Jaderná elektrárna Temelín - Souhrnná informace

Investiční záměr výstavby jaderné elektrárny Temelín byl vydán v únoru 1979, úvodní projekt byl zpracován Energoprojektem Praha v roce 1985 a vlastní stavba byla zahájena v listopadu 1986. Po listopadu 1989 došlo v nových politických a ekonomických podmínkách k přehodnocení původního záměru: v roce 1990 byla usnesením vlády ČSFR č. 267/90 zastavena stavba 3. a 4. bloku a v březnu 1993 vláda ČR rozhodla svým usnesením č. 103/93 o dostavbě 1. a 2. bloku. Na základě doporučení mezinárodních misí a MAAE Vídeň provedl provozovatel elektrárny, společnost ČEZ, a.s., zásadní změny v projektu, které se týkaly všech částí technologické dodávky.

V srpnu 1998 vláda ČR usnesením č. 516/98 rozhodla o mezinárodním posouzení dostavby JE Temelín, které v listopadu 1998 doplnila usnesením č. 728/98. Výsledky tohoto posouzení vláda ČR projednala v březnu 1999 a v květnu 1999 usnesením č. 472/99 rozhodla o dokončení výstavby obou bloků JE Temelín s tím, že blok č.1 bude zavezen jaderným palivem v září 2000 a blok č. 2 v prosinci 2001.

Oba bloky byly postupně dokončovány a uváděny do zkušebního provozu. Na bloku č. 1 byl zkušební provoz zahájen 10.6.2002 a na bloku č. 2 pak 26.4.2003.

Jaderná elektrárna Temelín se nachází v jižních Čechách, přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Relativní blízkost elektrárny od příhraničních oblastí Rakouska vyvolala obavy u části tamních obyvatel, kteří požadovali její odstavení. K vyhrocení situace došlo na podzim roku 2000, kdy formy protestu protitemelínských aktivistů přerostly v blokády na česko-rakouských hraničních přechodech. Dne 12.12.2000 v dolnorakouském Melku jednali o JE Temelín za účasti evropského komisaře G. Verheugena předseda vlády ČR M. Zeman a spolkový kancléř Rakouské republiky W. Schüssel. Výsledkem bylo přijetí Protokolu z Melku, v němž se obě strany dohodly na důkladném prověření jaderné bezpečnosti elektrárny a zejména pak na rozšíření posouzení vlivů na životní prostředí. Koordinací procesu naplňování Protokolu byl na české straně pověřen místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí J. Kavan, na rakouské straně spolkový ministr zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství W. Molterer.

K naplňování Protokolu z Melku přijala vláda ČR v lednu 2001 usnesení č. 17/01 a usnesení č. 65/01, kterým byla zřízena Komise pro posuzování vlivů JE Temelín na životní prostředí (tj. Komise pro EIA) za účasti zástupců ČR a zástupců Rakouska, SRN a EK jako pozorovatelů. O zásadách a struktuře provádění souhrnného EIA se dohodli místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan a spolkový ministr zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Wilhelm Molterer ve Společném prohlášení k EIA pro JE Temelín v realizaci dohody z Melku z 13.2.2001.

Zpráva Komise EIA byla zveřejněna 10.4.2001. Ministři J. Kavan a W. Molterer o ní jednali 12.5.2001 v Praze, kde vydali Společné prohlášení, v němž se shodli na vypracování dalších referenčních dokumentů a na tom, že veřejnost bude mít možnost se ke všem předloženým dokumentům vyjádřit - mimo jiné i v rámci veřejného slyšení v Rakousku, které se uskutečnilo 26.6.2001 ve Vídni.

Jednání o ukončení procesu z Melku vyústilo v přijetí Závěrů melkského procesu a následných opatření na setkání předsedy vlády ČR M. Zemana se spolkovým kancléřem Rakouské republiky W. Schüsselem 29.11.2001 v Bruselu pod záštitou evropského komisaře G. Verheugena. Česko-rakouská diskuse o jaderné elektrárně Temelín tak byla politicky uzavřena a přenesena na expertní úroveň.

K implementaci závazků Závěrů přijala vláda ČR v únoru 2002 usnesení č. 156/02. Realizace opatření dle přílohy I Závěrů a dalších 8 opatření dle přílohy II je zajišťována Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Na plnění ostatních 13 opatření přílohy II Závěrů se podílejí Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ČEZ, a.s. - JE Temelín. Monitorováním těchto 13 opatření byla pověřena Komise pro posuzování vlivů JE Temelín na životní prostředí. Zprávu o plnění těchto závazků za rok 2002 schválila vláda ČR v dubnu 2003 usnesením č. 342/03 a za rok 2003 v březnu 2004 usnesením č. 303/04.
Schůzky ministra zahraničních věcí ČR a spolkového ministra zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky se i nadále uskutečňují s tím, že jsou věnovány hodnocení plnění bruselských Závěrů. Ministři C. Svoboda a W. Molterer na jednání ve Vranově nad Dyjí 12.10.2002 konstatovali, že tento dokument je ve všech bodech naplňován, a dohodli se na vytvoření česko-rakouské odborné skupiny "Trvale udržitelná energetická politika v Evropě". Skupinu tvoří 10 expertů - prof. František Janouch, ing. Jaroslav Knapek, ing. Jaroslav Maroušek, PhDr. Ivan Rynda, ing. Jan Těšitel, CSc. za českou stranu a prof. Reinhard Haas, prof. Manfred Heindler, prof. Hermann Hofbauer, prof. Stefan Schleicher, prof. Wolfgang Streicher za rakouskou stranu. Jejich činnost je zaměřena též na ekologické, ekonomické a bezpečnostní aspekty výroby energie z jádra. Výsledky práce skupiny mají pro vlády obou zemí doporučující charakter.

Dne 29.10.2003 se v Praze uskutečnilo setkání ministrů C. Svobody a J. Prölla, nástupce W. Molterera, na němž bylo opětovně vyjádřeno uspokojení nad důsledným naplňováním Závěrů a potvrzena vysoká úroveň vztahů mezi oběma zeměmi.

Zahraniční politika ČR vychází z nezpochybnitelného předpokladu suverenity rozhodování ČR o vlastní energetické koncepci a jejím naplňování. Zároveň vnímá tradiční citlivost části rakouské veřejnosti a politické scény na cokoli, co se týká jaderné elektrárny Temelín a využívání jaderné energie v energetice obecně, a této citlivosti vychází v zájmu dobrých sousedských vztahů vstříc nadstandardní transparentností všech procesů v dané oblasti, ve smyslu výše zmíněných bilaterálních dohod. Usiluje o vedení vzájemného dialogu ve věcné rovině s účastí expertů.