Sezonní deprese na Islandu? Nejen v zimě
Depresi si spojujeme spíše se zimou a myslíme si, že v létě bychom se měli cítit dobře, ale na Islandu se sezonní deprese objevují i v létě.
Zhruba desetina osob, které trpí sezonní depresí, pociťuje příznaky právě v letním období. Podle psychologů z Centra pro léčbu úzkosti v Reykjavíku není jasné, co přesně je příčinou, ale je známo, že sluneční světlo narušuje produkci melatoninu, což může snížit hladinu serotoninu. A nízká úroveň serotoninu bývá často spojena s depresí.
Navíc působí i sociální faktory. Období léta se pojí s velkými očekáváními, která mohou být následována velkým zklamáním. Pokud například celé léto prší, je zklamání mnohem větší. S létem souvisejí i různé stresy. Právě prázdniny a dovolené, jakkoli se na ně Islanďané těší, představují narušení každodenního života a jsou zároveň obdobím zvýšených výdajů. Svou roli také hraje skutečnost, že v době celodenního světla dochází ke snížení délky a kvality spánku.
Příznaky deprese pociťoval podle posledního výběrového šetření o zdraví (EHIS) z roku 2019 každý 13. obyvatel Islandu starší 15 let, častěji ženy (9 %) než muži (6,3 %). S vážnými depresivními symptomy se potýkalo 4,5 % žen, zatímco mezi muži to bylo 2,5 %. Ženy s vážnými depresivními příznaky převažovaly nad muži ve všech věkových skupinách. Celkově nejvíce trpěly příznaky deprese osoby ve věku 25–34 let, z nichž to byla každá desátá (10,4 %). Nejnižší výskyt depresivních stavů (6,4 %) uváděly osoby ve věku 45–54 let. Mezi osobami se základním vzděláním trpělo příznaky deprese 8,0 %, u osob se středním vzděláním 10,7 %, z vysokoškoláků to pak bylo 4,6 %.
Další kritérium, kterému výzkum depresí přikládal váhu, byla příjmová skupina. Potvrdilo se, že lidé s nízkými příjmy, u nichž lze předpokládat, že mají existenční starosti, trpěli depresemi častěji než osoby z vyšších příjmových skupin. Podíl lidí s depresivními symptomy byl nejvyšší ve skupině jedinců v druhém příjmovém kvintilu, z nichž to byl zhruba každý osmý (12,9 %), přičemž 6,6 % mělo mírné symptomy a 6,2 % závažné symptomy. U jedinců v nejnižším a ve třetím příjmovém kvintilu uváděla depresivní příznaky desetina respondentů, ve čtvrtém a nejvyšším pátém příjmovém kvintilu to bylo pouze 2,6 % respondentů. Přitom pouze ve čtvrtém příjmovém kvintilu byl podíl mužů s depresí vyšší než podíl žen.
Od roku 2015, kdy byl podíl osob s depresí na Islandu 8,8 %, se tento ukazatel snížil o 1,1 procentního bodu. Z těch, kteří trpěli příznaky deprese, bylo 4,2 % považováno za osoby s mírnými příznaky a 3,6 % za osoby s výraznými příznaky.
Podle údajů Eurostatu uvedlo v šetření EHIS depresivní symptomy 7,0 % respondentů ze všech evropských zemí, kde se výzkum konal. Největší zastoupení osob uvádějících, že během posledních dvou týdnů před šetřením zažily alespoň týden minimálně dva z osmi definovaných příznaků deprese, bylo ve Francii (10,8 %) a nejnižší v Srbsku (2,3 %).
Podíl osob s depresivními symptomy podle pohlaví, příjmu a vzdělání, Island, 2019
Poslední zprávy z rubriky Zdraví:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz