Zpřístupňování je nekončící proces, říká oceněný Radek Pavlíček

Vystudoval učitelství matematiky a výpočetní techniky pro střední školy na Fakultě informatiky MU a nejprve působil jako lektor pro nevidomé a slabozraké, které učil obsluhovat speciálně upravené počítače. Postupně se stal Radek Pavlíček expertem na digitální přístupnost webů a mobilních aplikací, které se aktivně věnuje od roku 1998. V České republice je současně prvním certifikovaným specialistou na přístupnost CPWA (Certified Professional in Web Accessibility). V květnu získal od Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP ČR) cenu Mosty. Ocenění vnímám jako ohodnocení práce za celou svou dosavadní kariéru. Je to pro mě určitě i motivace do budoucna, protože zpřístupňování je nikdy nekončící proces a pořád je na čem pracovat, přiznal Radek Pavlíček, který od roku 2012 působí ve Středisku Teiresiás MU - Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky.

K práci se zdravotně postiženými se přitom dostal náhodou. Ještě při studiu na vysoké škole jsem hledal praxi, kde bych propojil technologie, pomáhání lidem a učení. Právě v té době se ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých uvolnilo místo lektora pro výuku práce s počítačem. Spojení počítačů se sociální rovinou mi přišlo ideální a od té doby jsem v oboru vlastně zůstal. Posledních deset let se už plně věnuji digitální přístupnosti, uvedl Radek Pavlíček.

Na přelomu tisíciletí patřil Radek Pavlíček k průkopníkům česky psaných příruček o digitální přístupnosti. Jeho metodika nazvaná Blind Friendly Web později utvořila jeden z podkladů pro Vyhlášku o přístupnosti z roku 2008. Zdrojů v češtině bylo na konci devadesátých let zoufale málo. Na webu bylo tehdy sice k dispozici spousta metodik a článků, ale všechny v angličtině, což může být pro řadu zájemců o tuto problematiku bariéra. Učil jsem se nejvíce samostudiem, kterému jsem věnoval spoustu času. Mnoho hodin jsem sám na sobě zkoušel, jak pracovat bez kontroly zraku a snažil jsem se najít optimální postupy. A když už jsem je našel, podělil jsem se o ně s ostatními, přiblížil Radek Pavlíček.

I díky legislativě začíná být téma přístupnosti stále více aktuální pro mnoho komerčních, neziskových i příspěvkových organizací. Od roku 2019 platí Zákon o přístupnosti, za dva roky vstoupí v platnost Evropský zákon o přístupnosti. Přístupnost webů, dokumentů i aplikací se dostává stále více do popředí zájmu těch, kdo informace v digitálním prostředí publikují. Ale i přes všechny dosavadní snahy a aktivity v této oblasti je míra digitální přístupnosti řady služeb stále poměrně nízká, vyhodnotil Radek Pavlíček.

Za pětadvacet let, co se Radek Pavlíček v oboru pohybuje, však podle něj došlo k obrovskému pokroku hlavně na poli nových technologií. Uvedu to na konkrétním příkladu. Představte si, že nevidíte vůbec nebo vidíte špatně, přijde vám na mobil esemeska a vy ji potřebujete někde v terénu přečíst a odpovědět na ni. Tato věc je dnes naprosto běžná a nikoho ani nenapadne, že by to nemělo jít. Ale kdybychom se podívali dvacet let zpátky, tak pro nevidomého člověka to nebylo vůbec možné. Telefony v té době neměly operační systém a nebyl v nich k dispozici hlasový výstup. Takže pokud byste chtěli zjistit obsah zprávy, museli byste jet domů, propojit si mobilní telefon s počítačem, esemesku stáhnout do speciálního programu, přečíst ji hlasovým výstupem v počítači, a teprve pak s ní dál pracovat, popsal Radek Pavlíček.

i

Ve Středisku Teiresiás se Radek Pavlíček věnuje s kolegy každodenní osvětě ohledně přístupnosti, testování webů a aplikací nebo konzultacím. Weby testujeme podle požadavků současné legislativy s důrazem na tzv. reálnou přístupnost. To znamená, že nám nejde jen o formální naplnění pravidel, ale naším cílem je, aby weby a aplikace byly pro uživatele skutečně použitelné. Častým problémem webů bývá špatný kontrast barev a malé písmo. Důležitá je také dobrá struktura obsahu. Když je špatná nebo úplně chybí, mají především uživatelé odečítačů obrazovky, které jim obsah stránky čtou umělým hlasem, velký problém se v rozsáhlejším textu zorientovat. Například na Masarykově univerzitě brali vývojáři ohled na přístupnost hned od začátku jejich příprav. Vznikla proto sada univerzálních šablon pro jednotlivé fakulty a katedry, vyzdvihl Radek Pavlíček.

Na půdě Střediska Teiresiás vznikl pod Pavlíčkovým vedením projekt Théseus podporovaný Nadačním fondem Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Každé dva měsíce nabízí například bezplatnou online poradnu k problematice přístupnosti. Pomáháme nejen tvůrcům webů a aplikací, ale i zrakově postiženým uživatelům, kteří často narážejí na bariéry i při tak běžných činnostech, jakými jsou online nákupy zboží, letenek, jízdenek či správa bankovního účtu, přiblížil Radek Pavlíček.

Z dalších aktivit, které pro lidi s těžkým zrakovým postižením sám či se svými kolegy provozuje, jde například blog o přístupnosti asistivních technologiích s názvem Poslepu, vzdělávací portál o výpočetní technice nazvaný Pélion či vzdělávací konference o informačních a komunikačních technologiích Agora Muni. Od loňského roku jsem také hlavním organizátorem konference INSPO, což je největší česká konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami. Podílím se i na přípravě mezinárodního turnaje ve futsalu nevidomých Bučovice Blind Football Cup. Mám velké štěstí, že se mi podařilo skloubit práci a zábavu. Dělám, co mě baví, a ještě za to dostávám zaplaceno. Přístupnost a asistivní technologie pro uživatele s těžkým postižením zraku jsou totiž jak mojí obživou, tak i koníčkem, přiznal Radek Pavlíček.