Geografické puzzle agrárních strojařů – diverzifikace je naléhavější než dřív

Kazachstán už je tradičně v hledáčku českých agrárních strojařů. Foto: Velvyslanectví ČR v Astaně

Diverzifikace trhů je nyní pro řadu firem ještě naléhavější než dřív. Logicky se nabízejí země střední Asie, které už tradičně jsou v hledáčku tuzemských agrárních strojařů. Pro české obchodníky, kteří v minulosti působili mimo jiné na východních trzích, má tento geografický směr oproti jiným částem světa své výhody, zvláště při hledání náhrad za Rusko – mohou využít svých zkušeností z postsovětského prostoru i jazykového vybavení. Zemědělství zůstává ve střední Asii klíčovým sektorem ekonomiky a poptávka po strojích rozhodně nezmizí. Michal Kukula navíc připomíná, že země jako Kazachstán nebo Uzbekistán v současnosti naopak usilují o diverzifikaci dovozu – nechtějí být příliš závislé na Rusku a poohlížejí se po výrobcích z Číny, Turecka i Evropské unie.

TURECKÁ KONKURENCE

Ani ve střední Asii ale českým exportérům nehraje do noty zdaleka vše. „Silně se tam tlačí turecká konkurence,“ poznamenává šéf asociace. Turci tak nejenom zaplňují „díry“ v Rusku po západních firmách, které z této země odešly, ale navíc poměrně úspěšně dobývají střední Asii. Pomáhá jim v tom dlouhodobě silně oslabující turecká lira a výrazná státní podpora pro turecké exportéry.

Zatímco české firmy musely v nedávné minulosti podle Michala Kukuly vzhledem k rostoucím cenám dílů i energií své výrobky zdražovat, turečtí exportéři tak silný tlak nepociťovali a ve střední Asii dokáží i zlevňovat. Na druhé straně tradičně nejsilnější konkurenti českých agrárních strojařů, jimiž jsou němečtí výrobci, čelí podobným komplikacím. „Některé německé firmy už narážejí na cenový strop,“ dodává Michal Kukula, který je zároveň obchodním ředitelem JK Machinery. Tato společnost dodává do mnoha koutů světa stroje a kompletní technologie pro čištění, třídění, loupání a další zpracování zemědělských produktů.

Na východní trhy směřuje asi čtvrtina celkového exportu JK Machinery, u některých členů Asociace zemědělské a lesnické techniky tento podíl ale před válkou přesahoval 40 procent.

Firma JK Machinery vyváží čističky i loupačky také do Finska. Foto: JK Machinery

JAK UDRŽET UKRAJINU

O tom, jak si do budoucna povede český export zemědělských strojů, se do značné míry rozhoduje také na Ukrajině. „Všichni se tam snažíme udržet,“ říká Michal Kukula. Některým českým firmám se to daří více, jiným méně, některým vůbec. S narušenými dodavatelskými vztahy v zemi, která čelí válečné agresi, budou tuzemští vývozci nejspíš zápasit ještě dlouho.

Velkým stimulem pro agrární strojaře může být poválečná obnova Ukrajiny. Michal Kukula ale dodává, že optimismus má své limity: „České firmy totiž vidí, že můžeme zaostat.“ Němci, Britové i Američané jsou podle něj často pružnější, dokážou přetavit současnou rozvojovou pomoc Ukrajině do budoucího byznysu. Menší české společnosti se potýkají s nedostatkem informací, nemají kapacity na sledování různých vyhlašovaných tendrů Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, USAID a jiných mezinárodních institucí, které se do rekonstrukce Ukrajiny zapojují. Velmi by pomohl ucelený informační servis na národní úrovni.

Vzhledem k významu agrárního sektoru pro ukrajinskou ekonomiku – ale také pro uspokojení poptávky rozvojového světa po ukrajinských zemědělských produktech – by Michal Kukula očekával, že na akutní obnovu zničené zemědělské infrastruktury bude upřena stejná pozornost jako na energetickou nebo dopravní infrastrukturu. Naštěstí se už podařilo překonat problémy z minulého roku, kdy ukrajinské úřady kvůli nedostatku deviz dočasně omezily možnost uskutečňovat bankám platby do zahraničí na některé zemědělské stroje. U vybraných celních nomenklatur totiž nebylo možné konvertovat hřivny na zahraniční měny. Příslušná kyjevská ministerstva později – i na základě upozornění společnosti JK Machinery a jejího ukrajinského zástupce – potvrdila, že dovoz agrárních strojů je součástí strategického importu a nemají se na něj vztahovat žádná omezení. Jako potenciálně velmi důležité pro některé členy asociace vidí Michal Kukula také obnovení možnosti pojištění pohledávek na Ukrajině státní společností EGAP.

Michal Kukula považuje za přínosné, že se projekt společné nabídky českých firem, který ve spolupráci s nimi pod hlavičkou „e-farma“ připravují ministerstva zahraničí a zemědělství, v první fázi zaměří právě na ukrajinský trh.

Mezi největší české výrobce zemědělských strojů patří společnost Bednar FMT. Foto: Velvyslanectví ČR v Astaně

EVROPSKÝ TEST

Pro české vývozce zemědělské techniky tradičně představoval bránu do světa veletrh Agritechnica v Hannoveru, největší svého druhu v Evropě. Ten letošní je prvním po koronavirové pandemii. Stává se testem, do jaké míry covid změnil způsoby obchodování a „vytlačil“ veškerý potřebný marketing do on-line prostředí, nebo do cílených akcí pro zákazníky. Některé české firmy se do Hannoveru nevydají, protože považují „kamenné“ výstavy za překonané, většina společností ale podle Michala Kukuly k tak razantnímu – a vlastně i riskantnímu – rozhodnutí nedospěla: „Renomé veletrhu v Hannoveru je příliš vysoké.“

Další otázkou zůstává, do jaké míry se pokles poptávky v Evropské unii projeví jako dočasný dozvuk covidové i energetické krize a období zvýšené inflace nebo může mít trvalejší následky. Podle informací šéfa asociace letos někteří čeští výrobci agrárních strojů zaznamenávají pokles tržeb v EU na úrovni 20-25 procent. Je ale možné, že částečně evropští odběratelé jen odkládají nákup strojů na lepší časy.

Michal Kukula i na příkladu firmy JK Machinery ukazuje, že dopady vychýlené poptávky se liší také podle typu vyváženého zboží. „V případě exportu samostatných strojů vidíte nastartování i ochladnutí trhu prakticky hned, u dodávek technologických linek je vše více rozložené v čase, protože jde o dlouhodobější projekty.“

DO DALŠÍCH KOUTŮ SVĚTA

Jisté je, že zvláště pro ty nejúspěšnější české firmy bude řešením získat nové trhy na dalších světadílech – v rozvojových i naopak vysoce rozvinutých zemích. Šancí může být rozvoj afrického agrárního sektoru nebo třeba ekologického zemědělství v Severní Americe. Společnost Bednar FMT se pak prosadila se svými stroji kromě dalších desítek zemí světa i u protinožců v Austrálii.

Michal Kukula považuje Afriku za velkou výzvu. České firmy většinou nemají s tímto kontinentem velké zkušenosti a právě tam by bylo výhledově vhodné zamířit se společnou nabídkou v rámci projektu e-farmy. Afrika se zdá být složitějším „oříškem“ než země bývalého Sovětského svazu, ale i tady už je možné navázat na „první vlaštovky“ – firma JK Machinery se dobře uvedla v Zambii, společnost Farmet v Keni nebo Angole.

Další „okno příležitostí“ se může klidně otevřít třeba i na rozvinutém trhu typu Spojených států, jak ukazuje čerstvá zkušenost JK Machinery. Jednotlivé americké státy začaly povolovat pěstování technického konopí a fakticky se tak rodí nový tržní obor. Linky na zpracování technického konopí z JK Machinery patří do světové špičky a po Švýcarsku a Finsku by jedna z nich měla zamířit právě do Ameriky – jako první kompletní linka této firmy v USA.

JAN ŽIŽKA

Více o zemědělském exportu se dočtete v příštím čísle magazínu Moderní ekonomická diplomacie.