Americká centrální banka tento týden sazby nezvedne (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Po zvýšení klíčových sazeb ze strany ECB minulý čtvrtek se v tomto týdnu ke stejnému kroku odhodlá Bank of England. Naopak americká a japonská centrální banka ponechají úrokové sazby nezměněné. Ekonomický kalendář přinese v závěru týdne předběžné PMI za září. Pro klíčové evropské země i eurozónu jako celek předpokládáme, že data přinesou známky stabilizace a potvrzení odolnosti evropské ekonomiky před recesí. Z regionu se dočkáme polské průmyslové výroby za srpen, což napoví, jak by mohla dopadnout ta česká. Z domova pak přijdou srpnové ceny průmyslových výrobců. Ty potvrdí desinflační trendy v primárních okruzích.

Evropské sentiment indikátory ukážou na odolnost ekonomiky

Klíčovou událostí tohoto týdne je zasedání americké centrální banky. Zatímco ta evropská překvapila minulý týden zvýšením sazeb, které plně očekáváno nebylo, ale doprovodila ho zhoršeným ekonomickým výhledem, americký Fed podle nás ponechá úrokové sazby nezměněné, což je i tržní konsensus. V souladu s tržním naceněním se pak domníváme, že cyklus utahování měnových podmínek je v USA u konce. I když stejně jako u svých evropských kolegů si američtí centrální bankéři dveře k případnému dalšímu zvýšení sazeb úplně nezavírají. Předpokládáme, že utažené měnové podmínky se v polovině příštího roku podepíší na mírné technické recesi americké ekonomiky, což od druhého čtvrtletí spustí cyklus snižování úrokových sazeb. Díky tomu v ročním horizontu předpokládáme posilování eura na úkor dolaru směrem k 1,15 USD/EUR. V krátkém horizontu několika týdnů se ale obáváme, že bude pokračovat trend klesajícího eura směrem k 1,05 USD/EUR. Důvodem jsou překvapivě solidní data z USA, naopak ta evropská zklamávají.

Sentiment indikátory, které přinese druhá polovina týdne, mohou být ale prvními vlaštovkami, že evropská ekonomika do recese nespadne. Na rozdíl od trhu čekáme, že čtvrteční statistika spotřebitelské důvěry v eurozóně za září vykáže zlepšení. Mírný obrat ke zlepšení by pak měly ukázat i předběžné PMI z Německa i eurozóny jako celku, i když zlepšení bude zřejmě nevýrazné a indexy se v absolutní hodnotě nacházejí stále hluboko v pásmu kontrakce. Výrazně hlouběji, než je tomu ve Spojených státech. Finální čísla srpnové inflace v eurozóně by se nijak neměly odlišovat od již zveřejněných předběžných odhadů. Srpen by měl být posledním měsícem, kdy se jádrová složka inflace nachází z pohledu meziroční dynamiky nad 5 %. Právě klesající inflace by měla být jedním z motorů postupně se zlepšující důvěry spotřebitelů v eurozóně.

Z domova se hned počátkem tohoto týdne dočkáme informací o vývoji cen v primárních okruzích za srpen. Předpokládáme další várku nízkoinflačních dat potvrzujících desinflační tendence v tuzemské ekonomice. Z pohledu kurzu koruny by se mělo jednat o negativní zprávu. I když naše měna vůči euru od své nejsilnější hodnoty dosažené v polovině dubna ztratila více než 5,5 %, výraznější korekci těchto ztrát minimálně do zářijového zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice neočekáváme. Centrální bankéři po formálním ukončení intervencí (na srpnovém zasedání, fakticky ale ČNB neintervenovala od loňského listopadu) oslabování koruny nijak znepokojivě nekomentují. Spíše dle verbálních proslovů preferují stabilitu úrokových sazeb, přičemž oslabování koruny v desinflačním prostředí představuje uvolnění měnových podmínek.

Koruna se proti euru zastavila téměř na ročním minimu

Euro proti dolaru spadlo v průběhu minulého týdne na svou nejslabší hodnotu za poslední více než tři měsíce. Až do čtvrtka se kurz držel nad hladinou 1,07 USD/EUR, kdy klesl k 1,063 USD/EUR. I když evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání úrokové sazby zvýšila a trh s tím plně nepočítal, vypadá to, že se jednalo o poslední zvýšení sazeb. Makroekonomická prognóza byla revidována níže, zrovna tak výhled jádrové inflace. Nepotěšila ani evropská data, zejména červencová průmyslová výroba; slabost vykazuje zejména německý průmysl. Naopak z dolarové strany jsme se dočkali další série příznivých dat v podobě relativně silných srpnových maloobchodních tržeb, vyšší byla i tamní srpnová jádrová inflace či ceny průmyslových výrobců.

Silnější dolar se podepsal i na tlacích k oslabování středoevropských měn. Výjimkou byl maďarský forint, který v celotýdenním hodnocení lehce posílil. Jinak přetrvávala silná korelace mezi vývojem polského zlotého a české koruny, která je patrná od nečekaně razantního snížení úrokových sazeb ze strany polské centrální banky v předminulém týdnu. Trhy spekulují, že ke stejnému kroku by mohla přistoupit i ČNB. V tomto směru pomohla i pondělní tuzemská inflace za srpen. I když meziroční inflace klesla v souladu s očekáváním na 8,5 %, jádrová složka skončila pod předpokladem ČNB ve výši 6,2 %, když její meziroční dynamika klesla na 6 % (podrobněji jsme tato čísla komentovali zde https://bit.ly/CPI_Aug23_CZ). Koruna tak během minulého týdne několikrát otestovala hladinu 24,60 CZK/EUR. Takto slabá byla naposledy v loňském říjnu. V samotném závěru týdne se její kurz držel kolem 24,50 CZK/EUR.