Tropický chmel – hrozba nebo příležitost pro české pěstitele? (20.12.2023)

Výsledky pilotních projektů v oblasti pěstování chmele v Brazílii, které zde bylo donedávna nemyslitelné, otevírají diskuzi o snížení závislosti na dovozu a vytvoření nových pracovních příležitostí. S ohledem na globální význam brazilského pivovarnického průmyslu se jedná o trend, který může otevírat příležitosti i pro zahraniční partnery, včetně českých.

Foto: Joao Marcelo Marins

Ačkoliv je Brazílie zemědělskou velmocí a jedním z největších výrobců piva na světě, nejdůležitější ingredience pro jeho výrobu se prakticky zcela (99,6 %) dováží zejména z USA, Německa a Česka. Pěstování místního chmele nebylo nikdy zaváděno a s jistotou „odzkoušeno“, a i proto se rozšířil názor, že chmel je natolik choulostivá rostlina, že jej v tropickém pásmu nelze pěstovat. Chybějící expertní studie i počáteční vysoké investice při zakládání chmelnic vedly k nedůvěře celého sektoru k možnostem lokální produkce.

BOOM LOKÁLNÍ VÝROBY PIVA

Situace se však změnila zhruba před deseti lety, kdy zájem o pivní kulturu a lokální výrobu piva zažil doslova „boom“, který vyvolala vlna zakládání malých a středních pivovarů. Pivovarnická scéna se tehdy v Brazílii začala otevírat novým vlivům, diverzifikovat a specializovat. Současně se začalo nahlížet jinak i na produkci lokálních surovin.

Po několika letech experimentování se dostavují první výsledky: dle Brazilské asociace pěstitelů chmele (APROLÚPULO) se produkce chmele v roce 2023 ztrojnásobila oproti předchozímu roku a dosáhla 88 tun na výměře přibližně 100 ha. S ohledem na reprodukční cyklus rostliny se očekává další významný (exponenciální) růst v následujících letech. Brazilský chmel v současné době odebírá 97 pivovarů z 11 států federace a dle dostupných studií je srovnatelný s importovanými surovinami.

CHYTRÁ ŘEŠENÍ PRO MÍSTNÍ KLIMA

Možné nevýhody místního klimatu se daří řešit pomocí chytrých řešení, jako je například stálé udržování závlahy a dosvěcování. Díky preciznímu zemědělství se pěstování neomezuje pouze na klimaticky mírnější oblasti brazilského jihu, ale s chmelnicemi se lze setkat i v tropickém klimatickém pásmu (stát Bahia a Goiás). Navíc lze v Brazílii počítat se dvěma sklizněmi v rámci jednoho roku, což činí lokální produkci konkurenceschopnější.

Místní asociace pěstitelů představila strategii na podporu pěstování chmele, které je atraktivní pro rodinné a družstevní zemědělství, neboť je vhodným řešením pro diverzifikaci jejich portfolia. V tomto kontextu se zdůrazňuje vysoká přidaná hodnota suroviny, možná spolupráce mezi zemědělci, zkrácení vzdálenosti od pěstitele k pivovarníkovi, udržitelnost a větší konkurenceschopnost v rámci výrobního řetězce. Asociace spolu s ministerstvem zemědělství se zasadila o vytvoření uvěrových programů pro investování do chmelnic u Národní banky pro hospodářský a sociální rozvoj (BNDES). Probíhá také dialog nad centralizací kontroly a asociace hledá další cesty při prosazování lokálního chmele.

Tyto tendence lze sledovat také u skupin největších brazilských pivovarů jako je Ambev a Petrópolis, které vybudovaly vlastní výzkumné chmelnice a v posledních letech investují nemalé prostředky do nákupu vhodných zemědělských ploch. Údaje o těchto aktivitách nejsou vzhledem ke konkurenčním zájmům k dispozici.

Ilustrační foto: Shutterstock

PŘÍLEŽITOSTI: TECHNOLOGIE & VÝZKUM

Dosavadní vývoj v této oblasti nenaznačuje, že by se jednalo o krátkodobou vlnu, ale zvýšený zájem o lokální produkci může naopak vyvolat další poptávku po alternativě zajímavé jak pro zemědělce, tak i pro pivovary. V případě, že jsou tyto predikce správné, nacházíme se na počátku možného obratu v brazilském pivovarnictví.

Zůstává otázkou, zda popsané tendence mohou jakýmkoliv způsobem ohrozit odbyt českého chmele v Brazílii, vezmeme-li v úvahu jeho výjimečné charakteristiky, kterým se tropická produkce pravděpodobně nikdy nepřiblíží. Tento trend lze uchopit i obráceně: otevírají se příležitosti pro dodávky technologií pro pěstování chmele (půdní management, sklizeň, zpracování), které zde zcela chybí a prozatím se nevytvořila lokální konkurence. Mohou se uplatnit řešení v oblasti precizního zemědělství a další příležitost představuje oblast výzkumu. S ohledem na staletou tradici pěstování rostliny v Česku a na absenci této zkušenosti v Brazílii by bylo žádoucí se stát součástí tohoto trendu, než okno příležitostí využijí jiné země. Velvyslanectví se v rámci ekonomické diplomacie snaží tento dialog navázat.

BRAZILSKÝ PIVOVARNICKÝ PRŮMYSL V ROCE 2022

Není od věci zmínit aktuální údaje o brazilském pivovarnictví, které podněcují úvahy soběstačnosti v dodávkách chmele: pivovarnický průmysl je třetí největší na světě, podílí se přibližně 2 % na HDP Brazílie a zaměstnává zhruba 42 500 obyvatel (odhaduje se, že jedno přímé místo generuje až 34 dalších návazných pracovních míst v sektoru). V roce 2022 bylo na území Brazílie registrováno 1 729 pivovarů, což představuje nárůst o 11,6 % oproti předchozímu roku. Největší koncentrace pivovarů se nachází na jihu, ale s ohledem na velké vzdálenosti a ztíženou logistiku v rámci země sledujeme nově nárůst pivovarů i na severovýchodě (např. stát Ceará). V posledních letech se snižuje dovoz zahraničních značek piva, což je mimo jiné důkazem konsolidace a dostatečné diverzifikace lokálních značek, kterých naopak každým rokem přibývá.

Filip Vavřínek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Brasílii