Tvorba pracovních míst v USA zpomaluje, zůstává ale vysoká (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data z amerického trhu práce (Nonfarm Payrolls, ADP report, JOLTS Job Openings) potvrdí, že tempo tvorby nových pracovních míst sice zpomaluje, úroveň ale zůstává vysoká. Indikátory důvěry na obou březích Atlantiku by měly ukázat mírně zlepšení situace jak u spotřebitelů, tak i v produkční sféře. Klíčovou událostí v eurozóně bude zveřejnění květnové inflace. Ta by měla výrazně zpomalit. Její jádrová složka nicméně klesne pouze nepatrně a vysoká zůstane i v nadcházejících měsících. V Česku bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q1. Ten pravděpodobně potvrdí, že ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,1 %. Zpřesněné odhady budou publikovány i v Maďarsku a Polsku. Krom toho bude oznámen i český PMI za květen. Ten podle našeho odhadu přinese další mírné zhoršení podmínek ve zpracovatelském průmyslu.

Celková inflace v eurozóně rapidně poklesne

Ve Spojených státech bude v úterý zveřejněna spotřebitelská důvěra. Ta byla v březnu a dubnu negativně ovlivněna turbulencemi v bankovním sektoru. V květnu se však již situace zklidňovala, ceny u čerpacích stanic klesaly, trh práce zůstával napjatý. To vše by mělo podle našeho odhadu vést k mírnému nárůstu důvěry. Růst by měl zaznamenat i průmyslový ISM za květen. Díky zlepšení situace v dodavatelských řetězcích došlo k oživení v automobilovém průmyslu, což se odráží i v dalších segmentech. Růst indexu však bude zřejmě pouze mírný vzhledem k obavám, které budí vývoj objednávek. V pátek budou zveřejněna klíčová data z trhu práce. Očekáváme, že počet nově vytvořených pracovních míst dosáhne 210 tisíc. To je sice méně, než bylo v průměru v prvních čtyřech měsících letošního roku (285 tisíc) a výrazně méně, než loňských průměrných 399 tisíc, stále se ale jedná o vysoké číslo. Počet nových pracovních míst nadále převyšuje tvorbu pracovní síly, která se pohybuje kolem 150-200 tisíc měsíčně. Ochlazení trhu práce nicméně v následujících očekáváme. Začne k němu rychle docházet, jakmile sektory jako je pohostinství, zdravotnictví či zábava, dosáhnou svých předkovidových úrovní. Podobný příběh by měl ukázat i tento týden zveřejněný ADP report a JOLTS Job Openings. Dochází ke zpomalování tvorby pracovních míst, ale počty jsou zatím stále vysoké.

V eurozóně bude pozornost směřovat především na květnovou inflaci. Ta by měla výrazně ubrat na tempu z dubnových 7 % na námi očekávaných 6 %. Pomoci by k tomu měly především ceny pohonných hmot, zemního plynu a elektřiny. Jádrová inflace ovšem zpomalí pouze mírně, a to z 5,6 % na 5,5 %. Zde se ovšem další výrazné poklesy, vzhledem k utaženému trhu práce, rekordním úsporám domácností i silné schopnosti firem přenášet vysoké ceny na koncové zákazníky, čekat nedají. Na konci roku tak bude jádrová inflace stále ještě na 4 %. Kromě inflačních dat budou zveřejněny ještě předstihové indikátory. Důvěra v ekonomiku eurozóny pravděpodobně v květnu mírně stoupne a dostane se tak již do těsné blízkosti dlouhodobého průměru. Vzhledem ke klesajícím cenám energií by se měla vylepšit i nálada spotřebitelů. Finální indikátory PMI budou pravděpodobně potvrzeny na úrovni předběžných odhadů. Ukáží tak na zhoršování situace ve zpracovatelském průmyslu a naopak na stoupající optimismus v oblasti služeb.

V Česku bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q1 a předstihový index PMI za květen. HDP bude podle nás potvrzen na úrovni +0,1 % q/q. Původně náš odhad sice počítal s růstem o 0,2 %, ale data, která ještě nebyla součástí prvního čtení zklamala, a proto předpokládáme, že se zveřejněných 0,1 % q/q naplní. Oznámena bude i struktura růstu. Kladně by k výsledku měly přispět především čisté exporty, naopak spotřeba domácností byla zřejmě brzdou. Za celý letošní rok očekáváme růst domácí ekonomiky o 0,6 %, příští rok pak o 1,8 %. Zpřesněné odhady HDP za Q1 budou zveřejněny i v Polsku a Maďarsku. Český květnový index PMI pravděpodobně ukáže, že podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se dále zhoršily. Indikátor tak podle našeho odhadu poklesne ze 42,8 bodu na 41,2 bodu.

Euro tento týden sláblo, neprospěla mu horší data

Zahraničnímu dění minulý týden dominovaly indikátory důvěry a zpřesněné odhady HDP pro Německo a Spojené státy. Na obou březích Atlantiku se zhoršila důvěra v průmyslu, naopak služby překvapily dalším zlepšením. Hůře dopadl ve složce očekávání i německý IFO index. Německá data korunoval zpřesněný odhad HDP za Q1, který přinesl výraznou revizi směrem dolů (na -0,3 % q/q z 0,0 % q/q) a ukázal, že německá ekonomika se již nachází v recesi. Klesala jak spotřeba domácností, tak i vlády. Ještě horšímu výsledku pak zabránily vyšší investice a relativní silný čistý vývoz. Naopak v případě amerického HDP došlo k revizi směrem nahoru. V anualizovaném mezičtvrtletním vyjádření americká ekonomika v Q1 23 vzrostla o 1,3 % namísto prvně odhadovaných 1,1 %. Pozitivně k tomu přispěla silná spotřeba domácností. Není tedy překvapivé, že vítězem klání byl minulý týden americký dolar. Společná evropská měna zahajovala v pondělí obchodování kolem úrovní 1,82 USD/EUR, v závěru týdne se už pohybovala jen na 1,073 USD/EUR, byla tedy o 0,8 % slabší.

V regionu minulý týden směřovala pozornost na maďarskou centrální banku. Ta zahájila cyklus uvolňování měnových podmínek a jednodenní depozitní sazbu snížila z 18 % na 17 %. Základní tříměsíční depozitní sazbu ponechala na stávajících 13 %. Maďarský forint po zasedání posílil z úrovní okolo 376 HUF/EUR na 371,5 HUF/EUR. Zpevnil tak o 1,2 %. Na domácí půdě byl zveřejněn konjukturální průzkum za květen, který ukázal, že důvěra v domácí ekonomiku se zhoršila. Největší obavy z dalšího vývoje mají průmyslníci, které trápí obavy ze zpomalování tempa růstu výroby. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/45qQ9t3. Se svými názory tento týden vystoupila řada centrálních bankéřů. Viceguvernér ČNB J. Frait v rozhovoru pro časopis Euro uvedl, že na posledním zasedání vážně zvažoval podporu zvýšení úrokových sazeb. Dle Tomáše Holuba se částečně materializuje riziko mzdové spirály a preferoval by boj s inflací před rizikem, že vyšší sazby utlumí domácí ekonomiku. Podle radního J. Procházky je jednoznačný záměr držet sazby na vyšší úrovni delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky (který implikuje první snížení sazeb v Q3 23). Dle viceguvernérky E. Zamrazilové je současná výše úrokových sazeb dostatečná k poklesu inflace na 2% cíl. Zároveň by podle ní dodatečné zvýšení sazeb nemělo na trajektorii poklesu inflace prakticky žádný dopad. I přes záplavu vyjádření centrálních bankéřů však byla koruna poměrně stabilní. Po celý týden se pohybovala v úzkém pásmu 23,60-23,70 CZK/EUR.