Rok studia v Brně popisuje Francouz v komiksu

Rok studia v Brně popisuje Francouz v komiksu

Už od malička jsem velký nadšenec do umění. Rád hraju na kytaru, skládám básničky, ale taky maluju vodovkami nebo kreslím komiksy, které jsou zase něco úplně jiného. Je to trošku náročnější žánr a zabírá mi více času, protože musím kreslit, psát a zároveň vyprávět příběh. Ale hrozně rád komiksy vyrábím, pomáhají mi nezapomínat na důležité momenty, přibližuje student.

S sebou na Erasmus do Brna si přivezl celkem čtyři skicáky. Do dvou kreslí tužkou nebo vodovkami nejrůznější náměty. Nejčastěji portréty, krajinky nebo budovy. Kromě Brna i z Prahy, Karlových Varů a dalších českých měst, která procestoval se zahraničními studenty. Zbylé dva skicáky měl na komiksy. Bohužel jeden mu zloději ukradli spolu s taškou i peněženkou s doklady, když jednou večer nedával při malování pozor.

Kreslení i hudba studenta opravdu baví, ale živit by se tím nechtěl. Je lepší, když koníčky zůstanou koníčky. Ne hlavní obživou, říká. I proto nešel studovat uměleckou školu, ale politologii a sociální vědy, které ho také zajímaly. Obojí studuje na University of Rennes, která je mimo jiné stejně jako MU součástí aliance EDUC a kromě toho i partnerem města Brna.

Na Masarykově univerzitě je Hilaire druhý semestr a zapsal si deset předmětů. Většinu z nich na fakultě sociálních studií, ale některé i na filozofické fakultě. Například lingvistiku, anglickou fonetiku, antropologii, buddhismus a západní kulturu.

Ve Francii si nemůžeme zapisovat předměty z jiných fakult a oborů, takže jsem toho musel využít. Vybírat z tolika zajímavých předmětů napříč univerzitou i díky této šanci jsem si uvědomil, že bych možná chtěl studovat antropologii a lidské kultury. A taky jsem díky Erasmu získal trošku jasnější představu o své budoucí profesi. Láká mě pracovat v lokální politice nebo sociálních službách, ale zároveň svou práci propojit s pořádáním kulturních akcí, přibližuje Francouz.

Masarykova univerzita studenta z Rennes celkově nadchla a ukázala mu úplně jiný přístup vyučujících ke studentům. Nepřestává mě fascinovat vztah učitelů a studentů. To, že učitelé chodí se studenty na kafe nebo do hospody, něco tak neformálního u nás ve Francii vůbec nefunguje. Taky se mi moc líbí, že se studenti sociologie a antropologie pravidelně a ve velkém počtu potkávají večer v restauracích, to je naprosto skvělý způsob, jak získávat kontakty a diskutovat o oboru, směje se student.

Mile ho překvapilo i samotné Česko, například tím, jaká je v zimě zima, nebo kolik lidí umí anglicky. To ve Francii není vůbec běžné. A ještě víc ho překvapila nízká cena piva i množství barů, hospod a kaváren po celém Brně. Ve Francii jsou totiž prý bary většinou koncentrovány na dvou ulicích v centru.

Jen těžko se mi představuje, že můj Erasmus na Masarykově univerzitě končí a že už v Brně nebudu žít. Byl to nejlepší rok mého života hlavně díky všem těm skvělým lidem, které jsem tu poznal. A také díky ESNku, studentskému spolku, který pro cizince pravidelně organizoval nejrůznější akce, včetně večerních guitar jamů a dalších socializačních akcí. V Brně rozhodně nejsem naposledy, určitě se sem budu z Francie pravidelně vracet, to je jisté, dodává student.