Akt o digitálních službách - Otázky a odpovědi. Obecné informace o aktu o digitálních službách. Dopad aktu o digitálních službách na uživatele na podniky na členské státy. Evropské středisko pro algoritmickou transparentnost

Obsah

1. Obecné informace o aktu o digitálních službách
2. Dopad aktu o digitálních službách na uživatele
3. Dopad aktu o digitálních službách na podniky
4. Dopad aktu o digitálních službách na členské státy
5. Evropské středisko pro algoritmickou transparentnost

1. Obecné informace o aktu o digitálních službách

Co je akt o digitálních službách?

Akt o digitálních službách reguluje povinnosti digitálních služeb, které fungují jako zprostředkovatelé, když propojují spotřebitele se zbožím, službami a obsahem. Mezi ně patří mimo jiné internetová tržiště.

Tento akt bude lépe chránit uživatele a základní práva na internetu, zavede účinný rámec transparentnosti a odpovědnosti pro online platformy a zajistí jednotný rámec v celé EU.

Evropský parlament a Rada dosáhly politické dohody o nových pravidlech 23. dubna 2022 a akt o digitálních službách vstoupil v platnost 16. listopadu 2022 poté, co byl 27. října 2022 zveřejněn v Úředním věstníku EU.

Akt o digitálních službách je nařízení přímo použitelné v celé EU. Mezi některé povinnosti zprostředkovatelů patří:

• Opatření pro boj proti nezákonnému obsahu online, včetně nezákonného zboží a služeb. Akt o digitálních službách zavádí nové mechanismy, které uživatelům umožňují označovat nezákonný obsah online a platformám umožňují spolupracovat se specializovanými „důvěryhodnými oznamovateli“ při identifikaci a odstraňování nezákonného obsahu.
• Nová pravidla pro vysledování prodejců na internetových tržištích, která pomohou budovat důvěru a snadněji stíhat podvodníky; internetová tržiště budou nyní muset náhodně kontrolovat na základě stávajících databází, zda jsou výrobky nebo služby na jejich internetových stránkách v souladu s předpisy; trvalé úsilí o zlepšení sledovatelnosti výrobků prostřednictvím pokročilých technologických řešení.
• Účinné záruky pro uživatele, včetně možnosti napadnout rozhodnutí platforem o moderování obsahu založená na nových povinných informacích pro uživatele, pokud je jejich obsah odstraněn nebo omezen.
• Rozsáhlá opatření v oblasti transparentnosti pro online platformy, včetně lepších informací o podmínkách, jakož i transparentnosti algoritmů používaných pro doporučování obsahu nebo výrobků uživatelům.
• Nové povinnosti týkající se ochrany nezletilých osob na všech platformách v EU.
• Velmi velké online platformy a internetové vyhledávače mají povinnost předcházet zneužívání svých systémů tím, že budou přijímat opatření založená na posouzení rizik, včetně dohledu pomocí nezávislých auditů u jejich opatření pro řízení rizik. Platformy musí mírnit rizika, jako jsou dezinformace nebo manipulace s volbami, kybernetické násilí páchané na ženách nebo hrozby pro nezletilé osoby na internetu. Tato opatření musí být pečlivě vyvážena v souvislosti s omezováním svobody projevu a podléhají nezávislým auditům.
• Nový mechanismus reakce na krize v případech vážné hrozby pro veřejné zdraví a bezpečnostní krize, jako je pandemie nebo válka.

• Zákaz cílené reklamy na online platformách profilováním dětí nebo na základě zvláštních kategorií osobních údajů, jako je etnický původ, politické názory nebo sexuální orientace. Větší transparentnost veškeré reklamy na online platformách a obchodních sdělení influencerů.
• Zákaz používání tzv. „temných vzorců“ na rozhraní online platforem se zavádějícími triky, které uživatelům vnucují rozhodnutí, která nehodlají učinit.

• Nová ustanovení umožňující přístup k datům pro výzkumné pracovníky nejvýznamnějších platforem, aby mohli kontrolovat, jak platformy fungují a jak se rizika na internetu vyvíjejí.
• Uživatelé budou mít nová práva, včetně práva podat stížnost na platformu, usilovat o mimosoudní vyrovnání, podat stížnost u svého vnitrostátního orgánu ve svém jazyce nebo požadovat náhradu škody za porušení pravidel. Zastupující organizace budou rovněž moci hájit uživatelská práva v případě rozsáhlého porušování právních předpisů.
• Jedinečná struktura dohledu. Evropská komise je hlavním regulačním orgánem pro velmi velké online platformy a velmi velké online vyhledávače (dosahující 45 milionů uživatelů), zatímco ostatní platformy a vyhledávače budou pod dohledem členských států, v nichž jsou zřízeny. Komise bude mít donucovací pravomoci podobné těm, které má v rámci antimonopolních řízení. Bude vytvořen celounijní mechanismus spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí.
• Spolunormotvůrce znovu potvrdil a aktualizoval pravidla odpovědnosti zprostředkovatelů, včetně celoevropského zákazu obecných monitorovacích povinností.

Definuje akt o digitálních službách, co je nezákonné online?

Ne. Nová pravidla stanoví celounijní pravidla, která se vztahují na odhalování, označování a odstraňování nezákonného obsahu, jakož i nový rámec pro posuzování rizik pro velmi velké online platformy a internetové vyhledávače týkající se toho, jak se nezákonný obsah šíří v rámci jejich služeb.

To, co představuje nezákonný obsah, je definováno v jiných právních předpisech buď na úrovni EU, nebo na vnitrostátní úrovni – například teroristický obsah nebo materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí nebo nezákonné nenávistné projevy jsou definovány na úrovni EU. Pokud je obsah nezákonný pouze v daném členském státě, měl by být zpravidla odstraněn pouze na území, kde je nezákonný.

Nahradí akt o digitálních službách odvětvové právní předpisy?

Ne. Akt o digitálních službách stanoví horizontální pravidla pro všechny služby a všechny typy nezákonného obsahu, včetně zboží nebo služeb. Nenahrazuje ani nemění, ale doplňuje odvětvové právní předpisy, jako je směrnice o audiovizuálních mediálních službách, směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, acquis v oblasti ochrany spotřebitele nebo návrh nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online.

Jaká pravidla předcházela aktu o digitálních službách a proč musela být aktualizována?

Základní právní rámec pro poskytování digitálních služeb v EU představovala směrnice o elektronickém obchodu přijatá v roce 2000. Jedná se o horizontální právní rámec, který je základem pro regulaci digitálních služeb na jednotném evropském trhu.

Během posledních více než dvaceti let došlo k mnoha změnám a pravidla bylo třeba modernizovat. Online platformy přinesly značné výhody pro spotřebitele a inovace, usnadnily přeshraniční obchodování v rámci Unie i mimo ni a poskytly nové příležitosti pro řadu evropských podniků a obchodníků. Jsou však také zneužívány k šíření nezákonného obsahu nebo k prodeji nezákonného zboží nebo služeb online. Některé velmi velké subjekty se staly téměř veřejným prostorem pro sdílení informací a obchod online a jsou s nimi spojena významná rizika pro práva uživatelů, informační toky a účast veřejnosti. Směrnice o elektronickém obchodu navíc neupřesnila žádný mechanismus spolupráce mezi orgány. Tzv. zásada země původu znamenala, že dohled byl svěřen zemi, v níž je daný poskytovatel služeb usazen.

Akt o digitálních službách vychází z pravidel směrnice o elektronickém obchodu a řeší konkrétní problémy související s internetovými zprostředkovateli. Členské státy tyto služby regulují různě, a tím vznikají překážky pro menší společnosti, které chtějí růst a expandovat po celé EU. Také míra ochrany pro evropské občany není kvůli tomu jednotná.

Díky jednotnému digitálnímu trhu se odstraní zbytečná právní zátěž způsobená odlišnými právními předpisy, podpoří se lepší prostředí pro inovace, růst a konkurenceschopnost a usnadní se expanze menších platforem, malých a středních podniků a začínajících podniků. Zároveň budou stejnou měrou chráněni všichni uživatelé v EU, a to jak pokud jde o jejich ochranu před nezákonným zbožím, obsahem nebo službami, tak o jejich základní práva.

Jaký význam má regulace zprostředkovatelů na celosvětové úrovni?

Nová pravidla jsou důležitým krokem k ochraně evropských hodnot v online prostoru. Respektují mezinárodní normy v oblasti lidských práv a pomáhají lépe chránit demokracii, rovnost a právní stát.

Akt o digitálních službách stanoví vysoké standardy pro účinnou intervenci, řádný proces a ochranu základních práv online, zachovává vyvážený přístup k odpovědnosti zprostředkovatelů a zavádí účinná opatření pro řešení nezákonného obsahu a společenských rizik na internetu. Jeho cílem je stanovit tímto způsobem měřítko pro regulační přístup k online zprostředkovatelům i na celosvětové úrovni.

Budou se tato pravidla vztahovat i na společnosti mimo EU?

Pravidla budou platit na jednotném trhu EU bez rozdílu, a to i pro online zprostředkovatele usazené mimo Evropskou unii, kteří nabízejí své služby na jednotném trhu. Pokud nejsou usazeni v EU, budou muset jmenovat právního zástupce, jak to již činí mnoho společností v rámci svých povinností vyplývajících z jiných právních nástrojů. Online zprostředkovatelé budou při poskytování svých služeb v EU profitovat i z právní srozumitelnosti výjimek z odpovědnosti a z jednotného souboru pravidel.

Obsahuje akt o digitálních službách ustanovení o zdanění digitální ekonomiky?

Ne. Návrh Komise na prozatímní digitální daň z příjmů z digitálních činností je samostatnou iniciativou vedle aktu o digitálních službách. V aktu o digitálních službách nejsou obsažena žádná ustanovení týkající se daní.

2. Dopad na uživatele

Jaký prospěch plyne z nových pravidel pro občany?

Online platformy hrají v každodenním životě Evropanů stále důležitější úlohu. Pravidla vytvoří bezpečnější internetové prostředí, v němž budou občané moci svobodně vyjadřovat své myšlenky, komunikovat a nakupovat online a které omezí jejich expozici nezákonným činnostem a nebezpečnému zboží a zajistí ochranu základních práv. Mezi jejich přínosy patří:

• Lepší služby pro spotřebitele: Internetová tržiště budou muset identifikovat své podnikatelské uživatele a zjistit, kdo daný výrobek prodává nebo kdo danou službu nabízí. Díky tomu bude možné vysledovat nepoctivé obchodníky a chránit zákazníky nakupující online před nezákonnými výrobky, jako jsou padělané a nebezpečné výrobky. Internetová tržiště bude muset informovat spotřebitele, kteří zakoupili výrobek nebo službu, jakmile se dozvědí o nezákonnosti těchto výrobků nebo služeb, o a) nezákonnosti, b) totožnosti obchodníka a c) veškerých relevantních prostředcích nápravy. Budou náhodně kontrolovat dokumentaci výrobků prodávaných na jejich platformě a měla by stále více využívat vylepšená řešení pro sledovatelnost výrobků, aby se zajistilo, že se k evropským spotřebitelům bude dostávat méně zboží, které není v souladu s právními předpisy.
• Nová práva pro uživatele: I občané budou mít možnost oznamovat nezákonný obsah (včetně výrobků), na který narazili, a napadnout rozhodnutí online platforem ohledně odstranění jejich obsahu: platformy jsou povinny je informovat o každém přijatém rozhodnutí a o důvodech pro jeho přijetí a zavést postup pro napadení rozhodnutí.
• Větší transparentnost reklamy: Uživatelé budou rovněž dostávat více informací o reklamách, které se jim zobrazují na online platformách – například zda a proč se na ně reklama konkrétně zaměřuje. Platformy již nebudou zobrazovat behaviorálně cílenou reklamu zaměřenou na nezletilé osoby a nebudou již svým uživatelům nabízet reklamu založenou na profilování, které vychází ze zvláštních kategorií osobních údajů, jako je jejich etnický původ, politické názory nebo sexuální orientace.
• Větší odpovědnost velmi velkých platforem: Jsou zavedena zvláštní pravidla pro velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, které používá více než 45 milionů uživatelů, vzhledem k jejich systémovému dopadu při usnadňování veřejné diskuse, hospodářských transakcích a šíření informací, názorů a myšlenek. Pokud tyto platformy doporučují obsah, uživatelé budou moci změnit použitá kritéria a zvolit si možnost nedostávat personalizovaná doporučení. Občané nebudou muset těmto společnostem slepě věřit. Budou moci kontrolovat jejich činnost prostřednictvím zpráv nezávislých auditorů a prověřených výzkumných pracovníků.
• Jasnější důsledky: Uživatelé budou moci požadovat od poskytovatelů zprostředkovatelských služeb náhradu škody nebo ztráty vzniklé v důsledku porušení aktu o digitálních službách ze strany tohoto poskytovatele.

Jaká opatření tento právní předpis stanoví pro boj proti nezákonnému obsahu?

Akt o digitálních službách poskytne všem aktérům v internetovém prostředí účinné prostředky pro boj proti nezákonnému obsahu, ale i nezákonnému zboží a službám.

• Uživatelé budou mít právo oznamovat nezákonný obsah snadným a účinným způsobem.
• Bude vytvořen prioritní kanál pro důvěryhodné oznamovatele, tj. subjekty, které prokázaly zvláštní odborné znalosti a kompetence, pro oznamování nezákonného obsahu, na nějž budou muset platformy reagovat přednostně.
• Pokud to bude umožňovat vnitrostátní právo, budou moci orgány členských států nařídit odstranění nezákonného obsahu jakékoli platformě působící v EU bez ohledu na to, kde je usazena. Velmi velké online platformy budou muset přijmout zmírňující opatření na úrovni celkové organizace svých služeb, aby své uživatele chránily před nezákonným obsahem, zbožím a službami.

Jak bude akt o digitálních službách chránit lidi před nebezpečným nebo padělaným zbožím?

Tento předpis poskytne všem aktérům v internetovém prostředí účinné prostředky pro boj proti nezákonnému zboží.

• Platformy budou mít zavedeny povinné postupy pro jeho odstraňování.
• Internetová tržiště budou rovněž nucena vysledovávat své obchodníky (zásada „poznej svého obchodního zákazníka“). Tím se zajistí bezpečné, transparentní a důvěryhodné prostředí pro spotřebitele a odradí se tím obchodníci, kteří platformy zneužívají k prodeji nebezpečného nebo padělaného zboží.
• Online platformy budou navíc povinny uspořádat své online rozhraní tak, aby obchodníci mohli plnit své informační povinnosti vůči spotřebitelům.
• Rovněž bude k dispozici nový systém důvěryhodných oznamovatelů, např. pro majitele značek, kteří bojují proti padělanému zboží, a aby bylo možné padělané zboží rychleji a jednodušeji označovat a odstraňovat.
• Veřejné orgány budou mít k dispozici nové nástroje, aby mohly nařídit odstranění nebezpečných výrobků přímo.
• Tržiště budou rovněž muset vynaložit přiměřené úsilí k namátkové kontrole toho, zda byly výrobky nebo služby v jakékoli oficiální databázi označeny za nezákonné, a budou muset přijímat vhodná opatření.
• Velmi velké online platformy budou podrobeny auditovanému posouzení rizik, které bude zahrnovat analýzu jejich zranitelnosti vůči nezákonnému zboží. Také jejich zmírňující opatření na této organizační úrovni budou předmětem každoročních auditů.

Jak bude akt o digitálních službách chránit nezletilé osoby?

Podle nových pravidel budou poskytovatelé online platforem, které jsou přístupné nezletilým osobám, povinni v rámci svých služeb zavést vhodná opatření k zajištění vysoké úrovně soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob.

Nová pravidla navíc zakáží cílenou reklamu zaměřenou na nezletilé osoby založenou na profilování za použití osobních údajů uživatelů jejich služeb, pokud se lze s přiměřenou jistotou domnívat, že příjemcem služby je nezletilá osoba.

Jak lze účinně řešit škodlivý, nikoli však nezákonný obsah?

Pokud není škodlivý obsah nezákonný, nemělo by se s ním zacházet stejně jako s nezákonným obsahem. Nová pravidla uloží pouze opatření pro odstranění nezákonného obsahu nebo k jeho odstranění motivují při plném respektování svobody projevu.

Akt o digitálních službách zároveň upravuje odpovědnost velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, pokud jde o systémové otázky, jako jsou dezinformace, hoaxy a manipulace během pandemií, škody pro zranitelné skupiny a další společenské škody. Poté, co Evropská komise označí tyto platformy a vyhledávače za velmi velké s více než 45 miliony uživatelů, budou muset každoročně provádět posouzení rizik a přijímat odpovídající opatření ke zmírnění rizik vyplývající z koncepce a využívání jejich služby. Veškerá taková opatření budou muset být pečlivě vyvážena s ohledem na možné omezování svobody projevu. Budou rovněž muset podstoupit nezávislý audit.

Návrh dále stanoví společný regulační rámec, v němž mohou poskytovatelé služeb pracovat podle kodexů chování s cílem řešit negativní dopady související s lavinovým šířením nezákonného obsahu a s manipulacemi a zneužíváním, které jsou obzvláště škodlivé pro zranitelné příjemce služeb, jako jsou děti a nezletilé osoby.

Akt o digitálních službách podpoří společný regulační rámec pro škody na internetu, včetně kodexů chování, jako je revidovaný kodex zásad boje proti dezinformacím, a krizové protokoly.

Jak zajistíte spravedlivou vyváženost se základními právy, jako je svoboda projevu?

Ochrana svobody projevu je ústředním prvkem celého aktu. Zahrnuje i ochranu před zásahy vlády do svobody projevu a svobody informací pro občany. Horizontální pravidla proti nezákonnému obsahu jsou pečlivě vyvážená a jsou doplněna spolehlivými zárukami svobody projevu a účinným právem na nápravu. Cílem je vyvarovat se nedostatečného i nadměrného odstraňování obsahu z důvodu nezákonnosti.

Akt o digitálních službách poskytuje uživatelům možnost napadnout rozhodnutí, která online platformy přijaly za účelem odstranění jejich obsahu, a to i v případech, kdy se tato rozhodnutí zakládají na podmínkách užívání těchto platforem. Uživatelé si mohou stěžovat přímo platformě, zvolit si orgán pro mimosoudní řešení sporů nebo se domáhat nápravy před soudem.

Akt o digitálních službách navrhuje pravidla týkající se transparentnosti rozhodnutí o moderování obsahu. U velmi velkých platforem budou mít uživatelé a spotřebitelé možnost lépe pochopit, jak tyto platformy ovlivňují naši společnost, a budou muset tato rizika mírnit, a to i pokud jde o svobodu projevu. Budou prokazovat odpovědnost prostřednictvím nezávislých auditních zpráv a specializovaných a veřejných kontrol.

Všechny povinnosti stanovené v aktu o digitálních službách, včetně mechanismu reakce na krize, jsou pečlivě vyváženy tak, aby podporovaly dodržování základních práv, jako je svoboda projevu.

Jak bojuje akt o digitálních službách proti dezinformacím?

Prostřednictvím navrhovaných pravidel pro způsob, jakým platformy moderují obsah, pro reklamu, algoritmické procesy a zmírňování rizik hodlá akt o digitálních službách zajistit, aby platformy – a zejména ty velmi velké – přijaly a pociťovaly větší odpovědnost za opatření, která přijímají, a za systémová rizika, která představují, včetně dezinformací a manipulace s volbami.

Akt o digitálních službách podpoří společný regulační rámec spolu s aktualizovaným kodexem zásad boje proti dezinformacím a novými pokyny Komise, jak bylo oznámeno v Akčním plánu pro evropskou demokracii.

Jak reguluje akt o digitálních službách reklamu online?

Akt o digitálních službách se vztahuje na jakýkoli druh reklamy, od digitálního marketingu až po tematickou reklamu a politickou reklamu, a doplňuje stávající pravidla, jako je obecné nařízení o ochraně údajů, které již stanoví například pravidla týkající se souhlasu uživatelů nebo jejich práva vznést námitku proti cílenému digitálnímu marketingu.

Akt o digitálních službách zavádí dvě nová omezení týkající se cílené reklamy na online platformách. Zaprvé zakazuje cílenou reklamu zaměřenou na nezletilé osoby, která je založena na profilování. Zadruhé zakazuje cílenou reklamu založenou na profilování za použití zvláštních kategorií osobních údajů, jako je sexuální orientace nebo náboženské přesvědčení.

Nová pravidla umožní uživatelům porozumět reklamám, které se jim zobrazují, a informovaně se o nich rozhodovat. Uživatelé budou muset být jasně informováni o tom, zda a proč jsou terčem dané reklamy a kdo za ni zaplatil. Měli by také velmi jasně rozpoznat, zda je obsah sponzorován nebo je na platformě zveřejněn jako spontánní příspěvek, a měli by rovněž rozpoznat, kdy komerční sdělení propagují influenceři. Povinnosti týkající se oznámení a opatření se vztahují i na potenciálně protiprávní reklamu, stejně jako na jakýkoli jiný druh obsahu.

U velmi velkých online platforem hrají významnější roli společenské zájmy, a pravidla proto zahrnují dodatečná opatření ke zmírnění rizik a umožnění dohledu. Tyto platformy budou muset udržovat a poskytovat přístup k úložištím reklam, aby výzkumní pracovníci, občanská společnost a příslušné orgány mohli kontrolovat, jak byly reklamy zobrazovány a jak byly cíleny. Platformy budou muset také posuzovat, zda a jakým způsobem jsou jejich reklamní systémy manipulovány nebo jiným způsobem představují společenské riziko, a přijmout opatření ke zmírnění těchto rizik.

Pravidla jsou doplněna opatřeními v aktu o digitálních trzích, který řeší ekonomické obavy ohledně reklamních modelů strážců.

Jakým způsobem chrání akt o digitálních službách osobní údaje?

Akt o digitálních službách byl navržen v plném souladu se stávajícími pravidly pro ochranu údajů, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, a nemění pravidla a záruky stanovené v těchto právních předpisech.

Jakým způsobem řeší akt o digitálních službách temné vzorce?

Podle nových pravidel jsou temné vzorce (klamavé prvky v uživatelském rozhraní) zakázány. Od poskytovatelů online platforem se bude vyžadovat, aby nenavrhovali, neorganizovali ani neprovozovali svá online rozhraní způsobem, který klame, manipuluje nebo jinak podstatně narušuje nebo omezuje schopnost uživatelů jejich služeb činit svobodná a informovaná rozhodnutí.

Tento zákaz doplňuje zákazy, které již byly stanoveny v rámci pravidel na ochranu spotřebitele a ochranu údajů, ale nemění je, jelikož v EU je již zakázáno velké množství temných vzorců, které uvádějí spotřebitele v omyl.

3. Dopad na podniky

Na jaké digitální služby se tento akt vztahuje?

Akt o digitálních službách se vztahuje na celou řadu online zprostředkovatelů, mezi něž patří služby jako poskytovatelé internetových služeb, cloudové služby, zasílání zpráv, internetová tržiště nebo sociální sítě. Zvláštní povinnosti náležité péče se vztahují na hostingové služby, a zejména na online platformy, jako jsou sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi, internetová tržiště a online platformy pro cestování a ubytování. Pravidla stanovená v aktu o digitálních službách, která mají největší dosah, se zaměřují na velmi velké online platformy, které mají významný společenský a ekonomický dopad a používá je nejméně 45 milionů uživatelů v EU, tj. 10 % obyvatelstva. Podobně i velmi velké internetové vyhledávače s více než 10 % ze 450 milionů spotřebitelů v EU, budou mít větší odpovědnost za omezování šíření nezákonného obsahu online. První velmi velké online platformy a velmi velké on-line vyhledávače byly označeny dne 25. dubna 2023.

Jaký dopad bude mít akt o digitálních službách na podniky?

Akt o digitálních službách modernizuje a vyjasňuje pravidla, jež byla přijata již v roce 2000. Stanoví globální měřítko, díky němuž budou online podniky profitovat z moderního, jasného a transparentního rámce, který zajistí dodržování práv a vymáhání povinností.

Online zprostředkovatelům, a zejména hostingovým službám a online platformám, se navíc díky novým pravidlům sníží náklady, protože nebudou muset dodržovat 27 různých režimů na jednotném trhu. To bude mít obzvlášť velký význam pro inovativní malé a střední podniky a začínající a rozvíjející se podniky, které budou moci expandovat doma a soutěžit s velmi velkými hráči. Malé podniky a mikropodniky budou osvobozeny od některých pravidel, která by pro ně mohla představovat větší zátěž, a Komise bude účinky nového nařízení na malé a střední podniky pečlivě sledovat.

Z nového souboru pravidel budou profitovat i další podniky. Budou mít přístup k jednoduchým a účinným nástrojům pro označování nezákonných činností, které poškozují jejich obchod, jakož i k vnitřním a vnějším mechanismům nápravy, jež jim poskytnou lepší ochranu před chybným odstraněním obsahu a omezí ztráty pro legitimní podniky a podnikatele.

Poskytovatelé, kteří se dobrovolně zavážou dodržovat opatření k dalšímu omezování šíření nezákonného obsahu, si budou navíc jisti, že tato opatření pro ně nebudou mít negativní důsledky v tom smyslu, že by nebyli chráněni před právní odpovědností.

Jaký význam bude mít akt o digitálních službách pro začínající podniky a inovace obecně?

Akt o digitálních službách – díky jednotnému rámci pro EU – usnadňuje orientaci na jednotném trhu, snižuje náklady na dodržování předpisů a vytváří rovné podmínky. Roztříštěnost jednotného trhu nepřiměřeně znevýhodňuje malé a střední podniky a začínající podniky, které chtějí růst, a to kvůli neexistenci dostatečně velkého domácího trhu a nákladům na dodržování mnoha různých právních předpisů. Nést tyto náklady spojené s roztříštěností je mnohem snazší pro podniky, které jsou již velké.

Společný horizontální a harmonizovaný soubor pravidel platný na celém jednotném digitálním trhu poskytne malým a středním podnikům, menším platformám a začínajícím podnikům přístup k přeshraničním zákazníkům v kritické fázi růstu. Pravidla jsou doprovázena tvorbou norem a kodexů chování, které by měly podpořit hladké provádění ze strany menších společností.

Jak navrhovaný akt o digitálních službách rozlišuje mezi malými a velkými hráči?

Akt o digitálních službách stanoví asymetrické povinnosti náležité péče pro různé typy zprostředkovatelů v závislosti na povaze jejich služeb i na jejich velikosti a dopadu, aby se zajistilo, že jejich služby nebudou zneužívány k nezákonným činnostem a že poskytovatelé budou jednat odpovědně. Některé podstatné povinnosti se omezují pouze na velmi velké online platformy, které hrají zásadní úlohu při zprostředkovávání veřejné diskuse a ekonomických transakcí. Velmi malé platformy jsou od většiny povinností osvobozeny.

Návrh vyvažuje povinnosti v online prostředí podle velikosti aktérů, a tím zajišťuje, aby regulační náklady spojené s těmito novými pravidly byly přiměřené.

Jaké dopady má navrhovaný akt o digitálních službách na platformy a velmi velké platformy?

Všechny platformy kromě těch nejmenších (zaměstnávajících méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů eur) musí zavést mechanismy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy a mechanismy mimosoudního řešení sporů, spolupracovat s důvěryhodnými oznamovateli, přijímat opatření proti neodůvodněným oznámením, řešit stížnosti, ověřovat doklady dodavatelů-třetích stran a zajišťovat transparentnost internetové reklamy zaměřené na uživatele.

Kromě toho se na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, které používá alespoň 45 milionů uživatelů (tj. 10 % evropské populace), vztahují zvláštní pravidla vzhledem ke konkrétním rizikům šíření nezákonného obsahu a společenských škod, která jsou s nimi spojena.

Velmi velké online platformy musí plnit povinnosti v oblasti řízení rizik, externího auditu rizik a odpovědnosti vůči veřejnosti, zajišťovat transparentnost svých doporučovacích systémů a možnosti volby pro uživatele, pokud jde o přístup k informacím, a rovněž sdílet údaje s příslušnými orgány a výzkumnými pracovníky.

Jaké sankce budou podnikům uloženy, pokud nová pravidla nedodrží?

Nový donucovací mechanismus, který spočívá ve spolupráci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, bude dohlížet na to, jak internetoví zprostředkovatelé přizpůsobují své systémy novým požadavkům. Každý členský stát bude muset jmenovat koordinátora digitálních služeb, tedy nezávislý orgán, který bude odpovědný za dohled nad zprostředkovatelskými službami usazenými v daném členském státě a/nebo za koordinaci s příslušnými odvětvovými orgány. Za tímto účelem bude moci ukládat sankce, včetně finančních pokut. Každý členský stát ve svém právu jasně stanoví sankce v souladu s požadavky stanovenými v nařízení a zajistí, aby byly přiměřené povaze a závažnosti porušení, ale zároveň byly odrazující, aby se zajistilo dodržování předpisů.

U velmi velkých online platforem a velmi velké internetových vyhledávačů bude mít Komise pravomoci přímého dohledu a donucovací pravomoci a v nejzávažnějších případech může uložit pokuty až do výše 6 % celosvětového obratu dotyčného poskytovatele služeb.

Tento donucovací mechanismus se neomezuje pouze na pokuty: koordinátor digitálních služeb a Komise budou mít pravomoc požadovat v případě potřeby okamžitá opatření k řešení velmi vážných škod a platformy mohou nabídnout závazky ohledně toho, jakým způsobem je hodlají napravovat.

V případě nepoctivých platforem, které odmítají dodržovat důležité povinnosti, a tím ohrožují život a bezpečnost lidí, bude možné poté, co byly zapojeny všechny příslušné strany, v krajním případě požádat soud o dočasné pozastavení služeb těchto platforem.

4. Dopad na členské státy

Jak lze odstranit rozdíly mezi právními předpisy členských států?

Zkušenosti a pokusy z posledních několika let ukázaly, že snahy jednotlivých států o odstranění problémů spojených s šířením nezákonného obsahu online, zejména pokud jsou zapojeny velmi velké online platformy, neumožňují účinně řešit stávající problémy a chránit všechny Evropany před újmou na internetu. Nekoordinovaná vnitrostátní opatření navíc vytvářejí další překážky pro menší online podniky a začínající podniky, které musí nést značné náklady na dodržování mnoha různých právních předpisů. Aktualizovaná a harmonizovaná pravidla lépe ochrání a posílí postavení všech Evropanů, jednotlivců i podniků.

Akt o digitálních službách poskytuje jeden soubor pravidel pro celou EU. Všichni občané v EU budou mít stejná práva, společný systém vymáhání předpisů je bude chránit stejným způsobem a pravidla pro online platformy budou stejná v celé Unii. To znamená, že budou existovat standardizované postupy pro oznamování nezákonného obsahu, stejný přístup k mechanismům pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy na celém jednotném trhu, stejný standard transparentnosti moderování obsahu nebo reklamních systémů a stejná strategie zmírňování rizik, nad níž bude vykonáván dohled, pokud jde o velmi velké online platformy.

Zároveň se akt o digitálních službách jakožto nařízení použije přímo a nahradí překrývající se vnitrostátní právní předpisy, které sledují stejný cíl. Navíc vzhledem k tomu, že akt o digitálních službách je nástrojem úplné harmonizace, nemohou členské státy EU ve svých vnitrostátních právních předpisech překročit rámec nařízení.

Které instituce budou na pravidla dohlížet a kdo je určí?

Dohled nad pravidly bude sdílen mezi Komisí – primárně odpovědnou za platformy a internetové vyhledávače s více než 45 miliony uživatelů v EU – a členskými státy, které jsou podle členského státu usazení odpovědné za veškeré menší platformy a internetové vyhledávače.

Komise bude mít stejné dohledové pravomoci jako podle stávajících antimonopolních pravidel, včetně vyšetřovacích pravomocí a možnosti ukládat pokuty až do výše 6 % celosvětových příjmů.

Členské státy budou muset do 17. února 2024 jmenovat příslušné orgány – označované jako koordinátory digitálních služeb, kteří budou dohlížet na to, zda poskytovatelé služeb, jež jsou usazeni na jejich území, dodržují nová pravidla, a kteří se také zapojí do mechanismu spolupráce EU podle navrhovaného aktu o digitálních službách. Koordinátorem digitálních služeb bude nezávislý orgán, který bude muset plnit své úkoly nestranně a transparentně. Nový koordinátor digitálních služeb v každém členském státě bude důležitým regulačním centrem zajišťujícím soudržnost a digitální kompetence.

Koordinátoři digitálních služeb budou spolupracovat v nezávislé poradní skupině nazvané Evropský sbor pro digitální služby, která může pomáhat prostřednictvím analýz, zpráv a doporučení, jakož i koordinací nového nástroje, kterým jsou společná vyšetřování prováděná koordinátory digitálních služeb.

Jaká bude úloha Komise při dohledu nad platformami?

Vymáhání aktu o digitálních službách u poskytovatelů zprostředkovatelských služeb usazených na jejich území je v první řadě úkolem příslušných vnitrostátních orgánů, zejména koordinátorů digitálních služeb.

Pokud však jde o dohled nad velmi velkými online platformami a internetovými vyhledávači, bude Komise jediným orgánem dohledu nad konkrétními povinnostmi vyplývajícími z aktu o digitálních službách, které se vztahují pouze na tyto poskytovatele, a jejich vymáháním. Kromě toho bude Komise spolu s koordinátory digitálních služeb rovněž odpovědná za dohled nad veškerými dalšími systémovými záležitostmi týkajícími se velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a za jejich vymáhání.

Důležitou součástí rámce pro dohled a vymáhání podle aktu o digitálních službách bude rovněž sbor, jehož členy budou nezávislí koordinátoři digitálních služeb.

Jak bude Komise financovat náklady spojené s novými pravomocemi v oblasti dohledu a vymáhání?

Pro zajištění účinného dodržování aktu o digitálních službách je důležité, aby Komise měla k dispozici nezbytné zdroje, pokud jde o personál, odborné znalosti a finanční prostředky, k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Za tímto účelem bude Komise těmto poskytovatelům účtovat poplatky za dohled, jejichž výše bude stanovena na ročním základě, poprvé koncem roku 2023. Celková výše účtovaných ročních poplatků za dohled bude stanovena na základě celkové výše nákladů, které Komisi vzniknou v souvislosti s plněním jejích úkolů v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, podle předem provedeného rozumného odhadu.

Roční poplatek za dohled, který má být účtován poskytovatelům velmi velkých online platforem a internetových vyhledávačů, by měl být úměrný rozsahu služby, jak jej odráží počet jejích příjemců v Unii. Za tímto účelem by individuální roční poplatek za dohled neměl překročit celkový strop (stanovený na 0,05 % ročního celosvětového čistého příjmu) pro každého poskytovatele velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, aby se přihlédlo k ekonomické kapacitě poskytovatele určené služby nebo určených služeb.

Podrobná pravidla upřesňující postup a podrobnou metodiku pro uplatňování poplatků za dohled přijala Komise dne 2. března 2023 a zaslala je Evropskému parlamentu a Radě ke tříměsíční kontrole před zveřejněním a vstupem v platnost.

Kdy začne akt o digitálních službách platit?

Pravidla se začnou uplatňovat ve dvou fázích:

Akt o digitálních službách bude přímo použitelný v celé EU od 17. února 2024, tj. patnáct měsíců po vstupu v platnost. Do té doby musí členské státy zmocnit své vnitrostátní orgány k vymáhání nových pravidel na menších platformách a pravidel týkajících se nesystémových otázek na velmi velkých online platformách a velmi velkých internetových vyhledávačích.

Pro velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, na něž Komise přímo dohlíží, pokud jde o systémové povinnosti, budou nová pravidla zavedena dříve: V první řadě byly všechny online platformy s výjimkou mikropodniků a malých platforem povinny zveřejnit do 17. února 2023 informace o počtu aktivních měsíčních uživatelů, což je povinnost, kterou budou muset od tohoto data plnit nejméně jednou za šest měsíců. Rovněž se vyzývají, aby tato čísla sdělily Evropské komisi, která je odpovědná za posouzení, zda dosáhly prahové hodnoty 45 milionů uživatelů, a proto by měly být označeny za velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače. V takovém případě mají poskytovatelé velmi velkých platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů čtyři měsíce na to, aby splnili požadavky aktu o digitálních službách, provedli první posouzení rizik a jeho výsledky poskytli Komisi.

5. Evropské středisko pro algoritmickou transparentnost

Jaké odborné znalosti má Evropská komise k dispozici, aby mohla dohlížet na největší internetové zprostředkovatele?

Od ukončení jednání se Komise již delší dobu připravuje převzít odpovědnost za dohled nadvelmi velkými online platformami a vyhledávači v rámci aktu o digitálních službách. Přijala mimo jiné nové zaměstnance, kteří mají potřebné odborné znalosti a zkušenosti s prací s daty a algoritmy.

Kontrolní úloha Komise je rovněž posílena Evropským střediskem pro algoritmickou transparentnost, které sídlí ve Společném výzkumném středisku (JRC). Středisko bude přispívat technickými odbornými znalostmi, vědeckým výzkumem a prognózami k výlučné kontrolní a donucovací úloze Evropské komise, pokud jde o systémové povinnosti velmi velkých online platforem a vyhledávačů, jež jsou stanovené v aktu o digitálních službách. Může se spolehnout na tým specializovaných odborníků, kteří budou rovněž pracovat na identifikaci a měření systémových rizik.

Jaká je úloha Evropského střediska pro algoritmickou transparentnost?

Středisko poskytuje interní technickou pomoc v oblasti algoritmických systémů, jež souvisejí s cílem aktu o digitálních službách zajistit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí. V tomto ohledu se může opřít o odborné znalosti z různých oborů, které mu pomohou integrovat technické, etické, ekonomické, právní a environmentální aspekty.

Středisko bude centralizovat výzkum zaměřený na algoritmickou transparentnost a zajistí, aby rozhodnutí přijatá algoritmy podporujícími poskytování digitálních služeb byla transparentní, vysvětlitelná a v souladu s povinnostmi velmi velkých online platforem a vyhledávačů v oblasti řízení rizik.

Kdy začne Evropské středisko pro algoritmickou transparentnost fungovat?

Činnost Evropského střediska pro algoritmickou transparentnost fungovat byla formálně zahájena v dubnu 2023. Zatímco většina jeho zaměstnanců bude umístěna ve Společném výzkumném středisku (JRC) se sídlem ve španělské Seville, bude rovněž úzce spolupracovat s kolegy v italské Ispře a v Bruselu.

*Aktualizováno dne 25. dubna 2023.

Okomentovat na facebooku