Česká ekonomika podle nás v Q3 mírně mezičtvrtletně klesla (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek přinese první odhady HDP za Q3 pro ČR a eurozónu. V případě tuzemského HDP očekáváme mezičtvrtletní pokles o 0,1 %, naproti tomu eurozóna podle našeho odhadu naopak ve stejném rozsahu vzrostla. Struktura HDP zatím v obou případech známa nebude, když k jejímu zveřejnění dojde až zhruba za měsíc. V eurozóně se dnes dočkáme také prvního odhadu říjnové inflace. Ta by měla především vlivem vyšší srovnávací základny výrazně klesnout z 4,3 % na 3 % y/y. Data z USA pak nabídnou pouze spotřebitelskou důvěru, pro kterou očekáváme mírné zlepšení.

HDP eurozóny pravděpodobně vzrostl o 0,1 % q/q

Pro třetí kvartál odhadujeme pokles tuzemského HDP o 0,1 % q/q poté, co ekonomika v průběhu první poloviny letošního roku zhruba stagnovala. Spotřeba domácností podle našeho odhadu zůstala mezičtvrtletně beze změny. Na přetrvávající slabost výdajů domácností ukazují měsíční indikátory tržeb z oblasti maloobchodu a služeb, nízký spotřebitelský sentiment, stejně tak i za očekáváními zaostávající růst nominálních mezd. Dobře situace nevypadala ani na straně průmyslu. K nižší poptávce po průmyslovém zboží se totiž přidaly obnovené problémy s dodávkami výrobních dílů v automobilovém průmyslu, zejména vlivem záplav ve Slovinsku. Produkce zpracovatelského průmyslu by tak měla za Q3 vykázat silný mezičtvrtletní pokles. Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP se kvůli tomu pravděpodobně snížil. I tak by měl ale zůstat kladný, neboť měsíční data zahraničního obchodu nadále ukazují na pokračující vývoz dříve rozpracované produkce. Výrazně záporný však ruku v ruce s tím zřejmě zůstal příspěvek změny stavu zásob. Růst fixních investic by měl podle nás ve druhém pololetí pokračovat s tím, že jeho struktura by mohla zůstat podobná té z Q2. Prodeje aut nadále rostou a nezměnil se ani důraz vlády na investice v oblasti obrany. Více k tomuto tématu píšeme v nově zveřejněné publikaci Ekonomické výhledy: https://bit.ly/CEO_4Q23_CZ.

Výkon ekonomiky eurozóny podle nás zůstal rovněž slabý. Pro Q3 odhadujeme růst o 0,1 % q/q po předchozích +0,2 %. S ohledem na slabší dynamiku německé ekonomiky (viz níže) ve srovnání s našimi předpoklady jsou však rizika vychýlena směrem dolů. Z hlediska struktury očekáváme, že k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla vyšší spotřeba domácností a zahraniční obchod, zatímco fixní investice pravděpodobně zůstaly zhruba beze změny. Negativní příspěvek by naopak měla vykázat změna stavu zásob.

Očekáváme, že inflace v eurozóně v říjnu klesla na 3 % y/y po zářijových 4,3 %. S ohledem na nižší než námi očekáváný výsledek pro Německo a Španělsko (viz níže) jsou však i zde rizika vychýlena směrem dolů. K výraznému zvolnění meziročního růstu spotřebitelských cen by měl přispět hlavně efekt vyšší srovnávací základy, když loni na podzim docházelo v eurozóně k rychlému růstu cen energií. Vyšší srovnávací základna se však projeví i v ostatních složkách inflace. Ta jádrová podle našeho odhadu klesla ze 4,5 % y/y na stále výrazných 4,2 %. Odeznívání jádrové inflace bude v prostředí napjatého evropského trhu práce podle nás pouze pozvolné a na konci letošního roku by tak její hodnota měla činit 4 % y/y a koncem příštího roku klesnout na 2,7 % y/y.

Německá ekonomika v Q3 o 0,1 % klesla

Německý HDP se v letošním třetím kvartále mezičtvrtletně snížil o 0,1 %. To byl oproti tržnímu konsensu, který očekával pokles o 0,2 % q/q, nepatrně lepší výsledek. Směrem vzhůru byly revidovány předchozí dva údaje za Q2 (z původně udávané mezičtvrtletní stagnace na +0,1 %) a Q1 (z -0,1 % na mezičtvrtletní stagnaci). Navzdory drobným odchylkám mezičtvrtletní dynamiky HDP jedním či druhým směrem lze říci, že německá ekonomika zhruba od poloviny loňského roku v podstatě stagnuje. Vzhledem k tomu, že údaj za Q3 je pouze prvním odhadem, struktura vývoje HDP zatím není známa (zveřejněna bude 24. listopadu). Podle komentáře tamního statistického úřadu se však na slabém HDP podepsala klesající spotřeba domácností, zatímco fixní investice naopak rostly.

Důvěra v ekonomiku eurozóny zůstala v říjnu zhruba beze změny. Souhrnný indikátor od Evropské komise dosáhl 93,3 bodu po zářijových 93,4 b. Konsensus naproti tomu očekával pokles na 93,0 b. Lépe oproti konsensu dopadla jak důvěra ve službách, tak i v průmyslu. Zatímco ale služby zaznamenaly meziměsíční zlepšení nálady podnikatelů, v průmyslu došlo naopak ke zhoršení.

Španělská i německá inflace skončily ve srovnání s očekáváními níže. Ta španělská v harmonizovaném vyjádření zrychlila ze zářijových 3,3 % y/y na 3,5 % v říjnu, zatímco konsensus činil 3,8 %. V Německu pak harmonizovaná inflace klesla z 4,3 % na 3 %, oproti očekávaným 3,3 %.

Středoevropskému regionu včera pomohlo posilující euro. To navzdory smíšeným datům z eurozóny (nižší inflace vs vyšší německý HDP) zpevnilo oproti americkému dolaru o zhruba 0,5 % nad 1,06 USD/EUR. Koruna pak k euru posílila o 0,3 % k 24,56 CZK/EUR a v obdobném rozsahu zpevnil také maďarský forint a polský zlotý.