Češi dodávají stroje pro těžbu v Bulharsku, mohou se podílet na transformaci

Někdejší těžařské tunely, dnes muzeum v Perniku. Ilustrační foto: Shutterstock

Vláda počítá se zastavením těžby uhlí do roku 2038, což přinese zasaženým regionům významné změny z pohledu zaměstnanosti, struktury průmyslu i ochrany životního prostředí. Na druhou stranu do ukončení těžby zbývá stále ještě řada let a existuje prostor pro zvyšování efektivity těžby, snižování zátěže životního prostředí a postupné zavádění nových technologií, které umožní plynulý přechod k nové etapě.

LIGNIT JE STÁLE PILÍŘEM ENERGETIKY

Bulharský energetický mix je podobný tomu českému – uhlí se posílí na výrobě energie zhruba 47 procenty. Těžba uhlí v roce 2021 dosáhla 28 milionů tun, přičemž asi 97 % tvořil lignit. 95,4 % vytěženého uhlí slouží pro výrobu elektrické a tepelné energie, zbylá 4,5 % jsou na výrobu briket. Takřka veškerá produkce lignitu pochází ze státem vlastněných dolů Mini Marica Iztok a je využívána pro výrobu elektrické a tepelné energie ve čtyřech tepelných elektrárnách a k výrobě briket v briketárně v komplexu Marica Iztok. Dalšími producenty lignitu jsou doly Beli breg a Stanyantsi, které zásobují tepelnou elektrárnu Bobov dol.

FINANCE EU NA TRANSFORMACI

Bulharsko by mělo získat v období 2021 – 2027 přes 17 miliard eur z kohezních fondů Evropské unie pro rozvoj regionů. Tyto prostředky mají sloužit pro financování projektů spojených s modernizací země, podporou inovací, dekarbonizací a energetickou bezpečností. Z toho by měly tři největší uhelné regiony Pernik, Kjustendil a Stara Zagora obdržet až 3 miliardy eur z Fondu spravedlivého přechodu, jelikož dopady těžby jsou zde největší a škodlivé emise musí být sníženy o 60 %. Prostředky by měly být určeny na rekultivaci půdy, zlepšení kvality vzduchu a vody, vybudování průmyslových parků, jejichž úkolem bude zajistit vznik nových pracovních míst.

Právě úbytek pracovních míst v důlním i tradičním energetickém sektoru vyvolává bouřlivé diskuze mezi vládou, odbory, podnikatelským sektorem i regiony, jelikož veřejnosti stále ještě chybí jasná perspektiva a plán, jakým způsobem tak zásadní změnu provést. Vláda pod časovým tlakem koncem září odeslala do Bruselu územní plány pro přechod regionů Stara Zagora, Kjustendil a Pernik, v nichž je potvrzena lhůta pro ukončení využívání uhlí do roku 2038. Do uvedeného data musí být vytvořeno na 15 tisíc alternativních pracovních míst namísto dosavadních necelých 12 tisíc ve stávajících provozech.

INVESTIČNÍ PROJEKTY

V plánu je uveden indikativní seznam 11 investičních projektů v hodnotě necelých 1,8 miliardy eur, díky nimž by mělo dojít k nahrazení uhlí a vytvoření zhruba 4 500 pracovních míst pro přibližně 11 100 zasažených osob. Pro realizaci plánu hodlá vláda vytvořit zvláštní podnik Konverze uhelných regionů, který by měl absorbovat značnou část uvolněných pracovních sil. Prostředky z fondů EU by měly směřovat do podpory místní výroby a ukládání elektrické energie včetně průmyslových parků s nulovými emisemi, síťových center, podnikatelských inkubátorů či digitalizace.

ŠANCE PRO ČESKÉ FIRMY

Konkrétní zajímavé příležitosti pro české firmy mohou představovat plánované zateplování obytných budov, instalace obnovitelných zdrojů energie, efektivních tepelných a klimatizačních zařízení, nákup městských autobusů s nulovými emisemi. Chystá se i vybudování systémů pro uložení elektrické energie, výrobu vodíku, využití geotermální energie.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti naplánovalo velvyslanectví v Sofii několik projektů na podporu zapojení českých firem do chystaných projektů. Ve dnech 24. – 27. října proběhla v prostorách úřadu prezentace českých firem z oblasti důlního průmyslu ve formě projektu ekonomické diplomacie PROPED Ministerstva zahraničních věcí, na níž ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, asociací Česká dobývací technika i nezávislými podniky představili čeští vývozci své produkty a služby zástupcům ministerstev energetiky, hospodářství a průmyslu Bulharska, Bulharské důlní asociace, státních dolů Mini Marica Iztok a řady firem. Na rok 2024 pak velvyslanectví po předběžné dohodě s příslušnými partnery v Česku navrhlo k realizaci tři projekty ekonomické diplomacie – prezentace českých firem v oblasti vodíkových a bateriových technologií a řešení v oblasti chytrého řízení měst Smart Cities.

Petr Vávra, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Sofii