mzv.cz (MZv ČR)
Ze světa  |  07.12.2023 13:50:00

Tropický chmel – hrozba nebo příležitost pro české pěstitele?

Výsledky pilotních projektů v oblasti pěstování chmeleBrazílii, které zde bylo do nedávna nemyslitelné, otevírají diskuzi o snížení závislosti na dovozu a vytvoření nových pracovních příležitostí. S ohledem na globální význam brazilského pivovarnického průmyslu se jedná o trend, která může otevírat příležitosti i pro zahraniční partnery, včetně českých.  

Ačkoliv je Brazílie zemědělskou velmocí a jedním z největších výrobců piva na světě, nejdůležitější ingredience pro jeho výrobu se prakticky zcela (99,6 %) dováží zejména z USA, Německa a Česka. Pěstování místního chmele nebylo nikdy zaváděno a s jistotou „odzkoušeno“, a i proto se rozšířil názor, že chmel je natolik choulostivá rostlina, že jej v tropickém pásu nelze pěstovat. Chybějící expertní studie i počáteční vysoké investice při zakládání chmelnic vedly k nedůvěře celého sektoru k možnostem lokální produkce. Situace se však změnila zhruba před deseti lety, kdy zájem o pivní kulturu a lokální výrobu piva zažil doslova „boom“, který vyvolala vlna zakládání malých a středních pivovarů. Pivovarnická scéna se v Brazílii tehdy začala otevírat novým vlivům, diverzifikovat a specializovat. Současně se začalo nahlížet jinak i na produkci lokálních surovin.  

Po několika letech experimentování se dostavují první výsledky: dle Brazilské asociace pěstitelů chmele (APROLÚPULO) se produkce chmeleroce 2023 ztrojnásobila oproti předchozímu roku a dosáhla 88 t na výměře přibližně 100 ha. S ohledem na reprodukční cyklus rostliny se očekává další významný (exponenciální) růst v následujících letech. Brazilský chmel v současné době odebírá 97 pivovarů z 11 států federace a je oceňovaný zejména pro své senzorické vlastnosti. Možné nevýhody místního klimatu se daří vyřešit pomocí chytrých řešení, jako je např. stavba trpasličích chmelnic, udržovaní závlahy a dosvěcování. Díky preciznímu zemědělství se pěstování neomezuje pouze na klimaticky mírnější oblasti brazilského jihu, ale s chmelnicemi se lze setkat i v tropickém klimatickém pásu (stát Bahia a Goiás). Navíc lze v Brazílii počítat se dvěma sklizněmi v rámci jednoho roku.

Místní asociace pěstitelů představila strategii na podporu pěstování chmele, které je atraktivní pro rodinné a družstevní zemědělství, neboť je vhodným řešením pro diverzifikaci jejich portfolia. V tomto kontextu se zdůrazňuje vysoká přidaná hodnota suroviny, možná spolupráce mezi zemědělci, zkrácení vzdálenosti od pěstitele k pivovarníkovi, udržitelnost a větší konkurenceschopnost v rámci výrobního řetězce. Asociace spolu s ministerstvem zemědělství se zasadila o vytvoření uvěrových programů pro investování do chmelnic u Národní banky pro hospodářský a sociální rozvoj (BNDES). Probíhá také dialog nad centralizací kontroly a asociace hledá další cesty při prosazování lokálního chmele.

Tyto tendence lze sledovat také u skupin největších brazilských pivovarů jako je Ambev a Petrópolis, které vybudovaly vlastní výzkumné chmelnice a v posledních letech investují nemalé prostředky do nákupu vhodných zemědělských ploch. Údaje o těchto aktivitách nejsou z důvodů konkurenčních zájmů k dispozici.

Příležitosti: technologie & výzkum

Dosavadní vývoj v této oblasti nenaznačuje, že by se jednalo o krátkodobou vlnu, ale zvýšený zájem o lokální produkci může naopak vyvolat další poptávku po alternativě zajímavé jak pro zemědělce, tak i pro pivovary. V případě, že jsou tyto predikce správné, nacházíme se na počátku možného obratu v brazilském pivovarnictví.

Zůstává otázkou, zda popsané tendence mohou jakýmkoliv způsobem ohrozit odbyt českého chmele v Brazílii, vezmeme-li v úvahu jeho výjimečné charakteristiky, kterým se tropická produkce pravděpodobně nikdy nepřiblíží. Tento trend lze uchopit i obráceně: otevírají se příležitosti pro dodávky technologií pro pěstování chmele (půdní management, zpracování), které zde chybí, řešení v oblasti precizního zemědělství a zejména ve výzkumu. S ohledem na staletou tradici pěstování rostliny v Česku a na absenci této zkušenosti v Brazílii, bylo by žádoucí být součástí tohoto trendu, než okno příležitostí využijí jiné země. 

Brazilský pivovarnický průmyslroce 2022

Není od věci zmínit aktuální údaje o brazilském pivovarnictví, které podněcují úvahy o chmelové soběstačnosti: pivovarnický průmysl je třetí největší na světě, podílí se přibližně 2 % na HDP Brazílie a zaměstnává zhruba 42 500 obyvatel (odhaduje se, že jedno přímé místo generuje až 34 dalších návazných pracovních míst). V roce 2022 bylo na území Brazílie registrováno 1 729 pivovarů, což představuje nárůst o 11,6 % oproti předchozímu roku. Největší koncentrace pivovarů se nachází na jihu, ale ohledem na velké vzdálenosti v rámci země sledujeme nově nárůst pivovarů i na severovýchodě (např. stát Ceará). V posledních letech se snižuje dovoz zahraničních značek piva, což je mimo jiné důkazem konsolidace a dostatečné diverzifikace lokálních značek, kterých naopak každým rokem přibývá.

Autor: Filip Vavřínek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Brasílii.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688