Kuvajt hodlá urychleně navyšovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů -vláda si stanovila do roku 2030 generovat 15 % energie z obnovitelných zdrojů
Kuvajt hodlá urychleně navyšovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů
27.08.2023 / 09:08 | Aktualizováno: 30.08.2023 / 08:09
Kuvajtská vláda si stanovila do roku 2030 ambiciózní cíl - generovat 15 % energie z obnovitelných zdrojů. Proč je tento cíl ambiciózní? Současný podíl činí pouhé jedno procento. Většinu energie vyrábí konvenční stárnoucí elektrárny, zejména z fosilních paliv. Energii z obnovitelných zdrojů generují větrné a solární zdroje instalované v rámci první fáze projektu obnovitelných zdrojů energie Shagaya na západě země, který se má brzy významně rozšířit. Ministerstvo elektrické energie, vodních a obnovitelných zdrojů Státu Kuvajt nyní hledá možnosti a dodavatele, aby se stanovenému cíli začalo přibližovat. Nová vláda vzešlá z červnových voleb zintenzivnila úsilí směřující k navýšení výkonu z obnovitelných zdrojů, co nejdříve o 900 MW, aby pak postupně dosáhl až 5 GW. To otevírá nebývalý potenciál, především pro velké hráče a inovátory z oboru.
Spotřeba elektrické energie na obyvatele je v Kuvajtu jedna z nejvyšších na světě, zejména z důvodu extrémních teplot přesahujících 50 °C v letních měsících a s tím souvisejících velkých nároků na klimatizování interiérů. V létě poptávka po elektrické energii na klimatizaci v rezidenčním sektoru představuje okolo 70 % spotřebované energie. Letos bylo dosaženo nového rekordu 16.850 MW ve špičce a došlo k výpadkům dodávek energie v několika městských čtvrtích. Spotřeba elektrické energie má narůstající trend a již od roku 2024 by mohla převýšit výrobu. Do roku 2028 poptávka pravděpodobně přesáhne 20.000 MW. Cena elektrické energie je přitom štědře dotovaná a je jedna z nejnižších na světě. Průměrná roční spotřeba na obyvatele naopak značně přesahuje hodnoty v regionu i světově.
Kuvajt, vzhledem k velkému počtu slunečných dnů, disponuje rozsáhlými možnostmi a jednou z nejvyšších úrovní solárního potenciálu na světě. Rozšíření parku obnovitelných zdrojů Shagaya o druhou a třetí fázi, zahrnující fotovoltaiku, koncentrovanou solární energii a energii větrnou, s potenciálem navýšení výkonu až na 4 GW, má být hlavním zdrojem pro dosažení kýženého patnáctiprocentního podílu. V současné době činí instalovaný výkon v rámci první fáze Al-Shagaya 70 MW. Mezi další projekty s předpokládaným zadáním v letech 2027 a 2028 patří Al-Dibdiba s plánovaným minimálním výkonem 1,5 GW a Al-Abraq s výkonem 2 GW z obnovitelných zdrojů. Dále je v plánu řada dalších projektů v energetice, např. projekt elektrárny Khairan s plánovaným minimálním výkonem 1,8 GW a druhá a třetí fáze Az Zour s plánovaným výkonem 2,7 GW. Do roku 2040 má být prostřednictvím modernizace a nové výstavby elektráren navýšena kapacita výroby elektrické energie z nyní instalovaného výkonu 20,25 GW o dalších 16,5 GW. Elektrárny obvykle zahrnují i desalinační zařízení, jelikož odsolování mořské vody je dalším z klíčových zdrojů, nezbytných pro život v Kuvajtu, který nedisponuje jinými přírodními zdroji pitné vody. V plánu jsou rovněž související projekty na rozšíření a zkapacitnění přenosové soustavy.
Ministerstvo monitoruje dostupné technologie a možnosti realizace projektů. Ve spolupráci s Kuvajtským institutem pro výzkumný vývoj (KISR) běžně zapojuje dodavatele do pilotních projektů za účelem testování nových technologií v místních podmínkách. Pokud se osvědčí, mohou se zapojit i do velkých projektů jako tzv. IPP – Independent Power Producers. Energetické zakázky většího rozsahu zpravidla zadává kuvajtský úřad KAPP (Kuwait Authority for Partnership Projects) ve spolupráci s úřadem pro zadávání veřejných zakázek CAPT (Central Agency for Public Tenders). Na ministerské úrovni je zadávací proces v tomto sektoru koordinován Ministerstvem elektrické energie, vodních a obnovitelných zdrojů (MEWRE) a Ministerstvem financí Státu Kuvajt, které na projekty alokuje patřičné finanční zdroje.
Příležitost se tak otevírá dodavatelům, kteří budou schopni rychle reagovat a zapojit se do utvářeného konsorcia firem v rámci celého spektra takto komplexního systému v energetice. Šanci mají firmy od velkých zavedených dodavatelů investičních celků až po menší inovativní firmy nabízející nové technologie, například v oblasti uchovávání energie či další související řešení, které budou zároveň připraveny na toto obří zadání pohotově reagovat. Bližší informace k projektům, popsanému modelu a specifikům kuvajtského trhu ráda poskytne ekonomická diplomatka Velvyslanectví ČR v Kuvajtu.
Tereza Valášková, ekonomická diplomatka Velvyslanectví ČR v Kuvajtu
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz