Přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU - Otázky a odpovědi

Proč Komise navrhuje balíček opatření v oblasti legální migrace?

Komise dnes navrhuje soubor návrhů týkajících se kvalifikovaných a talentovaných pracovníků s cílem řešit současné demografické a migrační výzvy v EU a připravit se na budoucí potřeby. Návrhy jsou výsledkem komplexního přístupu EU v rámci paktu o migraci a azylu. Ambiciózní a udržitelná politika EU v oblasti legální migrace pomůže přilákat talentované lidi, které naše ekonomiky potřebují, vytvoří bezpečné způsoby migrace do Evropy, podpoří ekologickou a zelenou transformaci EU a zároveň přispěje k větší soudržnosti a odolnosti evropských společností. Návrhy řeší řadu přetrvávajících výzev, jako je oživení hospodářství EU po pandemii COVID-19, nedostatek pracovních sil v EU, potřeba podpořit začlenění osob prchajících před ruskou invazí na Ukrajině na trhu práce EU a přechod EU na zelenou a digitální ekonomiku.

Proč je třeba revidovat směrnici o dlouhodobě pobývajících rezidentech a směrnici o jednotném povolení?

K řešení nedostatků na trhu práce a zajištění, aby EU byla atraktivní pro kvalifikované a talentované pracovníky, je zapotřebí účinný legislativní rámec, který usnadní legální migraci do EU.

Směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech a směrnice o jednotném povolení stanoví rámec, pokud jde o postupy a práva pro velkou část pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v EU. Oba právní předpisy však nedosáhly v plném rozsahu cílů, s nimiž byly původně – v roce 2003 a 2011 – přijaty. Směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech je členskými státy nedostatečně využívána a nezajišťuje účinné právo na mobilitu v rámci EU. Směrnice o jednotném povolení plně nedosáhla svého cíle zjednodušit postupy pro přijímání všech pracovníků ze třetích zemí. Z těchto důvodů Komise navrhuje celkovou revizi obou směrnic. Hlavním cílem je zefektivnit a urychlit příslušné postupy, posílit v rámci EU mobilitu státních příslušníků třetích zemí, kteří již v EU pobývají a pracují, podporovat další integraci a předcházet pracovnímu vykořisťování.

Jaké jsou hlavní legislativní změny navržené v balíčku opatření týkajících se kvalifikovaných a talentovaných pracovníků, který Komise předkládá?

Komise navrhuje aktualizovat směrnici o jednotném povolení s cílem dále zjednodušit postup podávání žádostí o kombinované pracovní povolení a povolení k pobytu a posílit záruky rovného zacházení a ochranu před pracovním vykořisťováním.

Mezi hlavní změny směrnice o jednotném povolení patří:

• povinnost členských států přijímat žádosti podané jak v cílovém členském státě, tak ve třetí zemi,
• čtyřměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí se musí rovněž vztahovat na vydání požadovaného vstupního víza a dobu potřebnou k provedení testu trhu práce,
• právo držitele povolení změnit zaměstnavatele během platnosti povolení. V případě nezaměstnanosti by pak povolení nemělo být odňato alespoň po dobu tří měsíců a
• nová ustanovení o sankcích vůči zaměstnavatelům v případě porušení pracovních podmínek, svobody sdružování a přístupu k dávkám sociálního zabezpečení a o zavedení mechanismů pro podávání stížností.

Komise rovněž navrhuje aktualizovat směrnici o dlouhodobě pobývajících rezidentech. Cílem je usnadnit získání statusu dlouhodobě pobývajícího rezidenta zjednodušením podmínek pro přijímání a posílit práva rezidentů a jejich rodinných příslušníků, včetně práva přestěhovat se do jiného členského státu EU a pracovat tam.

Mezi hlavní změny směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech patří:

• požadovaná pětiletá doba pobytu se může kumulovat v různých členských státech. Započítávat by se také měly doby pobytu v rámci dočasné a vnitrostátní ochrany i období studia,
• členské státy by měly zavést kontrolní mechanismy pro sledování skutečného bydliště investorů a zajistit, aby tento status nebyl zneužíván,
• posílené právo na sloučení rodiny bez integračních podmínek, s plným přístupem k práci pro rodinné příslušníky; děti dlouhodobě pobývajících rezidentů narozené v EU mohou status získat okamžitě a
• usnadnění mobility v rámci EU.

Proč potřebujeme legální migraci?

Legální migrace je pro naši společnost a ekonomiku přínosná. Podporuje oživení hospodářství EU po pandemii COVID-19, řeší nedostatek pracovních sil v EU a přispívá k přechodu EU na zelenou a digitální ekonomiku. V posledním desetiletí připadala významná část nových pracovních míst v EU na migrující pracovníky, kteří tak pomáhali řešit nedostatek pracovních sil na trhu práce. Tento nedostatek zvyšuje tlak na trhy práce a oslabuje konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Migrace a mobilita jsou a budou i nadále nedílnou součástí lidské podstaty na celém světě i v EU. K 1. lednu 2021 pobývalo v EU 23,7 milionu státních příslušníků třetích zemí, což představuje 5,3 % celkového počtu obyvatel. Nelegální migrace do EU zůstává i přes rozsáhlou medializaci omezená. Ročně přichází legálně do EU přibližně 2,25 až 3 miliony státních příslušníků ze třetích zemí. Nelegálních vstupů je oproti tomu 125 000 až 200 000. Více informací naleznete v nejnovějších statistikách Komise v oblasti azylu a migrace.

Pracovní migrace má nejen hospodářský rozměr, ale přispívá také k lepšímu celkovému řízení migrace, neboť pomáhá posilovat naši spolupráci se zeměmi původu a tranzitu. Díky pracovní migraci se také snižuje nelegální migrace.

Existují proto silné politické a ekonomické důvody pro vytvoření účinnějších způsobů pro legální vstup migrantů do Evropy, přičemž se však uznávají rozdílné politiky a situace členských států EU. Legální migrace je ve sdílené pravomoci Evropské unie a jejích členských států. Členské státy samy rozhodují o tom, kolik státních příslušníků třetích zemí může vstoupit na jejich území za účelem hledání práce.

Proč Komise zavádí pilotní projekt v rámci rezervoáru talentů EU zaměřený konkrétně na lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajinu?

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala okamžitou potřebu přijmout více než 5 milionů lidí, kteří uprchli do EU. Vůbec první aktivace směrnice o dočasné ochraně umožňuje ukrajinským státním příslušníkům a jejich rodinným příslušníkům přístup k ubytování, školám, zdravotní péči a pracovním místům. Letos v létě zahájí Komise pilotní iniciativu v rámci rezervoáru talentů EU s cílem podpořit úspěšnou integraci na trhu práce. Celounijní platforma pomůže zmapovat a sladit dovednosti a kvalifikace osob požívajících dočasné ochrany s potřebami případných zaměstnavatelů na daném místě nebo v jiném členském státě EU, s přihlédnutím ke specifickým potřebám žadatelů.

Jaký bude rozdíl mezi rezervoárem talentů EU a pilotním projektem v rámci tohoto rezervoáru?

Kvalifikovaní státní příslušníci ze třetích zemí, kteří mají zájem o práci v EU, se budou moci zaregistrovat na internetové platformě a budou přijati do rezervoáru talentů EU na základě konkrétních dovedností nebo jiných relevantních kritérií. Cílem Komise je spustit rezervoár talentů EU a příslušný internetový portál do poloviny roku 2023.

Pilotní iniciativa v rámci rezervoáru talentů EU se zahajuje v reakci na naléhavou potřebu přijmout lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině, aby je bylo možné propojit s potenciálními zaměstnavateli v celé EU, a usnadnit tak jejich integraci na trhu práce v EU. Nebudou existovat žádná kritéria pro přijetí a lidé budou moci nahrávat své profily z míst v EU. Cílem je zahájit pilotní iniciativu do léta 2022.

Jaký právní rámec bude mít návrh Komise na spuštění rezervoáru talentů v polovině roku 2023?

Do poloviny roku 2023 přijme Komise doporučení o vytvoření rezervoáru talentů, jeho chartě a plánu postupného rozvoje jeho složek. Stanovení takového právního základu v budoucnu by mohlo být vytyčeno jako dlouhodobější cíl.

Jak a s kterými zeměmi hodlá Komise zavádět talentová partnerství?

Každé talentové partnerství by mělo být přizpůsobeno potřebám a zájmům členských států a partnerských zemí. V zájmu účinného zavedení talentových partnerství dnes Komise navrhuje zahájit konkrétní talentová partnerství, přičemž zohledňuje celkový stav vztahů ve všech aspektech komplexního přístupu v rámci paktu o migraci a azylu, jakož i zájmy členských států a partnerských zemí na spolupráci v oblasti pracovní mobility a rozvoje talentů.

Jakmile bude dosaženo celkové dohody o obsahu, koncepci a provádění talentového partnerství s konkrétní partnerskou zemí, vyčlení se z různých finančních nástrojů příslušné finanční prostředky. V návaznosti na diskuse na vysoké úrovni a silnou a trvalou spolupráci ve všech aspektech řízení migrace, včetně nelegální migrace, má Komise v úmyslu do konce roku zahájit první talentová partnerství se severoafrickými partnery, konkrétně s Marokem, Tuniskem a Egyptem. V rámci postupného přístupu bude souběžně zvažováno zahájení talentových partnerství s dalšími partnerskými zeměmi v Africe a Asii.

Se kterými dalšími zeměmi hodlá Komise zahájit talentová partnerství?

V rámci postupného přístupu bude dalším přirozeným krokem v procesu posílené spolupráce v oblasti řízení migrace zahájení talentových partnerství s dalšími partnerskými zeměmi v Africe a Asii. Předpokládá se, že se začne posuzovat proveditelnost zahájení talentových partnerství s Pákistánem, Bangladéšem, Senegalem a Nigérií coby jedné z klíčových součástí posílené spolupráce s těmito zeměmi v oblasti řízení migrace.

Jaký bude účel nově navrhované platformy pro pracovní migraci?

Pokrok v oblasti pracovní migrace bude záviset na užší spolupráci a lepším porozumění mezi sektory migrace a zaměstnanosti. Komise proto spouští novou platformu pro pracovní migraci, která usnadní výměnu poznatků na operativní úrovni s odborníky z členských států v obou těchto sektorech a jež bude čerpat i ze zkušeností jiných zúčastněných stran. Platforma umožní technickou diskusi o praktických otázkách pracovní migrace a nedostatku pracovních sil a bude rovněž podporovat rozvoj talentových partnerství a rezervoáru talentů EU.

Proč se zaměřujete na odvětví dlouhodobé péče?

Jak zdůraznila předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2021, odvětví péče je klíčovou oblastí, v níž by EU měla více dbát na to, aby se každému muži a každé ženě mohlo dostat co nejlepší zdravotní péče. Systémy dlouhodobé péče se v rámci EU liší, ale všechny země čelí společným výzvám, pokud jde o poskytování přístupné, cenově dostupné a vysoce kvalitní péče v souvislosti s rostoucí poptávkou po zdravotní a sociální péči a nedostatkem pracovníků ve stárnoucí populaci. Důležitou součástí pracovní síly v oblasti dlouhodobé péče jsou migranti. Během krize COVID-19 byla dlouhodobá péče označena za základní službu. Omezené investice do tohoto odvětví a nedostatek zaměstnanců však přispěly ke značným problémům při zajišťování kontinuity pečovatelských služeb a odpovídající reakce na pandemii.

Členské státy mají potíže s přilákáním a udržením pečovatelů. V odvětví dlouhodobé péče se očekává, že do roku 2030 vznikne až 7 milionů pracovních míst pro pomocné zdravotnické pracovníky a pracovníky osobní péče. Komise proto zváží iniciativy, které pomohou zlepšit přijímání této základní kategorie pracovníků, z čehož budou mít prospěch všechny členské státy i země původu, a které budou zaručovat vysoké etické standardy náboru.

Proč je důležitá mobilita mladých lidí?

Umožnit mladým lidem žít, pracovat a získat zkušenosti v jiné zemi může podpořit kulturní výměnu a posílit vazby mezi zeměmi a zároveň podpořit hospodářství. Za tímto účelem vyvinulo mnoho zemí na světě programy mobility mladých lidí. Díky programu EU pro mobilitu mladých lidí by se Unie jako celek mohla stát atraktivnější destinací pro kvalifikované mladé lidi ze třetích zemí. Vzhledem k tomu, že tyto programy jsou obvykle založeny na reciprocitě, měli by mladí Evropané díky unijnímu programu mobility mladých lidí zároveň více příležitostí cestovat a získávat zkušenosti v zemích mimo EU. Z těchto důvodů Komise prozkoumá proveditelnost vytvoření programu EU pro mobilitu mladých lidí a vyzkouší různé možnosti, zejména pokud jde o dohody se třetími zeměmi umožňující reciprocitu.

Další informace

Sdělení: Přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU

Přepracované znění směrnice o jednotném povolení

Přepracované znění směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech

Tisková zpráva

Informativní přehled

Videopříspěvek

Pakt o migraci a azylu