Pracovní neschopnost v Jihomoravském kraji v 1. pololetí 2023
V 1. polovině roku 2023 bylo v Jihomoravském kraji nemocensky pojištěno 523,7 tis. osob. Celkem bylo nově nahlášeno 147,8 tis. případů dočasné pracovní neschopnosti, průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti byla 31,4 kalendářního dne. Denně bylo v pracovní neschopnosti průměrně 25,6 tis. osob.
Průměrný počet nemocensky pojištěných osob dosáhl v 1. pololetí tohoto roku 523,7 tis. , což bylo o 4,1 tis. osob více než v 1. pololetí roku 2022 (o 0,8 %). Počet pojištěnců byl ve srovnání s ostatními kraji 2. nejvyšší za Prahou. Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti celkem v Jihomoravském kraji meziročně poklesl o 73,5 tis. na 147,8 tis., tj. o 33,2 %. K poklesu došlo ve všech krajích, nejvyšší pokles byl zaznamenán ve Zlínském (o 41,3 %), nejnižší v Praze (o 32,1 %). Zde je ovšem nutné poznamenat, že meziroční srovnání komplikuje fakt, že v lednu (od 17. 1.) a únoru 2022 při testování zaměstnanců byly některým pracujícím vydány neschopenky pro karanténu či izolaci duplicitně, tudíž byly údaje nadhodnocené. V zájmu operativního jednání při jejich vyřizování vydávali neschopenky jak praktičtí lékaři, tak krajské hygienické stanice. Z dostupných zdrojových databází však nebylo možné duplicitní případy identifikovat. Nejčastěji bude proto v tomto komentáři jako srovnávací základna voleno 1. pololetí 2021.
V celkovém počtu nově hlášených případů bylo 136,3 tis. případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (92,2 % všech případů pracovní neschopnosti), 2,2 tis. případů pro pracovní úraz (1,5 %) a 9,2 tis. případů nepracovních (ostatních) úrazů (6,3 %). Počet případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc se v porovnání s 1. pololetím 2021 zvýšil o 8,7 tis, tj. o 6,8 %.
Tab. 1 Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz – vybrané údaje
Na 100 pojištěnců připadlo ve sledovaném období v Jihomoravském kraji 28,22 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti, v 1. pololetí 2021 bylo evidováno 27,06 nově hlášených případů, tj. nárůst o 4,3 %. Hodnota ukazatele v tomto srovnání vzrostla ještě v Praze (o 1,0 %), ve všech dalších krajích došlo k poklesu, nejvíce v Karlovarském kraji (o 17,1 %).
Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců v okresech Jihomoravského kraje vzrostl proti 1. pololetí 2021 v okresech Brno-město (o 12,9 %) a Brno-venkov (o 3,2 %). V ostatních okresech kraje se hodnota snížila, nejvíce v okrese Břeclav (o 9,1 %). Podle druhu dočasné pracovní neschopnosti bylo relativně nejvíce případů nemoci na 100 pojištěnců v okrese Brno-venkov (30,47 případů), pracovních úrazů v okrese Hodonín (0,72 případů), stejně tak bylo v okrese Hodonín nejvíce ostatních úrazů (2,33 případů).
V Jihomoravském kraji bylo v 1. pololetí 2023 denně v průměru 25 600 dočasně práce neschopných osob (o 3 882 osob méně než v 1. pololetí 2021), z toho 22 041 osob pro nemoc, 712 pro pracovní úraz a 2 847 osob pro ostatní úrazy.
Tab. 2 Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz – vybrané údaje
Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních dnech byla v 1. pololetí 2023 v kraji 31,4 dne. Zatímco během covidu se průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti snižovala (z důvodu velkého množství krátkodobých pracovních neschopností pro nemoc, tedy vč. karantén), v 1. pol. 2023 došlo k prodloužení neschopenky. Nicméně dá se předpokládat, že za 1. pol. 2022 se jedná o podhodnocený údaj z důvodu duplicitních karanténních neschopenek, které stahovaly průměr směrem dolů. Nejkratší průměrná doba trvání jednoho případu byla v Libereckém kraji (28,2 dne), nejdéle na tzv. neschopence byli pojištěnci v Moravskoslezském kraji (38,7 dne). Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji byla v mezikrajském srovnání 6. nejkratší.
V okresech Jihomoravského kraje se průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pohybovala v rozmezí 27,3 dne v okrese Brno-město až 42,3 dne v okrese Hodonín. Doba trvání pro nemoc v Jihomoravském kraji byla v průměru 29,3 dne, pro pracovní úraz 57,4 dne, pro ostatní úraz 55,8 dne.
Graf 1 Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v 1. pololetí 2023
v okresech Jihomoravského kraje
Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji činilo 4,888 % Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti udává , kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Ukazatel zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrnou délku trvání jednoho případu pracovní neschopnosti.
Graf 2 Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v 1. pololetí 2023 v okresech
Jihomoravského kraje
V porovnání s ostatními kraji je průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Jihomoravském kraji druhé nejnižší za Prahou (3,546 %), na posledním místě se umístil Moravskoslezský kraj, kde průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti činilo 6,245 %. V okresech Jihomoravského kraje se hodnota ukazatele pohybovala od 3,846 % v okrese Brno-město do 7,224 % v okrese Hodonín.
Poznámka:
Základní ukazatele statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou zpracované z dat administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení. Rozlišení dle krajů a okresů vychází z údaje o sídle útvaru, který vede evidenci mezd zaměstnavateli osoby, která je v pracovní neschopnosti.
Kontakt:
Ing. Milada Jonášová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: milada.jonasova@czso.cz
tel.: 542 528 115
Přílohy
-
Související odkazy:
-
Veřejná databáze ČSÚ - Zdravotnictví - Pracovní neschopnost Odkaz [nové okno]
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz