Vicepremiér Jurečka chce zvýšit daně lidem s vyššími příjmy. Vláda by měla jeho návrh odmítnout a soustředit se na to, co slibovala – realizaci úspor

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhne vládě více zdanit lidi s vyššími příjmy. Uvádí to v dnešním rozhovoru pro deník Právo. Je podle něj třeba vyžadovat solidaritu nejen od firem, ale také od jednotlivců. V případě určitých firem se vláda podle nedávných slov ministra financí Zbyňka Stanjury nebrání diskusi o mimořádném zdanění nad rámec toho stávajícího.

Jurečka tedy nyní volá po něčem obdobném také ve vztahu k jednotlivcům. Jeho argumentace nutnosti solidárního chování je však v tomto případě ještě více diskutabilní než v případě firem. V některých sektorech, jako je energetika, platí, že příslušné firmy opravdu těží ze současné situace ve světě, a svým způsobem dokonce z války na Ukrajině. To však ani v nejmenším nelze říct plošně o lidech s vysokými příjmy. Řada z nich má své příjmy citelně nadprůměrné zcela bez ohledu na okolnosti typu války na Ukrajině – a měla by je i bez ní.

Navíc, lidé se znatelně nadprůměrnými příjmy čelí vyšší daňové sazbě už nyní. Například zaměstnanec, jehož měsíční hrubá mzda letos převýší 155 644 korun (odpovídá jedné dvanáctině 48násobku průměrné měsíční hrubé mzdy, která pro letošek činí 38 911 korun), odvádí z částky nad tímto limitem 23procentní daň z příjmu, nikoli jen 15procentní.

Ještě třeba 10. května 2022 premiér Petr Fiala na svém twitterovém účtu doslova uvedl, „nebudeme zvyšovat daně, považujeme to za špatné.“ Pokud by nyní vláda přistoupila na Jurečkův návrh, učiní obrat o 180 stupňů v podstatě za pouhé dva měsíce. To nelze vysvětlovat ani válkou na Ukrajině, ani drahými energiemi, ani ničím jiným, protože od května se situace v daných ohledech nijak zásadně nezměnila.

Vládní strany se uchylují k návrhům zvyšování daní, ať už z příjmů firem či jednotlivců, když přitom ještě nerealizovaly úspory tak často slibované zejména před volbami. Vláda by místo zvyšování daní měla přijít se středně- a dlouhodobým plánem úspor, až desetiletým, a podle něj následně, třeba až od příštího roku, postupovat. Klidně tedy ani ne hned bezprostředně letos, kdy je nečekaně zatížena výdaji spojenými s válkou na Ukrajině a nutností financovat nákladnou pomoc uprchlíkům.

Lukáš Kovanda, Ph.D.