FED i ECB ponechají sazby beze změny (Tématické reporty)

Americká i Evropská centrální banka ponechají tento týden sazby na stávajících úrovních. Výrazně zřejmě nepřekvapí ani jejich nové prognózy či rétorika. S avizováním začátku cyklu uvolňování měnových podmínek si podle našeho názoru budou chtít obě instituce počkat až na příští rok, kdy bude jasnější, že se inflace bezpečně vrací k jejich cílům. Nedávný pokles delších úrokových sazeb by Evropská centrální banka mohla využít k oznámení dalšího omezování reinvestic. Tentokrát by mohlo jít o pandemický program PEPP, a to v rozsahu 10 mld. EUR měsíčně s platností od března či dubna. Jedná se však o relativně malý objem, takže by finanční trhy mohly tuto informaci bez větších problémů vstřebat.

Americká centrální banka ponechá ve středu sazby s největší pravděpodobností na stávající úrovni 5,25-5,50 %. Příliš měnit by se neměla ani její ekonomická prognóza. Odhad růstu HDP pro letošní rok bude sice pravděpodobně v důsledku silného růstu v Q3 revidován směrem nahoru (z 2,1 % na 2,5-2,7 %), odhad jádrového cenového indexu PCE pro rok 2023 směrem dolů (z 3,7 % na 3,2 %). Jedná se však v podstatě již o stará data. Výhled pro příští rok by se příliš měnit neměl, stejně tak jako medián výhledu úrokových sazeb. Ten nyní počítá s dvojím snížením úrokových sazeb v příštím roce. Pro rok 2025 je výše mediánu 3,9 %. Naše prognóza počítá v příštím roce s prvním snížením sazeb ve druhém čtvrtletí, přičemž na jeho konci by se měly pohybovat na úrovni 3,75-4,00 %. Trh ve svých cenách v roce 2024 zahrnuje pokles na zhruba 4,00-4,25 %.

Výrazné změny podle našeho názoru nedozná ani rétorika americké centrální banky. Fed si bude chtít počkat na další data z reálné ekonomiky, především z trhu práce. Ten zůstává stále utažený. Jeho uvolnění však bude pro začátek cyklu snižování úrokových sazeb klíčové. Počty zaměstnanců se již v mnoha oborech začínají blížit předpandemickým úrovním. Jakmile jich bude dosaženo, začne tvorba nových pracovních míst výrazněji zpomalovat. To by mělo pomoci k dalšímu utlumení růstu cen nájemného, který je pro návrat inflace k cíli centrální banky zásadní. Zároveň se nedomníváme, že by centrální banka měla ještě pokrčovat ve zpřísňování měnových podmínek. Ty kromě měnové politiky Fedu výrazně utahují i dlouhodobé úrokové sazby. Přestože v poslední době poklesly, jsou populární třicetileté hypoteční úvěry stále úročeny zhruba 7 %, což výrazně utlumuje aktivitu na tamním nemovitostním trhu. Ani výrazný růst HDP z Q3 se již nebude opakovat (5,2 % q/q anualizovaně). Naopak čekáme, že v Q2 24 americká ekonomika vstoupí do recese. Směr měnové politiky je tedy jasný, otázkou je pouze to, kdy k prvnímu uvolnění měnové politiky dojde.

K jednacímu stolu tento týden zasedne i Evropská centrální banka. I ta ale bude zřejmě s dalšími signály ohledně vývoje měnové politiky opatrná. Předpokládáme, že banka zopakuje, že v boji s inflací bylo dosaženo pokroku, o vítězství zatím ale hovořit nejde. V tomto se s centrální bankou shodujeme. Jádrová inflace se zatím drží poblíž čtyř procent a na dvě se dostane zřejmě až v roce 2026. Rizika se navíc kvůli historicky nízké nezaměstnanosti a rostoucím jednotkovým mzdovým nákladům vychylují ve směru dalšího růstu cen. Diskuse ohledně snižování úrokových sazeb tak zatím určitě není na pořadu dne. Naše prognóza první uvolnění měnové politiky očekává až v prosinci příštího roku. Finanční trhy jsou v tomto agresivnější, když první snížení úroků zaceňují již v letních měsících. To, o čem ale centrální banka bude podle našeho názoru hovořit, je, jak dále snížit její obří bilanční sumu. Delší úrokové sazby v posledním období poklesly, a tak by trhy mohly poměrně snadno vstřebat informaci, že ECB dále zintenzivní kvantitativní utahovaní. Rozšířeno by mohlo být o pandemický program PEPP, jehož reinvestice dosahují měsíčně v průměru 15-20 mld. EUR. Podle našeho názoru by ECB mohla začít s jejich omezováním v březnu či dubnu a to o 10 mld. EUR měsíčně. Do konce roku by mohla reinvestice z tohoto programu ukončit úplně (15-20 mld. EUR měsíčně).