Zelená dohoda pro Evropu - udržitelnější využívání rostlin a půdy jakožto přírodních zdrojů. Předpis zavádí udržitelné hospodaření s půdou jako normu a řeší situace nepřijatelných zdravotních a environmentálních rizik v důsledku kontaminace půdy.

Komise dnes přijala balíček opatření pro udržitelné využívání klíčových přírodních zdrojů, který rovněž posílí odolnost potravinových systémů a zemědělství EU.

Cílem právního předpisu o monitorování půdy je dosáhnout v EU do roku 2050 zdravé půdy, a to shromažďováním údajů o zdraví půdy a jejich zpřístupněním zemědělcům a dalším správcům půdy. Předpis také zavádí udržitelné hospodaření s půdou jako normu a řeší situace nepřijatelných zdravotních a environmentálních rizik v důsledku kontaminace půdy. Dnešní návrhy rovněž podpoří inovace a udržitelnost tím, že umožní bezpečné využití technického pokroku v oblasti nových genomických technik, umožní vyšlechtění plodin odolných vůči klimatu, sníží používání chemických pesticidů a zajistí udržitelnější, vysoce kvalitní a rozmanitější osivo a reprodukční materiál pro rostliny a lesy. V neposlední řadě mají nová opatření také omezit potravinový a textilní odpad, což přispěje k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů a dalšímu snížení emisí skleníkových plynů z těchto odvětví.

Tato opatření budou mít dlouhodobý hospodářský, sociální, zdravotní a environmentální přínos pro všechny. Tím, že nová pravidla posilují odolnost přírodního bohatství, podporují zejména lidi žijící přímo z půdy a přírody. Přispějí k prosperitě venkovských oblastí, potravinové bezpečnosti a odolné a prosperující bioekonomice, postaví EU do čela inovací a rozvoje a pomohou zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a připravit nás na důsledky změny klimatu.

Nový právní předpis EU ke zvýšení hodnoty půdy a jejích zdrojů

Půda v EU je v současné době z 60 až 70 % nezdravá. Kromě toho se v důsledku eroze každoročně odplavuje miliarda tun půdy, což znamená, že rychle mizí zbývající úrodná horní vrstva. Náklady spojené s degradací půdy se odhadují na více než 50 miliard eur ročně.

Návrh vůbec prvního právního předpisu EU v této oblasti zavádí harmonizovanou definici zdraví půdy a komplexní a soudržný monitorovací rámec a podporuje udržitelné hospodaření s půdou a sanaci kontaminovaných lokalit. Návrh spojuje několik zdrojů údajů o půdě kombinací údajů z rámcového průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) se satelitními údaji z programu Copernicus a s vnitrostátními a soukromými údaji. Konečným cílem je dosáhnout do roku 2050 zdravé půdy v EU v souladu s ambicí EU v oblasti nulového znečištění.

Údaje o půdě podpoří inovace i technologická a organizační řešení, zejména v zemědělských postupech. Pomohou zemědělcům a dalším vlastníkům půdy zavést nejvhodnější metody jejího ošetřování a pomůže jim zvýšit úrodnost půdy a výnosy a zároveň minimalizovat spotřebu vody a živin. Tyto údaje navíc zlepší naše porozumění trendům v oblasti sucha, zadržování vody a eroze a posílí prevenci katastrof a jejich zvládání. Zdravá půda a lepší údaje poskytnou další zdroje příjmů zemědělcům a správcům půdy, neboť mohou být odměněni za uhlíkové zemědělství, obdržet platby za ekosystémové služby nebo za zvýšení hodnoty zdravé půdy a potravin v ní vyprodukovaných. Návrh neukládá vlastníkům půdy ani správcům půdy, včetně zemědělců, žádné přímé povinnosti.

Členské státy stanoví pozitivní a negativní postupy hospodaření s půdou. Na základě vnitrostátních posouzení stavu půdy budou rovněž definovat opatření na regeneraci, která by degradovanou půdu vrátila do zdravého stavu. Tato posouzení budou rovněž podkladem pro další politiky EU, jako je využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), společná zemědělská politika (SZP) a vodohospodářství.

Návrh rovněž požaduje, aby se členské státy zabývaly nepřijatelnými riziky pro lidské zdraví a životní prostředí způsobenými kontaminací půdy, a to v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Členské státy budou muset identifikovat, zkoumat, posuzovat a sanovat kontaminované lokality.

Odolnější potravinové systémy díky novým genomickým technikám

Zemědělci a šlechtitelé potřebují přístup k nejmodernějším inovacím. Nové technologie mohou pomoci zvýšit odolnost zemědělství i zalesněné půdy a chránit úrodu před dopady změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí. Nové genomické techniky jsou inovativní nástroje, které pomáhají zvýšit udržitelnost a odolnost našeho potravinového systému. Umožňují vyšlechtit lepší odrůdy rostlin, které jsou odolné vůči klimatu, škůdcům, vyžadují méně hnojiv a pesticidů a mohou zajistit vyšší výnosy, což pomáhá snížit používání chemických pesticidů a rizika s nimi spjatá na polovinu a snížit závislost EU na dovozu zemědělských produktů.

Ve většině případů vedou tyto nové techniky k cílenějším, přesnějším a rychlejším změnám než v případě konvenčních technik, přičemž plodiny, které se vypěstují, jsou stejné, jakých by se dosáhlo klasickými technikami, jako je selekce osiva a křížení.

Návrh:

Stanoví dvě kategorie rostlin získaných novými genomickými technikami: rostliny získané novými genomickými technikami srovnatelné s přirozeně se vyskytujícími nebo konvenčními rostlinami a rostliny získané novými genomickými technikami se složitějšími změnami.
Na obě kategorie se budou vztahovat různé požadavky pro vstup na trh s přihlédnutím k jejich odlišným charakteristikám a rizikovým profilům. Rostliny z první kategorie bude třeba oznámit. Rostliny z druhé kategorie projdou rozsáhlejším procesem podle směrnice o GMO.
Poskytne pobídky k nasměrování rozvoje rostlin k větší udržitelnosti.
Zajistí transparentnost ohledně všech rostlin získaných novými genomickými technikami na trhu EU (např. prostřednictvím označování osiv).
Nabídne důkladné monitorování hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů produktů získaných pomocí nových genomických technik.

Udržitelnější a rozmanitější reprodukční materiál rostlin a lesních dřevin

Evropské odvětví osiv je největším vývozcem na světovém trhu s osivem (20 % celosvětového trhu s odhadovanou hodnotou 7–10 miliard eur a 7 000 podniků, většinou malých a středních). Je důležité, aby právní předpisy držely krok s vývojem vědy. Tento návrh aktualizuje a zjednoduší stávající pravidla, z nichž některá jsou stará více než 50 let.

Navrhované nařízení o produkci rostlinného a lesního reprodukčního materiálu a jeho uvádění na trh zvýší rozmanitost a kvalitu semen, řízků a dalšího reprodukčního materiálu rostlin. které zaručí stabilní výnosy tím, že zajistí perspektivnost odrůd rostlin prostřednictvím udržitelného testování (např. na odolnost vůči chorobám). Osiva budou také lépe přizpůsobena tlakům spojeným se změnou klimatu a pomohou zachovat genetickou rozmanitost pěstovaných plodin a přispějí k zajištění potravinového zabezpečení. Návrh sníží byrokracii a zvýší účinnost a účelnost registračních a certifikačních systémů.

Pokud jde o reprodukční materiál lesních dřevin, pomůžeme zajistit, aby byl správný strom vysazován na správném místě, aby byly lesy lépe přizpůsobeny změně klimatu. Šlechtění stromů umožňuje urychlit přizpůsobení lesů změně klimatu, a zajistit tak jejich trvalou produktivitu v budoucnosti.

Omezení potravinového a textilního odpadu

V EU se každoročně vyplýtvá téměř 59 milionů tun potravin (131 kg na obyvatele) s odhadovanou tržní hodnotou 132 miliard eur. Více než polovinu potravinového odpadu (53 %) vyprodukují domácnosti, následuje zpracovatelský a výrobní průmysl (20 %). Boj proti plýtvání potravinami přináší tři výhody: zachraňuje potraviny určené k lidské spotřebě a přispívá tak k potravinovému zabezpečení. Pomáhá podnikům a spotřebitelům ušetřit peníze a snižuje dopad výroby a spotřeby potravin na životní prostředí.

Pro urychlení pokroku EU Komise navrhuje, aby členské státy do roku 2030 omezily plýtvání potravinami o 10 % při zpracování a výrobě a o 30 % na obyvatele společně v maloobchodě a při spotřebě (restaurace, stravovací služby a domácnosti).

Textilní odpad rovněž zatěžuje omezené přírodní zdroje. Přibližně 78 % textilního odpadu nevyhazují spotřebitelé do tříděného odpadu, nýbrž do směsného domácího odpadu, který se likviduje ve spalovnách nebo na skládkách. Více informací o dnešním návrhu naleznete ve zvláštní tiskové zprávě.

Další kroky

Návrhy nyní prodiskutují Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem.

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu je pro zdraví našich občanů a naší planety nutností. V okamžiku, kdy byla v prosinci roku 2019 představena, odstartovala hlubokou a komplexní transformaci naší společnosti a ekonomiky. Dnešní balíček doplňuje předchozí návrhy v rámci pilíře „přírodní zdroje“ Zelené dohody.

Tyto iniciativy a jejich cíle vycházejí z řešení, která nabízí příroda jakožto náš nejlepší spojenec v boji proti změně klimatu. Abychom dosáhli klimatické neutrality, a zejména abychom zachytili více CO2 prostřednictvím pohlcování uhlíku pomocí přírodních propadů, provedli evropský právní rámec pro klima a splnili mezinárodní závazky Evropské unie v rámci Pařížské dohody a celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, musíme posílit odolnost přírodních ekosystémů v celé EU, zvýšit jejich schopnost pomoci nám přizpůsobit se změně klimatu a zachovat jejich produkční kapacitu pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti potravin a zdrojů.

Další informace

Sdělení o udržitelném využívání přírodních zdrojů

Návrh týkající se nových genomických technik

Otázky a odpovědi týkající se nových genomických technik

Informativní přehled týkající se nových genomických technik

Animace týkající se nových genomických technik

Návrh týkající se reprodukčního materiálu rostlin a lesních dřevin

Otázky a odpovědi týkající se reprodukčního materiálu rostlin a lesů

Informativní přehled týkající se reprodukčního materiálu rostlin a lesních dřevin

Návrh týkající se potravinového odpadu

Otázky a odpovědi týkající se plýtvání potravinami

Informativní přehled týkající se plýtvání potravinami