mzv.cz (MZv ČR)
Ze světa  |  24.10.2023 14:49:00

Obnovitelné zdroje v Rakousku nejsou jen voda, vítr a slunce

Rakousko má v oblasti klimatické politiky jasně stanovené cíle, mezi něž patří především dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040 a pokrytí spotřeby elektřiny ze 100 % z obnovitelných zdrojů do roku 2030. K podpoře dosažení těchto cílů vláda v říjnu loňského roku představila iniciativu, v rámci níž bude do roku 2030 investováno 5,7 mld. EUR do transformace rakouského průmyslu směrem ke klimatické neutralitě. Obavy z nedostatečných dodávek plynu, zdražování, klimatické cíle a ochrana životního prostředí jsou důvody, proč se malé, střední, ale i velké podniky rozhodují přejít na ekologicky šetrné zdroje. Stěžejním krokem k dosažení stanovených cílů je navýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, na něž země v rámci zákona na podporu OZE poskytuje miliardu eur ročně. Nejvíce zelené elektřiny Rakousko vyrábí z vodní energie. Při výstavbě obnovitelných zdrojů je nejčastěji zmiňován potenciál větrných elektráren a fotovoltaiky, alpská země však pracuje na rozšíření své produkce zelené energie i v dalších oblastech.


Zelený vodík

S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou, jakými jsou chemický nebo ocelářský průmysl a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Jedním z nich je výroba této látky v Gabersdorfu v jižním Štýrsku v rámci projektu Renewable Gasfield, který by měl sloužit jako předloha pro podobné záměry. Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. Vzniklý metan může být dodáván do plynárenské sítě. Výrobna byla zahájena v květnu 2023 a jejím cílem je při plném vytížení produkovat 300 tun zeleného vodíku ročně. Závod už získal prvního velkého zákazníka, kterým je Wolfram Bergbau und Hütten AG, dceřiná firma koncernu Sandvik.

V dubnu 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde nyní funguje zařízení na skladování vodíku v podzemním ložisku, první svého druhu na světě. Vodík je skladován v oblasti již vytěženého menšího ložiska zemního plynu. Podobná skladovací zařízení by měla umožnit, aby vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů mohl být využíván po celý rok a zároveň zvýšit spolehlivost zásobování energií z obnovitelných zdrojů. Projekt funguje pod záštitou rakouské společnosti zabývající se skladováním plynu RAG Austria AG, která je jednou z největších svého druhu v Evropě.

Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonost elektrárny Donaustadt ve Vídni. Přimícháním vodíku v podílu 15 % lze ročně předejít vypuštění 33 000 tun emisí CO2, uvedený podíl by se měl v druhé fázi zdvojnásobit. V případě úspěšného průběhu testovací fáze bude elektrárna s upravenou turbínou na přimíchávání vodíku certifikována. Během podzimu má být ve Vídni uvedeno do provozu zařízení pro elektrolýzu na výrobu vodíku za užití obnovitelných zdrojů s kapacitou 1300 kg vodíku za den, které má z části elektrárnu zásobovat. Vyrobený vodík bude využíván také pro autobusy vídeňského dopravního podniku, nákladní automobily nebo průmyslové podniky.

Ve fázi plánování je také projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW. Od roku 2026 by zde mělo být z obnovitelných zdrojů vyráběno 9 000 tun (60 MW) vodíku ročně. Po dokončení by se roční výroba měla zvýšit až na 40 000 tun zeleného vodíku, což by ročně ušetřilo asi 400 000 tun emisí CO2. Jedná se patrně o největší současný projekt v Evropě. Vedou jej energetické společnosti Burgenland Energie a Verbund AG. Přijetí dalších partnerů pro tento projekt přitom stále zůstává otevřenou záležitostí. Michael Strugl, předseda správní rady Verbund, věří, že poptávka po zeleném vodíku bude v následujících letech v Evropě značná. Tento projekt by mohl hrát roli nejen ve spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Kollektor Ost povede od r. 2026 vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni. Vládní vodíková strategie počítá s vytvořením kapacit pro elektrolýzu v objemu 1 GW do r. 2030.

Geotermální energie

Geotermie byla v Rakousku dosud poměrně opomíjeným obnovitelným zdrojem energie. V poslední době se však tento trend i v důsledku energetické krize mění. Geotermie využívá v hloubce uchovávané teplo, s jehož pomocí lze vytápět, nebo naopak chladit, či také vyrábět elektřinu. Povrchová geotermie čerpá energii z povrchu a podzemí přibližně do hloubky 400 metrů a vytápění nejčastěji zajišťuje pomocí tepelného čerpadla. Tepelná čerpadla v současnosti dominují trhu s geotermální energií a jsou využívána především u rodinných domů a novostaveb. Připravovaný vládní balíček na podporu výměny topných systému má tento trend dále podpořit. Hloubkové vrty jsou prováděny až do sedmi kilometrů pod zemským povrchem. S rostoucí hloubkou stoupá teplo a může být použito i pro výrobu elektřiny. Dle výzkumů dosahuje v Rakousku geotermický potenciál 700 MW, přičemž 95 % z této hodnoty není aktuálně využíváno. S plným využitím by mohlo dojít k snížení emisí o objemu až 1,3 mil. tun CO2 ročně, což by představovalo redukci o 20 %. S tímto potenciálem a rostoucím zájmem se zvyšuje také počet geotermálních zařízení v Rakousku. V aktuální době jich 10 slouží k produkci tepla, dvě z nich vyrábějí také elektřinu. V roce 2022 ministerstvo pro ochranu klimatu vydalo publikaci shrnující potenciál i omezení využití geotermie v zemi: Roadmap Geothermie.

Dosud největší geotermický projekt aktuálně plánuje Vídeň ve spolupráci s rakouským energetickým koncernem OMV. Rakouské hlavní město by mělo vybudovat geotermické elektrárny s vrty až do hloubky pěti kilometrů, se kterými se má začít již v roce 2024. První elektrárna se má nacházet v městské části Aspern a bude zásobovat teplem až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena přibližně 80 mil. EUR, přičemž Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu podpoří projekt osmi mil. EUR. Do roku 2030 by lokální společnost Wien Energie chtěla vybudovat až čtyři elektrárny v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 120 MW pro 125 000 domácností (ušetřilo by 325 000 tun CO2). Přímo pod městem se totiž nachází ložisko termální vody, díky němuž by mohly tyto geotermální elektrárny pokrýt až 20 % vídeňského dálkového vytápění. Ve Vídni také již započala výstavba nové čtvrti „Village im Dritten“, kde má vzniknout cca 2 000 bytů, k jejichž vytápění a chlazení bude sloužit celkem 500 geotermálních vrtů v hloubce 150 metrů. S geotermií se počítá i při renovacích obecních domů ve Vídni, 277 z nich je v rámci probíhající rekonstrukce nyní napojováno na geotermální zdroj tepla v 14. vídeňském okrsku.

Bioplynové stanice

V současnosti je v Rakousku v provozu přibližně 300 bioplynových stanic, které vyrábějí 1,7 TWh bioplynu ročně. Uvedené množství odpovídá 2 % celé rakouské spotřeby plynu. Pouze 15 bioplynových stanic je ale napojeno na plynárenskou síť. Většina bioplynu slouží k výrobě elektřiny, případně tepla. Potřebnou právní jistotu k rozšíření jejich kapacit by měl poskytnout plánovaný Zákon o obnovitelných plynech (Erneuerbare-Gase-Gesetz). Návrh zákona si klade za cíl dosažení roční domácí produkce o hodnotě 7,5 terawatthodin (TWh) do roku 2030. Na základě postupného navyšování povinné kvóty budou muset dodavatelé plynu zajistit, aby alespoň 7,7 % jejich dodávek plynu bylo do r. 2030 nahrazeno rakouským zeleným plynem.

Zájmovým sdružením pro oblast bioplynu je „Kompost und Biogas Verband“ (Svaz pro kompostárenství a bioplyn), na který se mohou obracet i čeští exportéři. Zástupci svazu jsou ochotni nabídky českých distributorů přeposílat potenciálním zájemcům.

 

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Rakousku








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688