Na výzkum a vývoj bylo v Libereckém kraji v roce 2022 vynaloženo 2,7 % republikového objemu výdajů a 1,8 % regionálního hrubého domácího produktu
Na výzkum a vývoj bylo v Libereckém kraji v roce 2022 vynaloženo 2,7 % republikového objemu výdajů a 1,8 % regionálního hrubého domácího produktu. Přístup k internetu mělo 84,8 % domácností Libereckého kraje, přes mobilní telefon se k internetu připojovalo 71,9 % jednotlivců starších 16 let a internetové bankovnictví využívalo 66,5 % těchto osob.
Výzkum a vývoj
Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2022 zabývalo 86 125 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). V dlouhodobém pohledu počet těchto zaměstnanců každoročně roste, ve srovnání s rokem 2021 se zvýšil o 1,7 %. Meziroční nárůst byl zaznamenán v 8 krajích – relativně nejvýrazněji se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji navýšil v Plzeňském kraji (+7,1 %, tj. +262 osob), v absolutním vyjádření byl jejich přírůstek nejvyšší v hlavním městě Praze (+1 305 osob, tj. +4,3 %). Ve zbývajících 6 regionech počet výzkumných a vývojových pracovníků meziročně poklesl, k největšímu relativnímu i absolutnímu snížení pak došlo v Libereckém kraji (-10,0 %, resp. -247 osob). Více než 36 % z celkového počtu zaměstnanců působilo v hlavním městě Praze (36,6 %), pětina v Jihomoravském kraji (20,3 %), 10,0% podíl vykázal Středočeský kraj. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl 5 %, nejnižší zastoupení bylo vykázáno v Karlovarském kraji (0,3 %). Podíl Libereckého kraje činil 2,6 %, což představuje 4. nejnižší příčku. V přepočtu na 1 000 zaměstnanců v daném kraji se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji pohybuje v rozmezí od 2,1 ‰ v Karlovarském kraji do 32,4 ‰ v hlavním městě Praze, Liberecký kraj se však s hodnotou 10,9 ‰ v tomto případě umístil na 7. nejvyšší příčce žebříčku.
V roce 2022 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v České republice 133,3 mld. Kč, tj. o 9,3 % více než tomu bylo v roce 2021. Meziročně vyšší objem těchto výdajů zaznamenaly také všechny kraje. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v Karlovarském kraji (+43,2 %), nejméně se celkové výdaje zvýšily v Pardubickém kraji (+3,4 %). Přírůstek zjištěný v Libereckém kraji (+4,5 %) byl pak 2. nejnižší. Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje nadále zůstává hlavní město Praha, ve kterém bylo v roce 2022 realizováno 38,8 % celkových výdajů v České republice, konkrétně 51,7 mld. Kč. S výrazným odstupem následovaly kraje Jihomoravský s 17,2 % a Středočeský s 13,2 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,1 %), v hlavním městě Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,7 %, resp. 2,3 % HDP vytvořeného v příslušném regionu. Naproti tomu v Karlovarském a Ústeckém kraji podíl dosáhl 0,3 %, resp. 0,4 %, méně než 1 % HDP představovaly sledované výdaje ještě v Kraji Vysočina (0,7 %).
Nejvíce prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 85,6 mld. Kč (64,2 % celkových výdajů). Téměř třetina pak byla vydána v hlavním městě Praze (31,4 %). Dalších 16,1 % bylo shodně použito ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na podporu výzkumu a vývoje v roce 2022 vynaloženo 38,5 mld. Kč, tedy o 0,2 mld. (+0,5 %) více než v roce 2021. Největší část těchto prostředků (17,1 mld. Kč, tj. meziročně o 2,0 % více) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 11,9 mld. Kč (-2,3 %) získaly veřejné výzkumné instituce a 3,3 mld. Kč (-12,6 %) směřovalo mezi soukromé podniky.
V Libereckém kraji bylo v oblasti VaV zaměstnáno 3 410 fyzických osob (meziročně o 8,3 % méně), ženy tvořily 27,8 %. Po přepočtu na plnou pracovní dobu (FTE) věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem se tímto oborem zabývalo 2 228 zaměstnanců (meziročně -10,0 %), z toho 24,4 % představovaly ženy. V podnikatelském sektoru pracovalo 72,0 % z celkového přepočteného počtu zaměstnanců, dalších 24,2 % pak v sektoru vysokoškolském a 3,1 % v sektoru vládním. Mezi výzkumné pracovníky patřilo 48,6 % všech přepočtených zaměstnanců (meziročně -2,0 p. b.), techničtí pracovníci představovali 37,9 % (+1,8 p. b.) a ostatní pracovníci 13,6 % (+0,2 p. b.).
Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo 3 635,0 mil. Kč, v porovnání s rokem 2021 se tak objem výdajů zvýšil o 155,1 mil. Kč (+4,5 %). Téměř 72 % výdajů pocházelo z podnikatelských zdrojů, nezanedbatelná částka pocházela také z veřejných domácích zdrojů (822,7 mil. Kč, tj. 22,6 %). Většina výdajů byla vynaložena v podnikatelském sektoru (77,7 %), 18,0 % směřovalo do sektoru vysokoškolského, 2,4 % do sektoru vládního a zbývající 1,9 % do soukromého neziskového sektoru. Z hlediska druhu z 92,7 % převažovaly výdaje běžné, 50,0 % těchto výdajů připadlo na mzdy. Podle typu činnosti byla většina celkových výdajů použita především na aplikovaný výzkum (48,7 %), na experimentální vývoj bylo určeno 42,3 % výdajů, 9,0 % připadlo na základní výzkum.
Za Liberecký kraj bylo u Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 2022 tuzemskými přihlašovateli podáno celkem 25 patentových přihlášek (meziročně o 10 méně), z toho 14 přihlášek bylo podáno veřejnou vysokou školou, 6 přihlášek připadlo na soukromé podniky, 4 přihlášky podaly nepodnikající fyzické osoby a 1 přihlášku podnikající fyzická osoba. V průběhu roku 2022 bylo domácím přihlašovatelům v kraji uděleno 22 patentů (shodně jako v roce 2021), nejvíce patentů bylo poskytnuto soukromým podnikům a veřejné vysoké škole (shodně 10 patentů). Z celorepublikového počtu 3 463 platných patentů patřících k 31. 12. 2022 domácím subjektům v České republice bylo 206 patentů v držení subjektů z Libereckého kraje (meziročně -1 patent). Nejvíce patentů patřilo domácím subjektům z hlavního města Prahy (944 patentů, tj. 27,3 % republikového počtu), nejméně patentů držely subjekty z Karlovarského kraje (26 patentů, tj. 0,8 %). Podíl za Liberecký kraj ve výši 6,0 % znamenal v pomyslném žebříčku 5. nejvyšší pozici.
Informační a komunikační technologie
Činnostmi v oblasti ICT se v České republice zabývalo 226,3 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 55,3 % tvořili ICT manažeři, inženýři a specialisté, zbývající část představovali ICT technici (44,7 %). Z hlediska územního rozložení byli ICT specialisté nejvíce koncentrováni v hlavním městě Praze, v Jihomoravském, Moravskoslezském, Královéhradeckém a Olomouckém kraji, ve kterých tvořili vždy více než polovinu ICT zaměstnanců. Pro zvýšení spolehlivosti dat z výběrového zjišťování byly tyto údaje vypočteny jako průměr z posledních 3 let (2020–2022).
Podíl domácností vybavených počítačem v České republice v roce 2022 poprvé překročil 80% hranici, meziročně se zvýšil o 1,2 p. b. na 80,7 %. Podíl domácností s připojením k internetu dosáhl v republikovém průměru 85,3 % (meziročně +1,9 p. b.). Nejvyšší podíl byl vykázán v hlavním městě Praze (88,8 %, meziročně +1,9 p. b.), nejnižší v Olomouckém kraji (80,5 %, meziročně +1,5 p. b.). Nejvýrazněji se tento podíl zvýšil v Ústeckém kraji (+4,2 p. b. na 82,2 %), nejméně v Kraji Vysočina (+0,6 p. b. na 86,5 %). Vybavenost domácností připojením k internetu v Libereckém kraji činila 84,8 %, tj. mezi kraji 6. nejnižší hodnota, meziroční nárůst tohoto podílu zde pak činil 1,8 p. b. (tj. 7. nejnižší hodnota).
Internet v České republice používá 84,4 % osob starších 16 let. Prostor pro růst uživatelů je především v kategorii seniorů a osob nad 55 let. Podíl osob nad 55 let, které se připojují k internetu, se meziročně navýšil o 3,5 p. b. na 62,5 %, podíl seniorů pak o 1,2 p. b. na 49,3 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 99,2 % obyvatel této věkové skupiny (meziročně +0,3 p. b.), ve skupině 35–54 let pak 98,0 % osob (+0,7 p. b.). Využití internetu v populaci starší 55 let (i mezi seniory) se napříč kraji České republiky pohybuje v rozmezí od 56,9 % (resp. 40,9 %) v Libereckém kraji do 71,4 % (resp. 62,0 %) v hlavním městě Praze.
Rovněž roste podíl osob, které používají internet na mobilním telefonu. V roce 2022 tento způsob připojení využívalo 75,7 % 16letých a starších obyvatel České republiky (meziročně +3,6 p. b.). Jen v hlavním městě Praze tímto způsobem mobilní telefon používalo 79,4 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 16,1 %. K největšímu nárůstu došlo v Moravskoslezském kraji (z 5,9 % v roce 2011 na 78,4 % v roce 2022). Meziročně pak tento podíl nejvýrazněji vzrostl v Ústeckém kraji (+6,5 p. b. na 78,1 %), nejméně v hlavním městě Praze (+1,0 p. b. na 79,4 %).
Internetové bankovnictví využívá v České republice 70,3 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2011 2,6násobek. Zájem o internetové bankovnictví se v 16leté a starší populaci se mezi kraji pohybuje v rozmezí od 66,2 % v Ústeckém kraji do 76,9 % v hlavním městě Praze. Zvyšuje se rovněž podíl online nakupujících. Zatímco v roce 2010 v e-shopech nakupovala (nákup v posledních 12 měsících) pouze čtvrtina Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2022 to bylo již 70,3 %. Nejvíce těchto nakupujících je z hlavního města Prahy (78,5 %), naopak je tomu v Královéhradeckém kraji (62,7 %).
V Libereckém kraji se vybavenost domácností informačními technologiemi pohybuje pod republikovými průměry. Počítačem bylo vybaveno 76,1 % domácností (o 4,6 p. b. pod průměrem za ČR), přístup k internetu uvedlo 84,8 % libereckých domácností (-0,5 p. b.). Z pohledu jednotlivců používalo v roce 2022 v našem kraji internet 79,5 % osob starších 16 let (meziročně o 0,5 p. b. více) a v porovnání s ostatními kraji se jedná o nejnižší hodnotu. Přes mobilní telefon se na internet připojovalo 71,9 % osob (meziročně +2,7 p. b.) osob starších 16 let a také v tomto případě se však jednalo o nejnižší krajský podíl. Také v našem kraji výrazně vzrostl zájem o internetové bankovnictví. V porovnání s rokem 2011 se podíl osob starších 16 let, které tuto službu využívaly, zvýšil o 41,9 p. b. na 66,5 %. Během posledních 12 měsíců provedlo alespoň jeden nákup na internetu 67,9 % obyvatel kraje starších 16 let (meziročně +2,3 p. b.), v mezikrajském žebříčku (společně s krajem Olomouckým) 3. nejnižší podíl.
Další informace najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2022 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.
Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky
Informační technologie v mezikrajském srovnání - tabulky
Další poznatky z těchto oblastí (včetně grafů, kartogramů, komentářů a podrobné metodiky) můžete získat na stránkách:
Kontakt:
Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz
Přílohy
- Grafy
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz