Komise schválila český režim ve výši 2,5 miliardy eur na podporu dekarbonizace a energetické účinnosti průmyslových procesů s cílem podpořit přechod na klimaticky neutrální hospodářství (Státní podpora)

Státní podpora: Komise schválila český režim ve výši 2,5 miliardy eur

Evropská komise schválila český režim ve výši 2,5 miliardy eur (60 miliard CZK) na pomoc výrobním podnikům při dekarbonizaci výrobních procesů a zlepšení energetické účinnosti. Cílem je podpořit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody. Režim byl schválen v rámci dočasného krizového a transformačního rámce státní podpory, který Komise přijala 9. března 2023 na podporu opatření v průmyslových odvětvích, která jsou klíčová k urychlení ekologické transformace a snížení závislosti na fosilních palivech. Novým rámcem se částečně mění a prodlužuje dočasný krizový rámec přijatý 23. března 2022, díky němuž mohou členské státy podpořit své hospodářství během panující geopolitické krize. Původní rámec byl pozměněn již 20. července 2022 a 28. října 2022.

Český režim

Česko v rámci dočasného krizového a transformačního rámce oznámilo Komisi režim ve výši 2,5 miliardy eur (60 miliard CZK) na podporu podniků, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, s cílem dále urychlit jejich ekologickou transformaci.

V rámci tohoto režimu, který bude plně financován z Modernizačního fondu EU, bude mít podpora podobu přímých grantů.

Režim bude otevřen společnostem z odvětví, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, jako jsou rafinérie a společnosti vyrábějící těžké kovy, stavební materiály a chemické produkty.

Účelem tohoto režimu je pomoci těmto odvětvím snížit emise skleníkových plynů z výrobních procesů alespoň o 40 % a spotřebu energie nejméně o 20 % ve srovnání s dnešním stavem.

Aby měly na podporu nárok, musí společnosti usilující o snížení emisí skleníkových plynů buď elektrifikovat své výrobní procesy, nebo přejít od používání fosilních paliv na obnovitelný vodík nebo obnovitelná paliva vyrobená z vodíku.

Komise shledala, že režim předložený Českem splňuje podmínky stanovené v dočasném krizovém a transformačním rámci. Podpora na příjemce i) nepřekročí buď 200 milionů EUR, nebo 10 % celkového rozpočtu režimu, s výjimkou projektů v oblasti rafinace a výroby základních kovů, u nichž Česko prokázalo, že může být nezbytné, aby jednotlivé částky dosáhly až 20 % celkového rozpočtu režimu; ii) nepřekročí intenzitu podpory stanovenou v dočasném krizovém a transformačním rámci a iii) bude poskytnuta do 31. prosince 2025.

Kromě toho se na podporu vztahují podmínky k omezení nepatřičného narušení hospodářské soutěže, včetně záruk u velmi úspěšných projektů generujících mimořádné čisté příjmy nebo snížení nákladů ve srovnání s projekcemi, kdy příjemci Česku vrátí část podpory v rámci mechanismu zpětného získání. Příjemci navíc nebudou moci zvýšit svou výrobní kapacitu o více než 2 %.

Komise dospěla k závěru, že český režim je nezbytný, vhodný a přiměřený k urychlení ekologické transformace a usnadnění rozvoje určitých hospodářských činností, které jsou důležité k provádění plánu REPower EU a průmyslového plánu Zelené dohody, v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU a podmínkami stanovenými v dočasném krizovém a transformačním rámci.

Na tomto základě a podle pravidel EU pro opatření státní podpory Komise opatření podpory schválila.

Souvislosti

Dne 9. března 2023 přijala Komise nový dočasný krizový a transformační rámec, který má v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody podnítit podpůrná opatření v odvětvích, jež jsou klíčová k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Spolu se změnou obecného nařízení o blokových výjimkách, kterou Komise schválila v tentýž den, pomůže dočasný krizový a transformační rámec urychlit investice a financování, pokud je o výrobu čistých technologií v Evropě. Členským státům rovněž pomůže uskutečnit konkrétní projekty, které figurují v jejich národních plánech pro oživení a odolnost a patří do jejich oblasti působnosti.

Nový rámec mění a z části prodlužuje dočasný krizový rámec, který byl přijat 23. března 2022, aby členským státům umožnil využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a v kontextu války Ruska proti Ukrajině tak podpořit ekonomiku. Dočasný krizový rámec byl změněn 20. července 2022, aby doplnil balíček opatření „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ a aby odpovídal cílům plánu REPowerEU. Znovu byl dočasný krizový rámec změněn 28. října 2022, aby se dostal do souladu s nařízením o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie a nařízením o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen.

Dočasný krizový a transformační rámec stanoví následující druhy podpory, které mohou členské státy poskytnout:

• omezené částky podpory v jakékoli formě pro podniky postižené stávající krizí nebo následnými sankcemi a protiopatřeními, ve výši až 250 000 eur v odvětví zemědělství, 300 000 eur v odvětví rybolovu a akvakultury a až 2 miliony eur ve všech ostatních odvětvích;
• podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů. Ve výjimečných případech a s přísnými zárukami mohou členské státy poskytnout energetickým podnikům pro jejich obchodní činnosti veřejné záruky přesahující 90 % krytí, pokud jsou poskytovány jako nefinancované finanční zajištění ústředním protistranám nebo členům clearingového systému;
• podpora na kompenzaci vysokých cen energie. Podpora, kterou lze poskytnout v jakékoli formě, bude společnostem (a to zejména uživatelům s vysokou spotřebou energie) částečně kompenzovat dodatečné náklady vzniklé mimořádným zvýšením cen plynu a elektřiny.   Individuální výši podpory lze vypočítat na základě buď minulé, nebo současné spotřeby, přičemž se zohlední potřeba zachovat tržní pobídky ke snížení spotřeby energie a zajistit kontinuitu hospodářských činností. Členské státy mohou navíc podporu poskytovat pružně, a to i obzvláště postiženým energeticky náročným odvětvím, s výhradou záruk, které zabrání nadměrným náhradám a podpoří snižování uhlíkové stopy v případě částek podpory přesahujících 50 milionů EUR. Členské státy se rovněž vyzývají, aby nediskriminačním způsobem zvážily stanovení požadavků na ochranu životního prostředí nebo bezpečnost dodávek. Další podrobnosti o možnostech podpory v případě vysokých cen energií, včetně metodiky pro výpočet výše jednotlivé podpory, jsou k dispozici zde;
• opatření pro rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy mohou zavést režimy pro investice do veškerých zdrojů energie z obnovitelných zdrojů, včetně vodíku z obnovitelných zdrojů, bioplynu a biometanu, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím tepelných čerpadel. Zadávací řízení budou zjednodušená a rychle proveditelná a budou zahrnovat dostatečné záruky na ochranu rovných podmínek. Členské státy mohou zejména vytvořit režimy pro určité technologie, které vzhledem ke konkrétní skladbě zdrojů energie v dané zemi vyžadují podporu. Podmínky poskytnutí podpory malým projektům a méně vyspělým technologiím, jako je obnovitelný vodík, byly zjednodušeny – již není nutné provádět soutěžní nabídkové řízení, s výhradou určitých pojistek;
• opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů. V zájmu dalšího urychlení diverzifikace dodávek energie mohou členské státy podporovat investice do postupného ukončování používání fosilních paliv, zejména prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku získaného elektrolýzou, který splňuje určité podmínky. Kromě toho byly rozšířeny možnosti, jak podpořit dekarbonizaci průmyslových procesů přechodem na paliva vyrobená z vodíku. Členské státy mohou buď i) vytvořit nové režimy zadávacího řízení, nebo ii) přímo podporovat projekty bez zadávacích řízení, avšak s určitým omezením podílu veřejné podpory na investici. V případě malých a středních podniků a zvláště energeticky účinných řešení se počítá se zvláštními doplňkovými bonusy. Vzhledem k tomu, že se neuplatní nabídková řízení, byla zavedena další jednodušší metoda ke stanovení výše maximální podpory a
• opatření zaměřená na podporu snižování poptávky po elektřině v souladu s nařízením o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie;
• opatření k dalšímu urychlení investic do odvětví klíčových pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství, která umožní investiční podporu na výrobu strategického zařízení, konkrétně baterií, solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel, elektrolyzérů a využívání a ukládání uhlíku, jakož i souvisejících klíčových složek, a na výrobu a recyklaci souvisejících kritických surovin nezbytných k výrobě. Konkrétně mohou členské státy navrhnout jednoduché a účinné režimy s omezením podpory na určitý procentní podíl investičních nákladů až do konkrétních nominálních částek v závislosti na umístění investice a velikosti příjemce, s možností vyšší podpory pro malé a střední podniky a podniky situované ve znevýhodněných regionech, aby byly řádně zohledněny cíle v oblasti soudržnosti. Kromě toho mohou členské státy ve výjimečných případech a s výhradou řady záruk poskytnout vyšší podporu jednotlivým podnikům, u nichž reálně hrozí přesun investic z Evropy. Více informací o možnostech, jak podpořit opatření k urychlení přechodu na klimaticky neutrální hospodářství lze nalézt zde.

Subjekty kontrolované Ruskem, na něž se vztahují sankce, budou z oblasti působnosti těchto opatření vyloučeny.

Opatření, jež jsou obzvláště důležitá k urychlení ekologické transformace a snížení závislosti na palivech, budou platit do 31. prosince 2025. Jde zejména o opatření na rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů a opatření k dalšímu urychlení investic do odvětví s klíčovým významem pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství.

Ostatní ustanovení dočasného krizového rámce, jejichž cílem je co nejrychlejší odezva na krizi (omezené částky podpory, podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů, podpora na kompenzaci vysokých cen energií, opatření na podporu omezení spotřeby elektřiny), se budou uplatňovat do 31. prosince 2023. V zájmu právní jistoty posoudí Komise v pozdější fázi, zda je případně nutné platnost prodloužit.

Dočasný krizový a transformační rámec doplňuje široké možnosti členských států navrhovat opatření v souladu se stávajícími pravidly EU pro poskytování státní podpory. Pravidla EU pro státní podporu například členským státům umožňují pomáhat podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity a naléhavě potřebují nouzovou pomoc. Kromě toho čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje členským státům odškodnit společnosti za škody přímo způsobené mimořádnou událostí, jako jsou škody způsobené současnou krizí.

Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, bude nedůvěrné znění rozhodnutí zveřejněno v rejstříku státních podpor, který Komise publikuje na stránkách pro hospodářskou soutěž, pod číslem SA.109055. Informace o nových rozhodnutích ve věci státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku Evropské unie naleznete také ve specializovaném elektronickém týdeníku Competition Weekly e-News.

Další informace o dočasném krizovém a transformačním rámci a dalších opatřeních přijatých Komisí s cílem řešit hospodářský dopad války Ruska proti Ukrajině a podpořit přechod na klimaticky neutrální hospodářství naleznete zde.

Quote