Regionální účty v Královéhradeckém kraji v roce 2021 - V roce 2021 došlo k opětovnému růstu HDP, meziročně o 5,5 %.
V roce 2021 došlo k opětovnému růstu HDP, meziročně o 5,5 %. Po propadu v roce 2020 vlivem pandemie bylo tempo růstu druhé nejrychlejší mezi kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele činil HDP 522,3 tis. Kč a byl třetí nejvyšší z krajů. Míra investic zůstala čtvrtým rokem nejnižší mezi kraji.
Výsledky za rok 2021 naznačují návrat k ekonomickému růstu, který byl patrný v předchozích sedmi letech (2013–2019). Rok 2020 byl významným milníkem ve vývoji HDP, kdy vlivem pandemie covid-19 došlo k výraznému snížení HDP na republikové i regionální úrovni. V Královéhradeckém kraji činil meziroční nárůst HDP ve srovnatelných cenách v roce 2021 5,5 % a byl rychlejší než v průměru za celou ČR (3,6 %) a mezi kraji to bylo druhé nejvyšší tempo růstu po kraji Moravskoslezském (6,4 %). V roce 2021 zaznamenaly dva kraje meziroční pokles (Kraj Vysočina o 2,3 % a Karlovarský o 1,0 %).
Regionální hrubý domácí produkt
Regionální hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2021 v Královéhradeckém kraji hodnoty 288,0 mld. Kč v běžných cenách, což představuje 4,7 % republikové hodnoty, tj. o 0,1 p. b. více než v předchozích čtyřech letech. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na republikovém úhrnu výrazně nemění a pohybuje se v rozmezí 4,4–5,0 % a mezi kraji to představuje od roku 2001 pátou nejnižší příčku. Pouze dva poslední sledované roky (2020 a 2021) ukazují na mírné zlepšení postavení mezi kraji o dva, resp. jeden stupínek, na osmou, resp. devátou nejvyšší příčku. Nejméně se na tvorbě republikového HDP v roce 2021 podílel nejmenší kraj Karlovarský (1,6 %), naopak více než čtvrtinou (27,5 %) přispívalo hlavní město Praha.
Hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele Královéhradeckého kraje dosáhl v roce 2021 hodnoty 522,3 tis. Kč (v běžných cenách) a mezi kraji byl třetí nejvyšší po hl. městě Praze a Jihomoravském kraji. Od roku 2000, kdy vzniklo nové krajské uspořádání, se kraj umisťoval na 5.–6. příčce, v roce 2019 si polepšil na 4. příčku a v posledních dvou sledovaných letech (2020 a 2021) na 3. příčku mezi kraji.
Za republikovou hodnotou HDP na obyvatele Královéhradecký kraj dlouhodobě zaostával, nejvíc v roce 2008, kdy činil 82,6 % republikového průměru, poté nastal pomalý nárůst s mírnými výkyvy. V posledním sledovaném roce 2021 se kraj přiblížil k republikové hodnotě na 91,5 %, což je mezi kraji druhá nejvyšší hodnota po kraji Jihomoravském (98,5 %), když hl. město Praha převyšuje republikový průměr více než dvojnásobně (221,4 %).
Porovnáme-li HDP na obyvatele v PPS (parita kupní síly) s průměrem 27 zemí Evropské unie (EU27=100 %), dosáhla hodnota v Královéhradeckém kraji v roce 2021 výše 83,8 % a byla druhá nejvyšší za posledních dvacet let a třetí nejvyšší mezi kraji. Z regionů České republiky pouze hl. město Praha převyšuje dlouhodobě průměr EU, v posledních pěti sledovaných letech více než dvojnásobně. Krajská hodnota se v letech 2017–2021 přehoupla přes 80 % průměru EU, nejvyšší byla v roce 2020, kdy dosáhla 84,1 % průměru EU.
Hrubá přidaná hodnota
Dalším důležitým indikátorem ekonomické situace regionu je odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty, která vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví.
Regionální HPH od roku 2013 meziročně roste, v covidovém roce 2020 se tempo růstu sice zpomalilo na 0,8 %, v posledním sledovaném roce 2021 ale došlo opět ke zrychlení o 8,5 %. Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) na HPH dlouhodobě v kraji klesá, mezi roky 2001 a 2021 se snížilo ze 4,9 % na 2,8 %, přesto mezi čtrnácti kraji zůstává šesté nejvyšší.
Podíl sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) se dlouhodobě v kraji pohybuje v rozmezí 39,1–47,4 % a průměrnou hodnotu za ČR převyšoval v celé dlouhé časové řadě (1995–2021). V roce 2021 činilo krajské zastoupení sekundárního sektoru 45,5 % a proti celorepublikovému průměru bylo o 12,2 p. b. vyšší a tento rozdíl v čase roste. Mezi kraji byl podíl sekundárního sektoru druhý nejvyšší po kraji Zlínském (47,5 %).
Podíl terciární sféry (doprava a služby) se pohybuje v rozmezí 48,8–56,0 % a proti průměru ČR byl v celé dlouhé časové řadě vždy nižší. V posledních osmi sledovaných letech (2013– 2021) byla krajská hodnota nižší oproti průměru ČR o více než 10 p. b. V roce 2021 činilo zastoupení sektoru v kraji 51,8 % a bylo 12,9 p. b. pod průměrem ČR a mezi kraji to byl třetí nejnižší podíl po kraji Zlínském (50,2 %) a Kraji Vysočina (51,2 %). Nutno poznamenat, že republikový průměr je ovlivněn vysokým zastoupením tohoto sektoru v hl. městě Praze.
Čistý disponibilní důchod domácností
Ukazatel se používá pro hodnocení materiálního bohatství trvale bydlících obyvatel v jednotlivých regionech a v Královéhradeckém kraji se vyznačuje trvale rostoucí tendencí.
Tempa růstu ČDDD byla ovlivněna vývojem ekonomiky, v letech 2010, 2011 a 2013 došlo k meziročnímu snížení a dále v covidovém roce 2020, kdy se tempo růstu výrazně zpomalilo (1,5 %). Od roku 2010 se ve zbývajících letech pohyboval meziroční nárůst v rozmezí 1,6 % v roce 2012 po 9,0 % v roce 2019, v posledním sledovaném roce 2021 byl 5,7 %. Podíl Královéhradeckého kraje na celkovém objemu ČDDD v ČR činil 5,0 % a v mezikrajském srovnání byl pátý nejnižší.
Hodnota ČDDD na 1 obyvatele řadí Královéhradecký kraj od roku 2001 střídavě na čtvrtou až sedmou příčku mezi kraji. V roce 2021 se zařadil kraj hodnotou 285,9 tis. Kč na 6. příčku v mezikrajském srovnání. Zatímco v roce 2001 byl ČDDD na obyvatele kraje nižší oproti republikovému průměru o 1 549 Kč, v čase se krajská hodnota od průměru ČR vzdalovala, v roce 2021 dosáhla 96,9 % průměrné hodnoty ČR. Krajská hodnota tak byla o 9 256 Kč nižší než celorepublikový průměr.
Tvorba hrubého fixního kapitálu
Ukazatel vyjadřuje investiční aktivitu v regionu, která v roce 2021 dosáhla hodnoty 50,9 mld. Kč v běžných cenách a meziročně vzrostla o 0,6 %. Mezi kraji to bylo nejpomalejší tempo růstu, když čtyři kraje zaznamenaly meziroční pokles (Karlovarský, Ústecký, Kraj Vysočina a Moravskoslezský). Objem prostředků investovaných do pořízení fixního kapitálu patří v Královéhradeckém kraji dlouhodobě k nejnižším a pohyboval se v letech 2001–2021 v rozmezí 3,5–5,0 %, v roce 2021 činil 3,2 % z celkového objemu THFK a byl čtvrtý nejnižší ze všech krajů.
V přepočtu na jednoho obyvatele je THFK v Královéhradeckém kraji dlouhodobě pod republikovým průměrem. V roce 2021 činila 92,3 tis. Kč a mezi kraji byla druhá nejnižší po kraji Karlovarském. V dlouhodobé časové řadě se krajská hodnota nejvíce přiblížila republikovému průměru v roce 2002 (93,7 %) a naopak nejvíce vzdálila v roce 2013 (58,2 %). V posledním sledovaném roce dosáhla krajská hodnota 62,2 % průměru ČR.
THFK v jednotlivých krajích často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě nejlepší poměr k THFK na 1 obyvatele v ČR vykazuje hl. město Praha, které průměrnou hodnotu investic převyšuje 2,5krát, pravidelně ho mírně převyšuje i kraj Středočeský, ostatní kraje jen výjimečně.
Míra investic (podíl THFK na HDP)
V letech 2001–2021 se úroveň investic v Královéhradeckém kraji pohybovala s výjimkou roku 2002 pod republikovým průměrem a byla značně proměnlivá. V roce 2021 směřovalo do tvorby hrubého fixního kapitálu v Královéhradeckém kraji 17,7 % HDP, to je od roku 2001 druhý nejnižší podíl (v roce 2013 to bylo 17,5 % HDP). Průměrná míra investic v ČR byla proti kraji o 8,3 p. b. vyšší a v roce 2021 činila 26,0 %. Královéhradecký kraj patří dlouhodobě k regionům s nejnižší mírou investic, v posledních čtyřech sledovaných letech (2018–2021) byla nejnižší ze všech krajů.
Poslední graf nabízí souhrnný vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) v přepočtu na jednoho obyvatele. Z grafu je patrné zaostávání Královéhradeckého kraje za průměrem ČR především v THFK, méně výrazné je to u HDP a nejméně je to zřejmé u ukazatele ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele.
Regionální makroekonomické ukazatele jsou revidovány v souladu s revizí ročních národních účtů. Data za rok 2021 zveřejnil ČSÚ 9. 1. 2023 včetně revidovaných dat od roku 1995.
Více informací naleznete v databázi regionálních účtů.
Další informace o makroekonomice v Královéhradeckém kraji jsou k dispozici v odkaze Statistiky / HDP, regionální účty.
Kontakt:
Ing. Ivana Dušková
Oddělení informačních služeb a správy registrů
Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové
Tel.: 495 762 316, 730 518 923
E-mail: ivana.duskova@czso.cz
Přílohy
- Regionální účty v Královéhradeckém kraji v roce 2021 - komentář v PDF
- Makroekonomické ukazatele v Královéhradeckém kraji
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz