Korespondenční volba? Snaha zvýšit vliv světových agentur na výsledek našich voleb

Svobodné a demokratické volby v naší zemi probíhají ve třech kolech. V prvním kole vnitrostraničtí lobbisté nebo majitelé stran rozhodují o tom, kdo získá jaké místo na kandidátkách stran. V druhém kole rozhodují média a reklama v nich o tom, jakým kandidátkám či kandidátům dají voliči své hlasy. A ve třetím kole rozhodují nadstraničtí lobbisté o tom, jak se dle výsledků voleb sestaví a personálně obsadí vítězná koalice. Voliči hrají v tomto procesu vedlejší roli jako převodová páka moci médií v druhém kole.

Jak to souvisí s korespondenční volbou? Přibližně 600 tisíc českých občanů žijících v zahraničí má možnost volit díky českému občanství. Zpravidla jich volí do poslanecké sněmovny asi 2 % a s železnou pravidelností volí velmi odlišně od voličů v ČR. Podívat se můžeme na výsledky parlamentních voleb 2013, výsledky parlamentních voleb 2017 a výsledky parlamentních voleb 2021 ve zvláštních zahraničních okrscích. 

 

Odhlédněme od toho, že možná logičtějším uspořádáním této věci by bylo, aby u nás mohli volit lidé, kteří tady platí daně, bez ohledu na občanství. A tím nejsou myšleny jen daně z příjmů, ale i DPH a spotřební daně, které tady platí kdokoliv, kdo tu pobývá, včetně studentů, důchodců a jiných nepracujících, vyhnout se jim nelze. Při tomto uspořádání by problém s korespondenční volbou téměř odpadl.

Aktuálně je tedy právo volit v parlamentních volbách navázáno na občanství. Proč občané v zahraničí volí tak odlišně od občanů žijících v ČR? Jsou tam zajisté podstatné sociodemografické rozdíly, ale tuto část ponechme povolanějším. Jsou tam jiné životní zkušenosti pramenící ze zpravidla dlouhodobého pobytu v zahraničí. To však může být též vykládáno jako nezkušenost se situací v ČR. A jsou tam z velké části jiná média, která na utváření názorů voličů působí.

Zpravodajství mainstreamových médií týkající se zahraničí je z velké části utvářeno hlavními světovými agenturami, a to i v případě existence domácí agentury jako ČTK, která od nich většinu zahraničního zpravodajství přebírá přímo nebo zprostředkovaně přes velká zahraniční média. Domácí zpravodajství je formováno zahraničním zpravodajstvím jen částečně, velkou váhu mají domácí zdroje, které média často napřímo podrobně zpracovávají.

Jak je to u občanů žijících v zahraničí? Právě naopak. Někteří z nich sledují česká média na internetu a z nich se patrně rekrutuje většina těch, kteří již dnes byť s obtíženi volí. Ale i oni jsou v názorech velmi ovlivněni zpravodajstvím nadnárodních agentur, což se projevuje v odlišných výsledcích voleb. Pokud umožníme snadněji volit všem občanům v zahraničí, lze očekávat, že bude volit více těch, jejichž názory jsou formovány zahraničními agenturami. A jelikož naši malou zemi pokrývají jen největší světové agentury, znamená to více vlivu na výsledky našich voleb pro francouzskou AFP, americkou AP a britskou Reuters, případně německou DPA.

Pokud tedy odhlédneme od ústavního aspektu, že korespondenční volba z principu nemůžeme být tajná, protože občan nejde sám za plentu, a je sporné, zda neprolamuje zásadu rovnosti, tak se zdá zjevné, že korespondenční volbou se dává větší vliv zahraničním tiskovým agenturám a médiím na výsledek voleb. Že takový postup prosazují euromainstreamové strany jako TOP09, STAN a Piráti je pochopitelné, méně pochopitelné je to u lidovců a zcela nepochopitelné je to u ODS. V ODS mají zřejmě snahu získat co nejvíce hlasů pro svou aktuální koalici SPOLU na věčné časy.