 1995–2022 pod republikovým průměrem s výjimkou roku 2002. V roce 2022 směřovalo do tvorby hrubého fixního kapitálu v Královéhradeckém kraji 19,4 % HDP, to je od roku 2002 šestý nejnižší podíl. Průměrná míra investic v ČR byla proti Královéhradeckému kraji o 7,4 p. b. vyšší a v roce 2022 činila 26,8 %. Královéhradecký kraj patří dlouhodobě k regionům s nejnižší mírou investic, v posledních pěti sledovaných letech (2018?–2022) byla nejnižší ze všech krajů.
Poslední graf nabízí souhrnný vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) v přepočtu na jednoho obyvatele. Z grafu je patrné zaostávání Královéhradeckého kraje za průměrem ČR v THFK, méně výrazné je to u HDP a nejméně je to u ukazatele ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele.
Regionální makroekonomické ukazatele jsou revidovány v souladu s revizí ročních národních účtů. Data za rok 2022 zveřejnil ČSÚ 5. 1. 2024 včetně revidovaných dat od roku 1995.
Více informací naleznete v databázi regionálních účtů.
Další informace o makroekonomice v Královéhradeckém kraji jsou k dispozici v odkaze Statistiky / HDP, regionální účty.
Kontakt:
Ing. Ivana Dušková
Oddělení informačních služeb a správy registrů
Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové
Tel.: 495 762 316, 730 518 923
E-mail: ivana.duskova@czso.cz
Přílohy
-
⇩ Makroekonomické ukazatele v Královéhradeckém kraji
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz