Export (export.cz)
Export  |  29.11.2023 09:49:00

Kanada je zemí vědy, inovací i startupů

Kanada je pro mnohé v první řadě zemí nádherné přírody, liberální multikulturní společnosti a stabilní ekonomiky. Země javorového listu je však pro zasvěcenější pozorovatele spojená také s úspěchy firmy BlackBerry, která dala impulz kanadské obdobě Silicon Valley v inovačním koridoru Waterloo-Kitchener, s fyzičkou Donnou Strickland a dalšími čtrnácti kanadskými laureáty Nobelovy ceny za vědecký přínos, s objevem insulinu či se startupovými jednorožci jako Shopify.

University of Toronto patří k nejlepším univerzitám v zemi. Foto: Shutterstock

Úspěchy v základním i aplikovaném výzkumu, podpora inovací a úspěšné lákání talentů i zahraničních investic přispívají k dalšímu pokračování této trajektorie. Kanada se však zároveň stává čím dál významnějším geopolitickým partnerem ve strategických odvětvích. To vše je také důvodem, proč se do oblasti „Pravého severu“ upírá značný zahraniční zájem, i z Česka.

KANADSKÉ UNIVERZITY JSOU ATRAKTIVNÍMI PARTNERY

Kanada se stabilně drží na předních příčkách v žebříčku „globálních inovátorů“ Global Innovation Index, ve kterém i pro rok 2023 obhájila patnácté místo. Magazín Times Higher Education označuje za pět nejlepších vysokých škol v zemi University of Toronto, University of British Columbia, McGill University, McMaster University a University of Alberta, mezi 21. a 109. příčkou na celém světě pro rok 2024. V inženýrských oborech pak vyniká University of Waterloo spojená právě s vynálezem BlackBerry.

Vybrané vysoké školy jako University of Waterloo zároveň svou inovativnost podporují právy duševního vlastnictví přiznanými tvůrcům, tedy výzkumníkům, což spolu s aktivní podporou komercializace vede k velkému množství spin-offů. V tomto výčtu proto čtenáře asi ani nepřekvapí, že Kanada patří také k zemím s nejvyššími výdaji na výzkum a vývoj na vysokých školách v poměru k HDP. Přes 0,7 % HDP věnovaného na tyto výdaje představuje prakticky dvojnásobnou úroveň oproti jižnímu sousedovi USA, což se podepisuje i na zájmu o spolupráci s kanadskými univerzitami jako výzkumnými partnery. Kanadské vysoké školy logicky disponují bohatou sítí zahraničních partnerů napříč obory a zpravidla si mohou mezi zahraničními zájemci o spolupráci vybírat. Je i proto úspěchem, že české ministerstvo školství eviduje několik desítek memorand českých vysokých škol s kanadskými partnery.

ČEŠI SE V KANADĚ NEZTRATILI

Jako jeden příklad spolupráce s Českem můžeme uvést podpis memoranda mezi Středoevropským technologickým institutem CEITEC Vysokého učení technického v Brně a zmíněnou University of Waterloo, která se řadí ke špičkám světového aplikovaného výzkumu. Rozvíjená spolupráce stojí na přesahu výzkumu obou organizací v oblasti nanotechnologií, a není s podivem, že právě v nich obě instituce vynikají. Řediteli Nanotechnologického institutu ve Waterloo se proto podařilo prosadit formalizaci rámce spolupráce celé univerzity s brněnským protějškem.

Tento příklad ukazuje, že Kanada je spolupráci otevřená především v oblastech, v nichž se Česko na mapu světového výzkumu zapsalo skutečně úspěšně a ve kterých má kanadská strana rovněž možnosti významně financovat společné projekty. I proto proběhly v letošním roce do Kanady dvě technologické mise zaměřené na kyberbezpečnost a na umělou inteligenci, za účasti výzkumných organizací i technologických firem. Tyto a další strategické oblasti představují priority na straně kanadské vlády, kterým je potřeba věnovat pozornost.

Vědecké centrum Science World ve Vancouveru. Bylo vybudováno jako centrum pro světovou výstavu EXPO 86. Foto: Shutterstock

STRATEGICKÁ TÉMATA, VELKÉ PROJEKTY

Finanční podpora výzkumu a vývoje je v Kanadě v kompetenci především federální vlády, ústřední agenturou je pak výzkumná rada National Research Council (NRC) podléhající ministrovi pro vědu, inovace a průmysl. NRC je zodpovědná za čtrnáct výzkumných center a financování vybraných oblastí od zásadních výzev ve výzkumu až po podporu klastrů. Hlavní financování je pak na federální úrovni poskytováno skrze tři agentury – Canadian Institutes of Health Research (CIHR), Natural Sciences and Engineering Research Council (NSERC) a Social Sciences and Humanities Research Council (SSHRC). Ačkoli je samozřejmě výzkum a vývoj financován napříč sektory, v posledních letech se Kanada čím dál více zaměřuje na podporu strategických příležitostí a disruptivních technologií, které mohou dále posilovat její ekonomické postavení. Financování výzkumu pak tyto příležitosti do velké míry kopíruje, a to i z pohledu hledání mezinárodních partnerství.

V první řadě je možno zmínit kvantové technologie, ke kterým přijala místní vláda v letošním roce Kanadskou národní kvantovou strategii. Ta má podpořit výzkum, talenty i komercializaci výzkumných výsledků. Zajistit excelenci ve výzkumu pak mají finanční programy administrované NSERC jako tzv. Alliance grants, přičemž první výzvy v letošním roce zahrnuly i mezinárodní spolupráci.

Další oblastí je umělá inteligence, ke které Kanada přijala jako první země na světě národní strategii už v roce 2017. K naplňování již druhé fáze strategie oznámila letos federální vláda alokaci 443 milionů kanadských dolarů (CAD), což podpoří další fungování výzkumných center MILA, Vector Institute a Amii, stejně jako spolupráci se soukromým sektorem. V neposlední řadě kanadská vláda aktuálně vytváří Národní strategii genomiky, která se má soustředit na podporu technologií z oblasti genetického mapování i komercializaci inovací.

Na disruptivní výzkum se vláda také soustředí skrze New Frontiers in Research Fund, neboli Fond pro posouvání hranic ve výzkumu, který od roku 2018 podporuje projekty s vysokým rizikem a transformativními účinky a bude v dalších letech ještě navyšován. I tento fond přináší mezinárodní spolupráci, i když jen s vybranými zeměmi. Stejně tak v dubnu vláda rozdělila 1,4 miliardy CAD na 11 velkých výzkumných iniciativ na univerzitách z takzvaného Canada First Research Excellence Fund. Projekty zahrnují například výzkum pokročilých materiálů na University of Toronto, umělé inteligence na Université de Montréal, RNA terapeutika na McGill University, integraci migrantů ve 21. století na Toronto Metropolitan University a další, často environmentálně orientované projekty. Kanada si je vědoma, že kromě výzkumu na vysokých školách musí podporovat i inovace na úrovni firem. Letos proto vyhlásila vznik Canadian Innovation Corporation, která bude po dobu čtyř let finančně podporovat výzkumné projekty soukromého sektoru.

JAK BUDOVAT PARTNERSTVÍ

Je tedy bez pochyby, že Kanada vnímá výzkum a vývoj jako strategickou oblast a jeho podporu považuje za významnou součást budování vlastní konkurenceschopnosti. Čeští výzkumníci mají proto příležitost soustředit se zejména na témata, do kterých investuje aktuálně Kanada nejvíce zdrojů a v nichž tedy kanadské organizace nejčastěji poptávají partnery.

Ačkoli se jedná o poměrně banální poučku, i zde lze konstatovat, že budování partnerství je přitom otázkou dlouhodobých kontaktů, osobních vazeb a často nejprve mobility. V prvotních kontaktech mohou často pomoci zastupitelské úřady, které zároveň někdy mohou vytipovat příležitosti a oslovit české výzkumné organizace pro konkrétní výzvy. Mezi nástroji, které pak tuto spolupráci pomáhají naplňovat, jsou především mobilitní programy Erasmus + / Mundus a Marie Curie Sklodowska a do určité míry kanadské programy organizace Mitacs. Řada univerzit je také schopná alokovat na výzkumné stáže, včetně přijímání partnerů, i vlastní zdroje. Kanada i Česko se pak účastní dalších výzev včetně pravidelného zapojení do cofundových programů (ERA.NET, ERA-MIN, Chist-ERA a další), administrovaných na české straně Technologickou agenturou ČR, přičemž na kanadské straně je dosud nejaktivnějším partnerem Québec. Spolu s tím mohou již nyní společnosti využívat zapojení Česka i Kanady do evropských programů Eureka a Eurostars. S vybranými provinciemi byl k dispozici program Delta 2 a zásadní příležitosti pak může do budoucna přinést zejména spolupráce v programu Horizont Evropa.

Kanadský pavilon na EXPO 2020 v Dubaji – symbol spolupráce pro lepší budoucnost. Foto: Shutterstock

INOVACEMI K EKONOMICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

Kanada a Evropská unie jsou ekonomickými spojenci již díky obchodní dohodě CETA. Nicméně poté, co pandemie covid-19 odhalila křehkost dodavatelských řetězců a nebezpečné ekonomické závislosti, se toto partnerství stává ještě významnějším, skutečně strategickým. I proto má být významným krokem vstup Kanady do evropského rámcového programu Horizont Evropa jako plně asociovaného partnera. Umožní významnější zapojení kanadských partnerů do konsorcií v rámci II. pilíře programu, ačkoli do určité míry mohli již v minulosti využít národních zdrojů na spolufinancování (v již zmíněném New Frontiers in Research Fund). Právě díky sdíleným prioritám na obou stranách Atlantiku lze i ve spolupráci v rámci Horizontu Evropa očekávat důraz na témata jako elektromobilita, energetická transformace, baterie a cirkulární ekonomika.

Kanada i EU v současné době usilují o posilování svého postavení ve strategických ekonomických a technologických oblastech, v nichž sdílí mnoho silných stránek. Výzkum je přitom jen jednou ze složek potenciálního úspěchu. Země amerického severu je například jedním z nejbohatších nalezišť kritických nerostných surovin, vzácných zemin a uranu na světě, což spolu se silným automobilovým sektorem vytváří jedinečný předpoklad pro další inovace v této oblasti i budování soběstačných dodavatelských řetězců.

V posledních letech se do země podařilo přilákat rozsáhlé soukromé investice do výroby baterií a elektromobilů, včetně Stellantis a Volkswagen, což se pojí s financováním dalšího výzkumu těchto oblastí. Vláda také podporuje další rozvoj těžby kritických nerostných surovin a jejich zpracování, což je lákadlem právě pro investory z automobilového průmyslu. Kanada proto také v rámci programů Alliance pod NSERC vyhlásila i výzvy s možností mezinárodní spolupráce v oblasti kritických nerostných surovin, které se zaměřují na efektivitu těžby, environmentální dopady, cirkulární využití a další oblasti. Vědecká a technologická spolupráce je také zohledněna ve Strategickém partnerství EU a Kanady v oblasti kritických nerostných surovin, což by v budoucnu mělo vést k prohlubování výzkumné spolupráce v této oblasti.

ŠANCE PRO ČESKÉ INOVÁTORY

Evropské a české firmy zároveň vstupují na kanadský trh v řadě těchto oblastí od environmentálních až po digitální technologie, příležitosti strategické spolupráce ve výzkumu se tak často překrývají s příležitostmi pro soukromý sektor. Velké výzkumné projekty přitom počítají se zapojením soukromého sektoru do konsorcií, což může toto sbližování ještě podpořit. Inovativní prostředí zároveň láká české technologické firmy na kanadský trh, ze kterého mohou následně pronikat snáze na celý severoamerický trh.

Mladé firmy mohou využít takzvaná startupová víza, se soft landingem jim pak nabízí pomoc řada inkubátorů jako Velocity, Creative Destruction Lab, DMZ a další. Pro větší společnosti může být kromě samotného vstupu na trh zajímavá i spolupráce s místním inovačním ekosystémem, v němž kanadské univerzity využívají takzvaných programů coop pro povinné odborné stáže. Atraktivní může být také množství kanadských spin-offů. Spolupráce s Kanadou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací tak má mnoho podob i příležitostí. Jedno je však jasné, Kanada je pro nás čím dál větším strategickým partnerem a je potřeba tuto šanci využít.

EVA LIBS BARTOŇOVÁ, ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Torontu

Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688