Vodík, teplo, bioplyn. Rakousko rozšiřuje paletu obnovitelných zdrojů

Rakousko má v oblasti klimatické politiky jasně stanovené cíle: do roku 2030 chce pokrývat spotřebu elektřiny jen z obnovitelných zdrojů. Stěžejním krokem je navýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. Těmi nejsou jen voda, vítr a slunce, ale také zelený vodík, geotermální energie nebo bioplyn.

Ilustrační foto Shutterstock

V zemi probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Jedním z nich je výroba této látky v Gabersdorfu v jižním Štýrsku v rámci projektu Renewable Gasfield, který by měl sloužit jako předloha pro podobné záměry. Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. Vzniklý metan může být dodáván do plynárenské sítě. Výrobna byla zahájena v květnu 2023 a jejím cílem je při plném vytížení produkovat 300 tun zeleného vodíku ročně. Závod už získal prvního velkého zákazníka, kterým je Wolfram Bergbau und Hütten, dceřiná firma koncernu Sandvik.

V dubnu 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde nyní funguje zařízení na skladování vodíku v podzemním ložisku, první svého druhu na světě. Vodík je skladován v oblasti již vytěženého menšího ložiska zemního plynu. Podobná skladovací zařízení by měla umožnit, aby vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů mohl být využíván po celý rok a zároveň zvýšit spolehlivost zásobování. Projekt funguje pod záštitou rakouské společnosti zabývající se skladováním plynu RAG Austria AG, která je jednou z největších svého druhu v Evropě.

Zelený vodík: Burgenland i hlavní město

Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonost elektrárny Donaustadt ve Vídni. Přimícháním vodíku v podílu 15 % (ten by se měl v druhé fázi zdvojnásobit) lze ročně předejít vypuštění 33tisíc tun CO₂. V případě úspěšného průběhu testovací fáze bude elektrárna s upravenou turbínou na přimíchávání vodíku certifikována. Během podzimu má být ve Vídni uvedeno do provozu zařízení pro elektrolýzu na výrobu vodíku za užití obnovitelných zdrojů s kapacitou 1300 kg plynu za den, které má z části elektrárnu zásobovat. Vyrobený vodík bude využíván také pro autobusy vídeňského dopravního podniku, nákladní automobily nebo průmyslové podniky.

Ve fázi plánování je také projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. eur. Výkon zařízení má dosáhnout až 300 MW. Od roku 2026 by zde mělo být z obnovitelných zdrojů vyráběno 9 tisíc tun (60 MW) vodíku ročně. Po dokončení by se roční výroba měla zvýšit až na 40 tisíc tun zeleného vodíku, což by ročně ušetřilo asi 400 tisíc tun emisí CO₂. Jedná se patrně o největší současný projekt v Evropě. Vedou jej energetické společnosti Burgenland Energie a Verbund AG. Přijetí dalších partnerů pro tento projekt přitom stále zůstává otevřenou záležitostí. Michael Strugl, předseda správní rady Verbundu, věří, že poptávka po zeleném vodíku bude v následujících letech v Evropě značná. Tento projekt by mohl hrát roli nejen ve spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Kollektor Ost povede od roku 2026 vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni. Vládní vodíková strategie počítá s vytvořením kapacit pro elektrolýzu v objemu 1 GW do roku 2030.

Geotermie byla v Rakousku dosud poměrně opomíjeným obnovitelným zdrojem energie. V poslední době se však tento trend i v důsledku energetické krize mění. Tepelná čerpadla v současnosti dominují trhu s geotermální energií a jsou využívána především u rodinných domů a novostaveb. Připravovaný vládní balíček na podporu výměny topných systému má tento trend dále podpořit. Hloubkové vrty jsou prováděny až do sedmi kilometrů pod zemským povrchem. S rostoucí hloubkou stoupá teplo a může být použito i pro výrobu elektřiny. Pole výzkumů dosahuje v Rakousku geotermický potenciál 700 MW, přičemž 95 % z této hodnoty není aktuálně využíváno. S plným využitím by mohlo dojít k snížení emisí o objemu až 1,3 mil. tun CO₂ ročně, což by představovalo redukci o 20 %. S tímto potenciálem a rostoucím zájmem se zvyšuje také počet geotermálních zařízení v Rakousku. Nyní jich 10 slouží k produkci tepla, dvě z nich vyrábějí také elektřinu. V roce 2022 ministerstvo pro ochranu klimatu vydalo Roadmap Geothermie, publikaci shrnující potenciál i omezení využití geotermie v zemi.

Projekt Renewable Gasfield je pokusné zařízení pro výrobu a metanizaci zeleného vodíku. Foto WIVA

Vídeň počítá s teplem Země

Dosud největší geotermický projekt plánuje Vídeň ve spolupráci s rakouským energetickým koncernem OMV. Rakouské hlavní město by mělo vybudovat geotermické elektrárny s vrty až do hloubky pěti kilometrů, se kterými se má začít již v roce 2024. První elektrárna se má nacházet v městské části Aspern a bude zásobovat teplem až 20 tisíc domácností. Investice je vyčíslena přibližně na 80 mil. eur, přičemž Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu podpoří projekt osmi mil. eur. Do roku 2030 by lokální společnost Wien Energie chtěla vybudovat až čtyři elektrárny v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 120 MW pro 125 tisíc domácností (ušetřilo by to 325 000 tun CO₂). Přímo pod městem se totiž nachází ložisko termální vody, díky němuž by mohly tyto geotermální elektrárny pokrýt až 20 % vídeňského dálkového vytápění. Ve Vídni také již započala výstavba nové čtvrti „Village im Dritten“, kde má vzniknout cca 2 000 bytů, k jejichž vytápění a chlazení bude sloužit celkem 500 geotermálních vrtů v hloubce 150 metrů. S geotermií se počítá i při renovacích obecních domů ve Vídni, 277 z nich je v rámci probíhající rekonstrukce nyní napojováno na geotermální zdroj tepla v 14. vídeňském okrsku.

Nové šance pro bioplyn

V Rakousku je v provozu přibližně 300 bioplynových stanic, které vyrábějí 1,7 TWh bioplynu ročně, což odpovídá 2 % celé rakouské spotřeby plynu. Pouze 15 stanic je ale napojeno na plynárenskou síť. Většina bioplynu slouží k výrobě elektřiny, případně tepla. Potřebnou právní jistotu k rozšíření jejich kapacit by měl poskytnout plánovaný Zákon o obnovitelných plynech (Erneuerbare-Gase-Gesetz). Návrh zákona si klade za cíl dosažení roční domácí produkce o hodnotě 7,5 TWh do roku 2030. Na základě postupného navyšování povinné kvóty budou muset dodavatelé plynu zajistit, aby alespoň 7,7 % jejich dodávek plynu bylo do roku 2030 nahrazeno rakouským zeleným plynem. Zájmovým sdružením pro oblast bioplynu je Kompost und Biogas Verband (Svaz pro kompostárenství a bioplyn), na který se mohou obracet i čeští exportéři. Zástupci svazu jsou ochotni nabídky českých distributorů přeposílat potenciálním zájemcům.

Hana Brauneis, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR ve Vídni