ČR vystupuje ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů

Praha, 12. září 2022 – K 31. prosinci tohoto roku ukončí Česká republika po 66 letech své členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV), jehož je Ruská federace dominantním členem a na jejímž území tato mezinárodní organizace sídlí. Došlo k tomu v důsledku vojenského napadení Ukrajiny a geopolitické situaci způsobené Ruskou federací. Z důvodu válečného konfliktu oznámila už 18. května rozhodnutí o ukončení svého členství v SÚJV také Ukrajina, přičemž Polsko a Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) postupují obdobně. Slovensko, Bulharsko a další spolupráci s SÚJV také přerušily.

Procedura ukončení členství ČR v SÚJV

V odpovědi na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu zahájenou 24. února letošního roku a útok ruských vojsk na záporožskou jadernou elektrárnu rozhodl 4. března 2022 ministr školství, mládeže a tělovýchovy o přerušení spolupráce ČR s SÚJV a nastoupení kroků k ukončení členství České republiky v této mezinárodní organizaci. Návrh na vystoupení následně prošel řádným meziresortním připomínkovým řízením, načež s navrženým krokem vyslovila souhlas svým usnesením č. 466 ze dne 1. června 2022 i vláda ČR a předložila tento návrh dále k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna projednala daný návrh na své 31. schůzi dne 7. července 2022 a vyjádřila s ním souhlasné stanovisko už v prvním čtení. Senát projednal předložený návrh na své 27. schůzi dne 20. července 2022 a taktéž s ním souhlasil. Návrh na ukončení členství České republiky v SÚJV byl poté předložen i prezidentu republiky, který jej podepsal dne 16. srpna 2022. Následným spolupodpisem předsedou vlády ČR byl celý schvalovací proces završen.

Členství ČR

V SÚJV odborně vyrostly celé generace československých, českých a slovenských fyziků, což bylo částečně způsobeno také omezenými možnostmi jiné mezinárodní spolupráce, zejména v období po roce 1968. Československo, a následně i Česká republika, mělo v SÚJV významné postavení, o čemž svědčí kromě jiného také jmenování významných československých a českých vědeckých pracovníků do vrcholových manažerských funkcí v SÚJV. Zástupcem prvního ředitele SÚJV se stal prof. V. Votruba a dále tuto pozici zastávali postupně prof. I. Úlehla, prof. Č. Šimáně, dr. M. Gmitro a dr. Richard Lednický. SÚJV se věnovala například kniha pamětnických vzpomínek „Československá jaderná a částicová fyzika: Mezi SÚJV a CERN“ z pera E. Těšínské či memoáry F. Lehára „O zlaté kleci a jiné vzpomínky“.

Aktuální stav

Po vědecké stránce byl přínos spolupráce České republiky s SÚJV v uplynulých letech nezpochybnitelný, stejně jako úspěšnost českých firem při získávání veřejných zakázek, jak opakovaně potvrzovala také mezinárodní hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací, pravidelně organizovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Vojenským napadením Ukrajiny, která je další členskou zemí SÚJV, poté porušila Ruská federace nejen své mezinárodní závazky, ale i mezinárodní právo jako takové, a ještě více eskalovala svoji agresivní rétoriku mimo jiné i proti České republice. Za daných okolností proto není možné nadále s ní spolupracovat, a to ani v rámci mezinárodní organizace, jakou je SÚJV. Pokračováním ve spolupráci by docházelo k legitimizaci ruského politického režimu a vystupování Ruské federace na mezinárodní scéně. Tato spolupráce by byla navíc také výrazně omezena, ne-li zcela znemožněna v důsledku sankcí přijatých vůči Ruské federaci mezinárodním společenstvím. Rozpočtové zdroje ušetřené ukončením členství České republiky v SÚJV budou MŠMT využity na podporu velkých výzkumných infrastruktur v ČR a případné rozšíření zapojení Česka do mezinárodních výzkumných infrastruktur, které zmírní dopady ukončení členství naší země v SÚJV na výzkumné možnosti a příležitosti českých vědeckých pracovníků.

SÚJV je mezinárodní organizací zaměřenou na výzkum v oblastech jaderné a částicové fyziky a jejich aplikací v dalších oborech, jako jsou například materiálový výzkum či radiobiologie. Sídlí ve městě Dubna v Ruské federaci přibližně 130 km severně od Moskvy a jeho provoz je z více než 80 % hrazen Ruskou federací. Aktuálně má SÚJV 19 členských zemí (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, ČR, Egypt, Gruzie, Kazachstán, KLDR, Kuba, Moldávie, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam), avšak v důsledku současného geopolitického vývoje se bude tento počet zjevně snižovat. SÚJV byl založen v roce 1956 jako reakce na vznik mezinárodní organizace CERN, která vznikla o 2 roky dříve. Mezi zakládající členy SÚJV patřilo také Československo, po jehož rozdělení přešlo členství právní sukcesí na oba nástupnické státy.