ECB pozdrží signály ohledně snižování sazeb v příštím roce (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní zasedání ECB podle nás nepřinese změnu v nastavení úrokových sazeb. Rétorika by měla zároveň zůstat neutrální. Na jednu stranu zřejmě vyzdvihne příznivý dezinflační trend a na stranu druhou opět zdůrazní opatrnost a obecnou nejistotu ohledně dalšího setrvalého poklesu inflace a dosáhnutí dvouprocentního cíle. Na zasedání by zároveň již mohlo padnout rozhodnutí o rozšíření kvantitativního utahování skrze omezení reinvestic splatných instrumentů v rámci programu PEPP. To by mohlo začít již na jaře příštího roku. ECB zřejmě zůstane opatrná v signalizaci snižování sazeb v příštím roce, trh je však již celkem agresivní, když očekává pokles sazeb o zhruba 125 bb do konce příštího roku.

ECB ponechá úrokové sazby beze změny a rétoriku opatrnou.

ECB podle nás ponechá sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba tak setrvá na 4 %. Rétorika centrálních bankéřů by v zásadě měla zůstat neutrální a opatrná vůči začátku cyklu snižování sazeb. Někteří představitelé ECB v předchozích vyjádřeních odmítali snížení sazeb již v Q1 24. To zřejmě nebude rozporovat ani vyznění dnešního zasedání. Výsledek jednání pravděpodobně nenabídne signály ohledně změny nastavení úrokových sazeb v nejbližších měsících. ECB by ovšem již mohla oznámit rozšíření kvantitativního utahování skrze omezení reinvestic splatných instrumentů v rámci programu PEPP. Jeho začátek předpokládáme během Q1 24. První snížení úrokových sazeb ECB očekáváme až v prosinci 2024. Oproti nám je finanční trh daleko agresivnější, když předpokládá první snížení již v Q2 24 a do konce roku v úhrnu pokles sazeb o zhruba 125 bb. Podle nás perzistentní jádrová inflace v souvislosti s napjatým trhem práce ECB nedovolí snížit úrokové sazby takto výrazným tempem. Více jsme psali zde: https://bit.ly/3RDsi4r.

Maloobchodní tržby v USA se podle nás v listopadu snížily o 0,2 % m/m (v nominálním vyjádření), respektive stagnovaly bez prodejů aut. Na tom by se měly podepsat i nižší ceny pohonných hmot. Údaje za říjen a listopad by tak vcelku měly ukázat, že růst spotřebitelských výdajů již citelně zvolnil oproti Q3. O slabé poptávce však zatím hovořit nelze.

Fed obrací pozornost na načasování snižování sazeb.

Pokles průmyslové produkce v eurozóně o 0,7 % m/m v říjnu pouze potvrdil již zveřejněná data z jednotlivých členských ekonomik. Slabší říjnová čísla souvisela také s nižší výrobou v energetickém průmyslu s ohledem na neobvykle teplé počasí. Přestože se předstihové indikátory sentimentu v eurozóně již odrážejí ode dna, průmyslová produkce v Q4 23 zřejmě růst HDP eurozóny nepodpoří. Ceny průmyslových výrobců (PPI) v USA v listopadu meziměsíčně stagnovaly a meziročně byly vyšší o 0,9 %, což bylo jen nepatrně pod tržním konsensem (1,0 %). Bez cen potravin a energií meziroční nárůst PPI činil 2,0 % (vs konsensus 2,2 %). Data tak jen potvrdila tamní dezinflační trend.

Podle slov viceguvernérky E. Zamrazilové v rozhovoru pro Bloomberg je rozhodnutí mezi snížením či stabilitou sazeb na nadcházejícím zasedání ČNB (21. prosince) 50-50. Na jednu stranu již vnímá prostor pro snížení sazeb vzhledem ke zmírnění rizika mzdově-inflační spirály a výrazně utlumené spotřebě domácností. Na straně druhé však dodala, že nejistota kolem lednové inflace v souvislosti s tradičním přeceněním zboží a služeb zůstává nadále vysoká. Opět také zmínila alternativní scénář podzimní prognózy ČNB, podle kterého ponechání sazeb beze změny do konce roku má jen velmi omezený negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Nejistota ohledně lednového přecenění podle nás tak převáží a povede k tomu, že k prvnímu snížení úrokových sazeb většina bankovní rady ČNB přistoupí až v únoru příštího roku.

Fed dle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny, vyznění zasedání bylo však silně holubičí. Nový výhled trajektorie úrokových sazeb dle jednotlivých členů FOMC tzv. dot plot implikuje trojí snížení sazeb v příštím roce, což je oproti minulé verzi (ze září) o jedno více. Nová prognóza centrální banky přinesla jen velmi mírné revize směrem dolů pro růst (2024 HDP: 1,4 %) a inflaci (2024 PCE: 2,4 %) v příštím roce. Obecně je stále konzistentní se scénářem tzv. hladkého přistání. Nový dot plot rezonoval trhy jakožto výrazně holubičí signál. Následná tisková konference vyznění jen potvrdila. Guvernér J. Powell zmínil, že předmětem debaty na včerejším zasedání již bylo načasování začátku snižování úrokových sazeb. Pokračující pokles inflace by měl postupně zintenzivňovat tlaky na uvolnění měnové politiky. Oproti očekávání centrálních bankéřů je finanční trh daleko agresivnější ohledně poklesu sazeb Fedu v příštím roce. Vyznění včerejšího zasedání sázky jen posílilo. Do konce roku 2024 finanční kontrakty implikují pokles sazeb o více jak 125 bb. Obrat pozornosti amerického Fedu k načasování začátku uvolňování měnové politiky vedl k výraznému poklesu dolarových sazeb (o 15-30 bb dle splatnosti) a slabšímu dolaru, který vůči euru oslabil o 0,7 %.

Obrázek dnes doplní ECB. V případě, že se investoři více přikloní k našemu výhledu trajektorie úrokových sazeb centrálních bank a v souladu s tím ještě odsunou sázky na snížení sazeb v eurozóně, tak euro má vůči dolaru ještě prostor posílit (odhad SG: 1,10 USD/EUR na konci Q1 24).

Středoevropské měny včera měly tendenci mírně posilovat, kterou v závěru seance zesílilo oslabení dolaru. Česká koruna i přes oslabení v reakci na komentáře viceguvernérky E. Zamrazilové v samotném závěru seance dokázala vůči euru posílit o 0,3 %. Maďarský forint pokračoval v posilování a zpevnil o 0,8 %, zatímco polský zlotý posílil o 0,6 %.