Prosincová data přinesla opatrný optimismus (Analýza makroindikátorů)

Prosincová data z reálné ekonomiky nabídla důvody k mírnému optimismu. Průmyslová výroba zakončila rok silným meziměsíčním nárůstem, když výrazně rostla především výroba automobilů. Na optimistické vlně zakončila loňský rok i stavební výroba, která byla ve srovnání s listopadem také vyšší. Dařilo se však pouze pozemnímu stavitelství, když výstup inženýrského naopak meziměsíčně klesl. Zahraniční obchod zůstal i v prosinci v plusu, avšak nižším, než jsme my i finanční trhy očekávaly.

Průmyslová výroba zakončila loňský rok silným nárůstem, když se v prosinci meziměsíčně zvýšila o výrazných 2,8 % po listopadovém poklesu o 1,4 %. Za celý loňský rok tak dle revidovaných dat v souhrnu klesla o 0,4 % (WDA). V samotném prosinci byla průmyslová produkce meziročně nižší o 0,7 % po očištění o rozdílný počet pracovních dní, respektive o 6 % (NSA) nižší bez něj. To bylo poměrně výrazně nad tržním očekáváním, který předpokládal hlubší pokles (o 7 % y/y, NSA).

Výroba meziměsíčně vzrostla napříč zpracovatelskými odvětvími a meziměsíčně byla v souhrnu vyšší o téměř 3 %. K tomu nejvýznamněji přispěla výroba aut, která se meziměsíčně zvýšila o více jak 10 %. Silná produkce v automobilovém průmyslu tak potvrzuje náš předpoklad, že tuzemští producenti aut mají stále k dispozici značný objem dosud nevyřízených objednávek. Jejich dokončování pravděpodobně i v následujících měsících udrží solidní úroveň automobilové produkce. Navíc oproti ostatním zpracovatelským odvětvím ani poptávka není nikterak utlumená, jak ukazuje nominální objem nových objednávek. Ten v automobilovém průmyslu meziměsíčně rostl od září do listopadu a v prosinci jen nepatrně klesl o 0,1 % m/m. K prosincovému nárůstu průmyslové produkce dále výrazně přispěla výroba strojů a zařízení (+6,6 % m/m) a také výroba počítačů a elektronických zařízení (+24,1 %). Mimo zpracovatelská odvětví průmyslová produkce také posílila. V sektoru těžby a dobývání meziměsíčně vzrostla o 2,2 % a v energetickém průmyslu zase o 1,4 % m/m.

Přestože nálada v průmyslu zůstává nadále utlumená, jak dokazují průzkumy sentimentu, přičemž slabá poptávka je jeden z nejcitovanějších důvodů, tak situace v Q4 24 nebyla nakonec tak špatná. Po velmi slabém Q3 průmyslová výroba mezičtvrtletně vzrostla o 1,9 %. Navíc (nominální) objem nových zakázek od září meziměsíčně setrvale mírně roste, byť v prosinci jen nepatrně o 0,1 %. Mírně lepší poptávka a zejména v automobilovém průmyslu velký objem nedokončených zakázek by měly podpořit průmyslovou produkci v následujících měsících. Ovšem vzhledem k našemu očekávání ohledně slabého výkonu německé ekonomiky zahraniční poptávka pravděpodobně nenabídne výrazný impuls.

Přebytek zahraničního obchodu se v prosinci meziměsíčně snížil

Prosincová bilance zahraničního obchodu sice zůstala v plusu, nicméně ve výrazně nižším, než tomu bylo v listopadu (3,5 mld. CZK vs listopadových 29,4 mld. CZK). Prosincová data nicméně bývají tradičně ovlivněna vyššími vánočními dovozy. Po sezónním očištění dosáhl prosincový zahraniční obchod přebytku 17 mld. CZK (meziročně vyšší o 8,5 mld. CZK). Pozitivně se na něm i nadále odrážel slabší nominální dovoz ropy a zemního plynu, jehož saldo bylo o 7 mld. CZK méně záporné než rok předtím. V tomto vývoji se projevuje pokles cen na světových komoditních trzích. Meziročně se zlepšila i bilance obchodu s elektrickými zařízeními (o 4,4 mld. CZK) a nižší byl také deficit obchodu s chemickými látkami (o 2,8 mld. CZK). Negativně na prosincový výsledek zahraničního obchodu dopadl obchod s elektrickou energií, jehož přebytek byl o 9,2 mld. CZK nižší, a to v důsledku poklesu cen. Zároveň se zvětšil deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (meziročně o 2,2 mld. CZK). Vývoz po sezónním očištění meziměsíčně vzrostl o 1,6 %, dovoz o 4,2 %.

Za celý loňský rok vykázala bilance zahraničního obchodu přebytek ve výši 122,8 mld. CZK. V letošním roce očekáváme přebytek ve výši 145 mld. CZK. Na straně exportů by se pozitivně mělo odrazit oživení domácí i zahraniční ekonomiky, zároveň však strana importů bude pod tlakem v důsledku oživené domácí poptávky a importně náročné investiční aktivity.

Vloni stavební produkce klesla, letos již mírně poroste

Stavebnictví zakončilo loňský rok povzbuzující zprávou, produkce totiž vykázala meziměsíční nárůst o 1,3 %. Za tímto číslem se ovšem skrýval rozdílný vývoj v obou hlavních kategoriích. Povzbudivá byla dynamika produkce pozemního stavitelství (+2,6 % m/m), naopak u inženýrského stavitelství produkce klesla (-1,9 % m/m). Z meziročního pohledu došlo ke zmírnění poklesu z listopadových -6,5 % na prosincových -4,6 %. Pozemní stavitelství bylo v prosinci meziročně níže o 1,3 % (očištěno o efekt rozdílného počtu pracovních dní), u toho inženýrského byl poklesl mnohem výraznější (-12,5 %).

Kondice stavebnictví je odrazem situace v celém národním hospodářství. Jako celek ekonomika v loňském roce poklesla o 0,4 %, stavební produkce pak o 2,6 %. I když investice v ekonomice jako celku se nevyvíjely špatně, dokonce se jejich objem v polovině loňského roku dostal nad předpandemickou úroveň, neplatí to pro investice ve stavebnictví. Tady svou roli sehrála utažená měnová politika, a tím pádem dražší financování.

Letos vypadá situace pro stavebníky o něco lépe. V souvislosti s očekávaným snižováním úrokových sazeb, celkovým oživením ekonomického vývoje, zejména ve druhé polovině roku, a pokračujícího čerpání evropských prostředků na financování infrastrukturních investic by letos stavební produkce podle naší prognózy měla vzrůst o 1,7 %. Růst tedy nebude nikterak silný, bariérou růstu na nadále bude nedostatek zaměstnanců. Významnou překážkou také zůstává nedostatek stavebního materiálu, což souviselo s narušenými výrobními a dopravními řetězci, kde i přes aktuální riziko zhoršené geopolitické situace na Blízkém východě předpokládáme pokračující normalizaci jejich fungování. To podporuje i cenový vývoj, kde výrazné inflační tlaky zejména roku 2022 a částečně i 2023 jsou zřejmě již za námi.

Povzbudivé jsou vpředhledící indikátory z celého sektoru. Meziročně sice během prosince vydaly stavební úřady o 7,5 % méně stavebních povolení, orientační hodnota těchto povolení ovšem vzrostla o 62,4 %. V posledních dvou měsících je patrný výrazný nárůst orientační hodnoty vydaných stavebních povolení pro dopravní inženýrské stavby (+46 % m/m v listopadu a +162 % m/m v prosinci), v samotném závěru roku se pak zvedla hodnota vydaných stavebních povolení pro bytové (+92 % m/m) i nebytové (+63 %) budovy, což ale může být jednorázové vzhledem k povolování větších budov.

Do budoucna nepříznivá situace přetrvává na trhu rezidenčního bydlení. Povzbudivou zprávou je, že se dokončují dříve započaté stavby bytů. V samotném prosinci jich bylo meziročně dokončeno o 5 % více. Ovšem výlučně díky dokončení bytových domů (+8,9 %); v rodinných domech počet dokončených staveb v prosinci meziročně o 0,7 % klesl. Pokud jde ale o počet zahájených bytů, ten byl v prosinci 2023 oproti prosinci 2022 nižší o 16,5 %, když obdobné tempo poklesu bylo zaznamenáno v rodinných i bytových domech. Tady je zřejmé, že dokud neklesnou úrokové sazby a nezvýší se dostupnost hypoték, bytová výstavba se nerozjede.