Trendy veřejného zdravotnictví kopírují stav důchodů, zhoršuje je růst úhrad. Řešení leží v odvaze snížit náklady.

Komentář Ladislava Friedricha, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Nejen stárnoucí populace a nové nákladné metody léčby jsou faktory, které tlačí na veřejné finance i platby od pojištěnců. Klíčovým prvkem je každoročně i nadměrné plošné navyšování plateb poskytovatelům péče. Z pohledu pojišťoven je to mnohem větší faktor než změny v DPH na léky. Pokud se stát chce vyhnout dalšímu zvyšování odvodů – ať už od plátců nebo z rozpočtu – měly by pojišťovny dostat větší volnost k jednání o cenách. Právě cenová soutěž mezi zdravotníky by mohla růst nákladů omezit.

V posledních čtyřech letech vzrostly náklady systému veřejného zdravotního pojištění kumulativně o více než 50 % [1] . To výrazně převyšuje vývoj inflace a řádově překonává růst HDP ve stejném období. Ještě rychleji rostly platby za státní pojištěnce, kterých je cca třetina populace, nicméně tvoří většinu příjemců péče. Zatímco v roce 2018 stát vydal 68 miliard korun, v roce 2022 to již bylo téměř 130 miliard korun [2] .

Obrovským faktorem byly nárůsty úhrad v covidových letech 2020 a 2021, o které už výdaje nebyly nikdy sníženy. I po covidu ale rostou výdaje neudržitelným tempem. Už delší dobu vstupuje direktivně stát do cenových jednání mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, což omezuje tlak na efektivitu a cenu. Výsledkem je, že sice úhrady každoročně rostou i za cenu deficitů, ale pojišťovny nemohou kvalitu a efektivitu léčby prakticky ovlivnit.

Při rostoucích cenách a při zachování současných odvodů (za zaměstnance, samoplátce i státní pojištěnce) by muselo dojít buď k dorovnávání nákladů z rozpočtu, nebo k nenápadnému, ale velmi reálnému poklesu kvality či dostupnosti zdravotnických služeb. Společnost se bála třicetikorunových poplatků, a přitom fakticky akceptuje stále větší spektrum přímo placených služeb v mnohem vyšších částkách.

Pro rozsáhlou zásadní reformu celého systému není v dohledu žádná širší politická shoda. Přesto by bylo možné se vrátit k tomu, aby pojišťovny opět začaly zdravotní péči nakupovat, nikoli jen pasivně proplácet.

[1] 2022_05_24-TZ-SZP-hospodaření-2021-verze1.pdf (szpcr.cz)

[2] Sněmovna ve 3. čtení schválila úsporu 14 mld. Kč v platbách za státní pojištěnce | 2022 | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz)