Spotřebitelský sentiment zůstává v Evropě na bodu mrazu (Ranní zpráva z finančního trhu)
Indikátor důvěry spotřebitelů od Evropské komise za říjen pravděpodobně ukáže na přetrvávající pesimismus evropských domácností. Ten souvisí s negativními dopady rychlého růstu spotřebitelských cen a zvýšené ekonomické nejistoty. Spotřebitelský sentiment by tak měl v eurozóně zůstat poblíž historických minim.
Důvěra evropských spotřebitelů je na historickém minimu
Spotřebitelský sentiment v eurozóně pravděpodobně v říjnu setrval poblíž historických minim. Podle našeho odhadu indikátor od Evropské komise zaznamenal nepatrný nárůst ze zářijových -28,8 b. na -28,0 b., zatímco tržní konsensus očekává další pokles na -30,0 b. Tak či onak by měla zůstat evropská spotřebitelská důvěra bezprecedentně nízká. Vezme-li v úvahu dostupná data pro období 1985 až 2021, tak nejnižší spotřebitelský sentiment byl naměřen v době poslední finanční krize, konkrétně v březnu 2009, kdy indikátor dosáhl -22,2 b. Pesimismus spotřebitelů nyní způsobuje výrazný a plošný růst cen, stejně tak i vysoká nejistota spojená s rizikem vzniku recese a nárůstu nezaměstnanosti. Ve středoevropském regionu dnes budou zveřejněna pouze data o zářijovém vývoji polských maloobchodních tržeb. Jejich meziroční růst v reálném vyjádření by měl mírně zrychlit z 4,2 % na 4,6 %. Celkově však dnešní data pravděpodobně nepřinesou nic nového, navíc ani nepatří mezi ostře sledované indikátory, takže reakce finanční trhů bude pravděpodobně minimální.
Růst německých cen výrobců opět předčil očekávání
Z hlediska dat včerejšek přinesl překvapení ve formě rychlejšího růstu německých výrobních cen a lepších týdenních statistik z amerického trhu práce. Meziměsíční růst cen průmyslových výrobců v Německu zpomalil z 7,9 % v srpnu na 2,3 % v září, když odezněl vliv skokového nárůstu velkoobchodních cen energií, ke kterému během letních prázdnin na světových trzích došlo. Finanční trh však čekal výraznější pokles meziměsíční dynamiky na 1,5 %. V meziročním vyjádření růst německých průmyslových cen v září stagnoval na 45,8 %. Týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA za minulý týden klesly z 226 tis. na 214 tis., což bylo oproti tržnímu konsensu o zhruba 20 tis. méně. Nadále tak potvrzují napjatost tamního trhu práce. Indikátor důvěry podnikatelů od filadelfského Fedu zaznamenal v říjnu zlepšení, avšak v menším rozsahu, než se čekalo. Jeho úroveň navíc zůstává z historického úhlu pohledu nízká. V Polsku došlo ke zveřejnění vývoje reálných tržeb z průmyslové činnosti za září, který pozitivně překvapil. Jejich meziroční růst zpomalil z 10,9 % na 9,8 %, zatímco analytici v průměru očekávali snížení na 8,8 %. Oproti Německu překvapily zářijové ceny průmyslových výrobců v Polsku nižší dynamikou. Ta se v meziměsíčním vyjádření snížila z 0,8 % na 0,2 %, když se čekal nárůst na 0,9 %. V proinflační směru naopak v Polsku překvapil růst mezd. Ten v září zrychlil z meziročních 12,7 % na 14,5 %, což bylo o více než procentní bod na očekáváním trhu. Růst mezd tak v Polsku zůstává hodně dynamický a kompenzuje velkou část inflace (ta v září činila 17,2 %).
Člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek poskytl rozhovor týdeníku Ekonom. V tom uvedl, že by podpořil další zvyšování úrokových sazeb v případě, že by došlo k obnovení tlaků na oslabení české koruny či v případě, že by růst mezd zrychlil nad 8 %. To, že růst mezd zrychlí nad tuto úroveň, je podle nás velmi pravděpodobné, v další zvyšování sazeb ze strany nové bankovní rady ČNB však nevěříme. Oldřich Dědek se tak přidal ke skupině centrálních bankéřů, která dynamický mzdový vývoj uvádí jako jedno z hlavních rizik pro současnou vyčkávací strategii ČNB. Dědek také uvedl, že by zvažoval ukončení intervencí centrální banky na devizovém trhu v případě, že by existovaly jasné signály o tom, že inflace dosáhla vrcholu. To však podle něho ještě nenastalo.
Dolar byl včera mírně slabší, koruna zůstala beze změny. Americký dolar v průběhu včerejšího evropského obchodování mírně oslabil o zhruba 0,2 % a k euru se obchodoval kolem 0,98 USD/EUR. Posílení společné evropské měny pravděpodobně pomohlo k posílení maďarskému forintu a polskému zlotému. První zmíněný k euru zpevnil o přibližně 1 %, ten druhý pak 0,5 %. Kurz české měny však zůstal vesměs beze změny a ta se tak nadále obchodovala poblíž 24,54 CZK/EUR.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz