Růst spotřebitelských cen mírně zvolní (Měsíční předpovědi)

Průmyslová produkce v září pravděpodobně meziměsíčně klesla. Problémy s dodávkami výrobních vstupů se nadále zmírňují, zároveň však dochází k poklesu poptávky po průmyslovém zboží. Spotřebitelská důvěra v září dosáhla nového minima, což se pravděpodobně projevilo v meziměsíčním poklesu maloobchodních tržeb. Ten by se měl týkat jak motoristického, tak i nemotoristického segmentu. Inflaci by směrem dolů měly tlačit vládní opatření odrážející se v nižších cenách elektřiny. Proti tomu však působil výrazný růst cen potravin. Meziroční inflace by podle našeho odhadu měla klesnout ze zářijových 18 % na 17,2 % v říjnu.

Slábnoucí poptávka se podepíše na poklesu průmyslové produkce

Průmyslová produkce v září podle našeho odhadu klesla meziměsíčně o 1,3 % po srpnovém růstu o 0,8 %. Problémy s dodávkami výrobních vstupů sice čím dál více ustupují, zároveň s tím však dochází k poklesu poptávky. V posledním průzkumu ČSÚ za říjen zvolilo nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu produkce 23 % dotázaných průmyslových podniků, zatímco o čtvrtletí dříve to bylo 15 %. Nedostatek materiálu se i nadále nacházel na prvním místě hodnocení bariér růstu průmyslové produkce, když ho zvolilo 34,4 % podniků. Čtvrtletí před tím to však ještě bylo 39 %. V září podle ukazatele PMI došlo k výraznému zhoršení výrobních podmínek. Složka hodnotící úroveň výroby klesla ze srpnových 45,9 b. na 41,5 b. a byla tak nejníže od května 2020. Přes pozitivní vliv zmírňujících se problémů v dodavatelských řetězcích pravděpodobně slábne i produkce aut. Ta podle dat Sdružení automobilového průmyslu v září vzrostla meziměsíčně o 2 %, což by ale po sezónním očištění znamenalo podle našeho odhadu pokles o 1,1 %. V meziročním vyjádření by růst celkové průmyslové produkce měl podle nás v září zpomalit ze 7,2 % na 6,9 % (WDA; letošní září mělo stejný počet pracovních dní jako to loňské). Na vysokou meziroční dynamiku nadále působí nízká srovnávací základna loňského roku.

Negativní trend spotřebitelné poptávky pokračuje

Pokles maloobchodních tržeb bez prodejů aut v září pravděpodobně zrychlil z meziměsíčních 0,7 % na 0,9 %. Šlo by tak o šestý meziměsíční pokles v řadě. Důvěra spotřebitelů se snížila ze srpnových 77,1 b. na zářijových 72,7 b., což bylo nové minimum časové řady dostupné od roku 2003. Domácnosti podle dostupných dat za druhé čtvrtletí omezují především nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, mezi které patří i automobily. Předpokládáme tak, že v září pokračoval pokles tržeb za prodej automobilů. Celkové maloobchodní tržby se v září podle našeho odhadu snížily meziměsíčně o 0,9 % po předchozím poklesu o 1 %. V meziročním srovnání by celkové maloobchodní tržby měly být nižší o 6,9 %, ty bez prodejů aut pak o 7,8 % (WDA).

Proti efektu levnější elektřiny pravděpodobně působilo výrazné zdražení potravin

Meziměsíční růst spotřebitelských cen podle našeho odhadu v říjnu zpomalil z 0,8 % na 0,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 0,5 %. Hlavním důvodem nižší cenové dynamiky by měl být pokles cen elektřiny ke kterému došlo v důsledku vládních opatření. Zavedení úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie by mělo podle našeho odhadu vést k meziměsíčnímu poklesu regulovaných cen o zhruba 10 %. Ostatní složky inflace však působily proti tomu. Pohonné hmoty zdražily meziměsíčně o zhruba 4 %, když odrážely vyšší ceny surové ropy a opětovné zvýšení spotřební daně u benzinu. Ze šetření ČSÚ rovněž vyplývá výrazné zrychlení meziměsíčního růstu cen potravin. Jádrová inflace pak pravděpodobně zůstala poblíž zvýšených úrovní. V meziročním vyjádření odhadujeme její nepatrné snížení ze 14,7 % na 14,6 %. Celková meziroční inflace podle nás ve výsledku klesla ze zářijových 18,0 % na 17,2 % v říjnu. Odhad říjnové inflace je spojen s vyšší mírou nejistoty, když není jasné, jak ČSÚ vládní opatření proti drahým energiím ve svých cenových statistikách zohlední.