Vzdělávání žáků-cizinců v České republice - Výběr z Mozaiky
Česká republika se řadí spolu s dalšími postkomunistickými státy středoevropského prostoru k zemím, které po pádu železné opony zaznamenaly politické proměny provázející ekonomický růst. Vstupem do Evropské unie se jejich atraktivita zvýšila, země se staly oblíbenou migrační destinací a integrace dětí a žáků-cizinců se v nich stává stále diskutovanějším tématem. Integrace je složitý proces, jehož cílem je umožnit žákům-cizincům přístup ke kvalitnímu vzdělání za poskytnutí nezbytné jazykové, psychické a sociálně-emoční podpory. Pro zajištění komplexního rozvoje je stěžejní nabídnout prostředí přívětivé pro žáky z různých prostředí, s různými potřebami a zaručit podmínky vhodné pro učení se s ohledem na jejich zónu nejbližšího vývoje.
Zlomový bod
Demografická situace států se mění rychleji než legislativa, proto připravenost vzdělávacích systémů na přijímání žáků-cizinců bývá problematická. Často chybí systematický plán, jak žáky-cizince vzdělávat, jakou jim dát podporu, jak ji financovat a jak na jejich vzdělávání připravovat učitele, což donedávna platilo také pro české prostředí. Razantní obrat nastal v loňském roce příchodem ukrajinských uprchlíků znamenajícím nápor pro české školství, takže již nebylo možné před vzděláváním žáků-cizinců zavírat oči. Z doposud „zanedbatelného“ počtu (necelá tři procenta) se začal podíl žáků-cizinců v základních školách zvyšovat. Nyní jen ukrajinští uprchlíci tvoří 3,9 % všech žáků v základních a 1,9 % v mateřských školách. Podpora školám byla nastartována poměrně hbitě, i když zprvu bez jasného řešení pro různé problémové situace. Kromě neziskové organizace META, která dlouhodobě pomáhá žákům-cizincům i jejich učitelům, zintenzivnil svou podporu na jaře 2022 také Národní pedagogický institut ČR. Školám poskytl zavedené služby (adaptační koordinátory, tlumočníky a překladatele), aby skokový nárůst cizinců ve školách zvládly. Na kontaktních pracovištích začal nabízet konzultace pro pedagogy; platformy pro sdílení příkladů dobré praxe; podpůrné metodické a informační materiály a spustil webový portál cizinci.npi.cz. Kromě toho proškolil na sedm tisíc učitelů ve vzdělávacích programech věnovaných dílčím tématům práce s žáky-cizinci.
Výzvy pro české školství
Otázku ideálního způsobu vzdělávání žáků-cizinců lze řadit do tzv. wicked questions, na které nikdy nenajdeme správnou a jednoznačnou odpověď, ale přesto je nezbytné se jimi neustále a intenzivně zabývat. Přestože české školství ušlo za poslední rok v oblasti vzdělávání žáků-cizinců kus cesty, stále zbývá řada výzev, se kterými se budeme nadále potýkat. Předně nezapomínejme, že problematika žáků-cizinců se netýká pouze ukrajinských uprchlíků. Do lavic českých škol usedají žáci dalších národností, jejichž kultura a mateřský jazyk nemusí být tomu našemu blízký. Pro učitele to může představovat další práci v přemýšlení nad obsahem i výkladem učiva a témat, která žáci ze svého kulturního prostřední neznají. Čím vzdálenější kultura, tím složitější výzvy musí řešit (specifika mateřského jazyka, náboženství, odlišnost vzdělávacích systémů, míra autority učitele v zemi původu a jiné). Za další výzvu lze považovat samotný nárůst počtu žáků-cizinců ve školách a také to, že se nejedná o jedinou „odlišnost“. Počet žáků v českých třídách je v průměru vysoký, což je výzva sama o sobě ve snaze přihlížet k individuálním potřebám a diferenciaci výuky. Je také třeba uvažovat nad maximálním počtem žáků-cizinců ve třídě, aby se jednalo o jejich začleňování do českého kolektivu, a ne naopak. Pro úspěšnou integraci se doporučuje maximálně 20 procent žáků-cizinců ve třídě. V neposlední řadě je důležité motivovat žáky-cizince, aby se chtěli zdokonalovat v češtině a dalších předmětech vyučovaných v českém jazyce. V jejich motivaci hraje kromě osobnostních charakteristik značnou roli také imigrantský status (uprchlík versus ekonomický imigrant), očekávaná doba strávená v Česku i hodnota vzdělání v rodině.
Úspěšné naskočení do rozjetého vlaku?
Největší výzvou, před kterou stojíme a která je nadřazená všem zmíněným výše, je fakt, že oproti ostatním státům severní a západní Evropy se snažíme nasednout v oblasti vzdělávání žáků-cizinců do rozjetého vlaku o několik dekád později. Čelíme však stejným požadavkům jako státy, které měly více času se tématu věnovat, systematičtěji ho zakotvit a empiricky zjišťovat „co funguje a co ne“. V českém prostředí se musíme rozhodovat pohotově bez opory v dřívějších zkušenostech s co nejlepší vírou, že budou rozhodnutí efektivní a v praxi funkční, což platí pro všechny úrovně vzdělávacího systému. Absenci zkušeností můžeme dohnat tím, že se inspirujeme příklady dobré praxe u zkušenějších států (například přípravné třídy pro žáky-cizince), ale také se vyvarovat řešení, která se neosvědčila (například dvojjazyčná výuka). Díky angažovaným pedagogům, kteří chtějí žákům-cizincům poskytnout plnohodnotné a kvalitní vzdělání, a jejich intenzivní podpoře se nám jistě podaří rozjetý vlak dohnat.
Materiály NPI ČR pro učitele:
Tento článek vyšel v letním vydání Mozaiky 2023, které se věnuje tématu začleňování žáků-cizinců do výuky. Můžete si ho přečíst zdarma na našem webu. Neodebíráte ještě náš magazín Mozaika? Přihlaste se k odběru časopisu v elektronické nebo tištěné verzi.
Klára Záleská Národní pedagogický institut ČR Dům zahraniční spolupráce Náhled na web větší.png On Jak podpořit české školy, pedagogy i žáky-cizince při začleňování do výuky?Poslední zprávy z rubriky Studium:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz