Co se to děje s trhem práce - Víkendář

Americký trh práce nyní nabízí určitou záhadu a podobné to je v některých dalších vyspělých zemích. Na stránkách The Conversable Economist to tvrdí ekonom Tim Taylor ve vztahu k následujícímu: Celkový počet pracovních míst je nyní v USA nižší než před pandemií. Konkrétně hovoříme o 152,2 milionu míst z února 2020 a 150,9 milionu míst z března letošního roku. Přes tento pokles se ale nyní nezaměstnanost drží na zhruba stejných číslech, jako tomu bylo na počátku pandemie. Jak lze tato fakta skloubit?

Nezaměstnanost nyní v USA dosahuje 3,6 %, v únoru roku 2020 se nacházela na 3,5 %. V ekonomice je přitom o 1,6 milionu pracovních míst méně. Příčina této zdánlivé disproporce spočívá v tom, že nezaměstnanost se počítá pouze na základě počtu těch, kteří shání zaměstnání. Pokud tak někdo nečiní, není součástí pracovní síly a do výpočtu nezaměstnanosti zahrnutý není. V únoru 2020 přitom bylo v pracovní síle 63,4 % dospělých Američanů – buď sháněli zaměstnání, nebo jej měli. Nyní je ale v pracovní síle 62,4 % Američanů.

Taylor se následně ptá, zda tedy lze skutečně hovořit o napjatém trhu práce. Podle nezaměstnanosti ano, ale podle celkového počtu pracovních míst jsou podmínky na trhu práce spíše volné. A jaká je vůbec příčina současného neobvyklého stavu? Taylor se v odpovědi obrací na nový výhled pro světovou ekonomiku zpracovaný Mezinárodním měnovým fondem. Ten zmiňuje čtyři základní teze, první z nich se týká nesouladu mezi tím, co mohou lidé firmám nabídnout, a tím, co od nich firmy požadují.

Situaci na trhu práce pak podle MMF mohou ovlivňovat i obavy o zdraví či změna preferencí na straně zaměstnanců. Na tu by ukazoval neobvykle vysoký počet výpovědí. V neposlední řadě pak může hrát roli nutnost pečovat o děti v době, kdy se zhoršil přístup do škol. MMF míní, že nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovních míst hrál roli na počátku pandemie, ale nyní je již jeho význam nižší. Na poklesu celkové zaměstnanosti by měl mít podle odhadů asi pětinový podíl. Třetinový podíl má pokles zájmu o zaměstnání u starších lidí, „pravděpodobně daný obavami o zdraví.“ Hlavní roli hraje podle fondu změna preferencí.

MMF tvrdí, že lidé pravděpodobně stále více požadují nejen vyšší odměny, ale i flexibilitu a bezpečnost práce. Je to znát i na vysokém počtu výpovědí podávaných v odvětvích s málo flexibilními podmínkami v zaměstnání, jakými je třeba ubytování. Růst nominálních mezd je pak patrný nejen v USA, ale třeba i ve Velké Británii, a to zejména v sektorech s celkově nižší úrovní mezd. Dopad na inflaci byl ale doposud omezený zejména proto, že se celkově jedná o malou část hospodářství. MMF také tvrdí, že ve většině vyspělých zemí jsou v současnosti podmínky na trhu práce utaženější než před pandemií.

Zdroj: The Conversable Economist, MMF