Splní dnes ECB, co slíbila? Toť otázka (Ranní zpráva z finančního trhu)

ECB se svou vlastní vinou dostala do prekérní situace. Poněkud nezvykle se totiž již na minulém zasedání zavázala, že i na tom dnešním zvýší úrokové sazby o 50 bb. Ve světle aktuálních potíží v bankovním trhu, dnes již na obou stranách Atlantiku, se ale uvedený slib může jevit jako silný závazek. Moc si ale nedovedeme představit, že by ho evropští centrální bankéři nedodrželi. Na druhou stranu zvýšení sazeb v současné době může sentiment na trzích dále zhoršit. Všechny bude kromě dnešního rozhodnutí zajímat, co ECB naznačí k dalšímu vývoji ve světle aktuálních turbulencí v bankovním sektoru. Z USA se dočkáme tradičního čtvrtečního čísla o počtu nových uchazečů žádajících o podporu v nezaměstnanosti. Další nízké číslo potvrdí napjatost na tamním trhu práce. Z domova se za ledem dočkáme přebytku běžného účtu platební bilance.

ECB zvýší úrokové sazby o 50 bb. Nebo ne?

ECB na svém dnešním zasedání Evropská centrální banka pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 50 bb tak, jak již avizovala. Tento krok očekáváme i navzdory panice, kterou na trzích vyvolal pád amerických bank a aktuální potíže Credit Suisse. Předpokládáme, že po odeznění počátečního šoku z této situace se pozornost vrátí zpět k inflaci, která je výrazně nad cílem ECB. Náš odhad proto počítá s tím, že úrokové sazby půjdou nahoru i v následujících měsících, Klíčová depozitní sazba by podle naší nové prognózy měla růst až na 4 %, kam by se měla dostat v září letošního roku. Zároveň podle nás ECB urychlí kvantitativní utahování. Z březnových 15 mld. EUR měsíčně ho podle naší prognózy v červnu navýší na 20 mld. EUR měsíčně, v září pak na 25 mld. EUR. V únoru přidá i omezování reinvestic z pandemického programu (PEPP) v rozsahu 15-20 mld. EUR měsíčně. Ke snižování úrokových sazeb ECB dle naší prognózy přistoupí až počátkem roku 2025. Zároveň budou zveřejněny nové makroekonomické výhledy z dílny ECB. Podrobněji se tématu věnujeme ve speciálním reportu zde https://bit.ly/3Fp0KcK.

Tradiční týdenní statistiky o počtu nových uchazečů a podporu v nezaměstnanosti v USA za uplynulý týden potvrdí přetrvávající napjatost na americkém trhu práce. V souvislosti s posupným zklidňováním situace v americkém bankovním sektoru by to mělo vést k návratu pozornosti trhů zpět k tématu inflace a jejího krocení vyššími sazbami.

Z domova se dnes dočkáme lednové platební bilance. Poprvé po roce bychom se měli dočkat přebytku na běžném účtu platební bilance, a to primárně díky bilanci zahraničního obchodu. Klíčovou roli zde sehrávají cenové pohyby, a to v podobě výrazného snížení cen dovážených komodit. Nepředpokládáme, že by kurz koruny na zveřejněná data nějak pozitivně reagoval. Jednak námi očekávaný přebytek ve výši 8,2 mld. Kč je nejpesimističtějším odhadem na trhu, jednak odráží situaci, která panovala v lednu. Co ale nic nemění na tom, že letošní výsledek běžného účtu platební bilance bude ve srovnání s tím loňským výrazně lepší (po loňském schodku ve výši -5,6 % HDP pro letošek předpokládáme -3,8 %, avšak s rizikem ještě mírnějšího deficitu).

Dolar je zpět

Zatímco na počátku týdne byly trhy pod talkem nepříznivých zpráv z amerického bankovního sektoru, ve středu týdne se tématem číslo jedna staly potíže švýcarské banky Credit Suisse. Dramatický pád jejich akcií (až -29 % v průběhu včerejška, nakonec cca -24,2 %, a tedy až -43 % od počátku roku) s sebou přinesl vlnu na výprodejů akcií v celém evropském bankovním sektoru. To samozřejmě zvyšuje tlaky na ECB, aby s dalším zpřísňováním měnové politiky minimálně počkala, tržní sazby výrazně opadaly. Na trzích byl jednoznačně patrný útěk ke kvalitě. Z toho tedy profitovaly americké státní dluhopisy, zrovna tak německé. Na devizových trzích vítězil dolar jako měna bezpečného přístavu. Euro proti dolaru spadlo o nevídané dva centy. Zatímco ještě ráno se kurz nacházel u 1,075 USD/EUR, na počátku americké seance již byl pod 1,055 USD/EUR. Podle aktuálních informací švýcarská centrální banka Credit Suisse pomohla nabídku likviditního úvěrového rámce 50 mld. CHF a odkupem seniorního dluhu. Díky tomu bylo dnešní asijské obchodování na trzích již klidnější, akciové futures na evropské a americké akciové indexy se aktuálně obchodují v plusu.

Kvůli událostem kolem Credit Suisse včera trhy ignorovaly zveřejněná ekonomická data. Průmyslová produkce v eurozóně přitom potěšila silnou lednovou dynamikou. Navíc s tím, jak klesají ceny energetických komodit, se zlepšují vyhlídky zejména pro energeticky náročnější průmyslová odvětví na další měsíce. Americké maloobchodní tržby skončily víceméně v souladu s tržním konsensem, v kontrolní skupiny vstupující do výpočtu HDP bylo ale patrné pozitivní překvapení. PPI pak ukázala na odeznívání inflačních tlaků v produkční sféře.

Silný dolar a úprk ke kvalitě se podepsal i na včerejší výkonnosti středoevropských měn. Nejvíce v průběhu včerejška ztrácel maďarský forint (až 2,50 %), nejméně naopak polský zlotý (cca 0,50 %), který jako jediná regionální měna nakonec skončil v plusu. Koruna oslabila během včerejšího dne o téměř jedno procento. Zatímco ranní kotace se nacházely ještě pod 23,80 CZK/EUR, kolem poledne se kurz krátce přehoupl přes 24,00 CZK/EUR, a to poprvé po dvou měsících. Bez reakce trhu se obešlo ranní zveřejnění cen průmyslových výrobců za únor. Ty překvapily výrazně nižší dynamikou. Podrobněji jsme tato data komentovali zde http://bit.ly/3FpBhQ5.