Ve světle nižší inflace, ale i horších makro dat trh přehodnocuje výrazně výhled na centrální banky a to je vidět na dluhopisech
Ve světle nižší inflace, ale i horších makro dat trh
přehodnocuje výrazně výhled na centrální banky. A je to
vidět na cenách dluhopisů, které vzrostly. Od začátku
roku jsou ty české +10%, EMU +3%. A v USA -3%, ale
ještě v říjnu to bylo -9%.
Ještě před pár týdny trh čekal, že Fed sníží sazby v létě a spekuloval, jestli mezitím ještě může dojít ke zvýšení sazeb. Aktuálně zvýšení sazeb trh vylučuje. A první snížení sazeb by mohlo přijít už v březnu (60% pravděpodobnost). Trh také přehodnotil propad sazeb, v příštím roce pokles na 4% a ve 2025 na 3,5%. U ECB posun snížení sazeb taky na březen a na konci roku 2,75.
ČSÚ revidoval odhad růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí a ukázal strukturu. Jak to dopadlo? Ekonomika mezičtvrtletně propadá více, než činil první odhad: -0,5 % q/q a -0,7 % y/y. Detail neznáme ještě za všechny země EU, ale nic to nemění na faktu, že ČR je jediná ekonomika, která nepřekonala úroveň z konce roku 2019. V polovině roku jsme byli procento pod, teď už procento a půl.
Když porovnáme vývoj u nás například s Dánskem, tak je vidět, že u nás došlo k brutálnímu destrukci poptávkových tlaků. Ale rozdíl je vidět také v u vývozů a investic.
Český spotřebitel dokonce odcestoval časem do na konec roku 2016. V průměru.
S výjimkou
spotřeby vlády poklesly mezičtvrtletně všechny ostatní
složky HDP. U spotřeby domácností šlo o relativně malou
hodnotu, což může indikovat, že vývoj spotřeby by se
mohl blížit dnu, od něhož by se v příštím roce mohla spolu
s poklesem inflace odrazit. Výrazně poklesl objem
exportů, což souviselo s útlumem poptávky z Německa a
dalších zemí eurozóny. Konzistentně s tím se ale snížil i
dovoz, takže zahraniční obchod jako celek stále přispíval
kladně k růstu HDP, byť oproti minulým čtvrtletím výrazně
méně. Ve třetím čtvrtletí v české ekonomice také
pokračovalo rozpouštění dříve nahromaděných zásob,
jejichž velikost byla v nedávné minulosti výrazně nad tím,
co by odpovídalo ekonomickému vývoji.
Ke zlepšení vývoje ekonomické aktivity by mělo dojít až
příští rok, a to navíc jen pozvolně. Na jedné straně se oživí
spotřeba domácností, kterou kladně ovlivní pokles
inflace a obnovení reálného mzdového růstu. Na straně
druhé pak zesílí také zahraniční poptávka v souvislosti se
zlepšeným vývojem v eurozóně, což se přenese do
českého exportu a investic. Rizika zůstávají zvýšená a
vychýlená směrem k nižšímu růstu HDP (geopolitická
rizika, výraznější ochlazení globální ekonomiky, příliš
dlouhé období vysokých sazeb ČNB apod.).
Ano, data jsou jasně protiinflační a potvrzují silnou
potřebu začít v české ekonomice snižovat úrokové sazby.
První snížení sazeb čekáme v prosinci, a to o 25 bodů.
Hlavním důvodem jsou právě nepříznivá makro data,
která signalizují výraznější zhoršení ekonomického
vývoje, než se ještě nedávno čekalo. Rizika jsou
oboustranná ve smyslu buď možného prvního poklesu
sazeb až v únoru, který může část bankovní rady
preferovat, nebo možného výraznějšího prosincového
snížení sazeb (například o 50 bodů), pokud by přicházela
další nepříznivá ekonomická data.
David Navrátil
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
17.05.2024 Nejlepší Samsung v Česku extrémně zlevnil,...
17.05.2024 Česká auta v zahraničí: Úspěchy solidní reputace..
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Průlomové partnerství: Microsoft a Stockholm Exergi budou dekarbonizovat
Miroslav Novák, AKCENTA
Štěpán Křeček, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři