Zemřel Michail Ščigol, malíř a architekt

Ve věku 77 let náhle zemřel Michail Ščigol, ukrajinský malíř, architekt a sochař, který našel nový domov v Českém ráji. 

Michail Ščigol pocházel z Čeljabinsku, kde se narodil ukrajinským rodičům. Vystudoval Kyjevskou národní univerzitu stavebnictví a architektury a poté nástavbu urbanistiky moskevské Vysoké školy architektury. Tvořil a svá díla vystavoval doma i v zahraničí, ale když tragicky ovdověl, hledal pro sebe i svého nemocného syna pomoc, a našel ji v tehdejším Československu, v tehdy vyhlášené specializované léčebně v Železnici u Jičína. Do malebné obce se přestěhoval v roce 1990 a oporu a přátelství našel například i u Vladimíra Komárka, kterému pomáhal při realizaci Křížové cesty v Konecchlumí. Přátelil se také s malířem Karlem Valtrem a sochařem Viktorem Konečným. Jeho dům s ateliérem a nádhernou zahradou v Železnici nedaleko náměstí byl pro návštěvníky působivým místem.

Samostatně realizoval kolem sta výstav, sám se řadil k evropským expresionistům a rovněž za pokračovatele ruské avantgardní školy. 

Tvorba Michaila Ščigola má často duchovní tématiku a je pro něho typická nadsázka, laskavost, ale i prvky grotesky a jemná sebeironie. Tvořil rozsáhlé cykly: Velká třešňová loupež (1990–1995),  Noci v Železnici (1990–2006), Tristan a Isolda (1993), Ateliér, z černobílého soukromí (1995–2011), Skicák strýčka Tea (1997), Jsem Tančící dům (1997–2000), Biblické náměty (1991–2001), Povodňová zátiší (1998–2003),  Se Šporkem a Braunem (1999–2003),  A.V.E. Valdštejn (1999–2005), Jen krátká návštěva potěší (2003–2005), Kalvárie XX století (2009), Křížová cesta pro kostel Sv. Bartoloměje (obec Brada, 2010), Deníky Franze Kafky (2013), a dalších celkem více než 500 obrazů.

zdroj: www.scigol.cz