Reakce evropských spotřebitelů byla v březnu přehnaná (Ranní zpráva z finančního trhu)

Na rozdíl od trhu se domníváme, že prudká reakce spotřebitelů na vysoké ceny energií a válku na Ukrajině byla v březnu přehnaná a dubnové číslo bude ve znamení korekce. Finální březnová čísla inflace v eurozóně přinesou naději, že nyní již máme inflační vrchol za sebou. Polsko přinese i pro nás klíčové číslo březnové průmyslové produkce. Navzdory zahájení války na Ukrajině nejsou tržní očekávání nijak extrémně pesimistická.

Inflace v eurozóně již může mít vrchol za sebou

Finální čísla březnové inflace v eurozóně by měla potvrdit již zveřejněné předběžné statistiky. Z hlediska struktury předpokládáme, že za březnovým cenovým vzestupem budou z plných tří čtvrtin stát ceny energií. To ve světle invaze Ruska na Ukrajinu a následné silné reakce komoditních trhů asi není překvapivé. Nicméně příspěvek dražších energií k celkové meziroční inflaci by měl tímto vrcholit a stejné čekáme také od samotného ukazatele meziroční inflace. Vzhledem k válce na Ukrajině a protipandemickým opatřením v Číně se ale pro nejbližší měsíce může zhoršit problém v dodavatelských a výrobních řetězcích. Celková meziroční inflace se tak v eurozóně až do podzimu udrží nad sedmi procenty, v průměru se letos bude pohybovat na 6,7 %. Příští rok by ale měla zpomalit na průměrných 2,7 %.

Důvěra domácností v eurozóně reagovala v březnu na napadení Ukrajiny ze strany Ruska podle nás přehnaně, za duben tedy očekáváme korekci. To ale nic nemění na situaci, že na domácnosti nejistota související s válkou a zejména zdražující energie negativně dopadají.

Regionální kalendář dnes přináší zejména polská data z průmyslu. U cen průmyslových výrobců se stejně jako v tuzemsku či Německu dá ve světle zahájení války na Ukrajině předpokládat významný meziměsíční vzestup, zejména kvůli dražším energiím. Důležitější budou statistiky polské průmyslové výroby za březen. Hodně napoví, jak situace v tomto měsíci vypadala v průmyslovém sektoru u nás. Z pohledu vývoje kurzu koruny ale nepředpokládáme zásadnější dopad.

Kurz tuzemské měny se od začátku druhé dubnové dekády stabilizoval v pásmu mezi 24,40-50 CZK/EUR. K opuštění tohoto pásma bude třeba nějakého impulsu. Ten může přijít jak z válečné fronty, tak třeba i od tuzemských centrálních bankéřů. Ti budou až do poloviny příštího týdne zaplňovat mediální prostor před tím, než jim začne karanténa.

Březnová průmyslová inflace na maximech

Válka na Ukrajině a dramatický nárůst cen energetických komodit se projevily ve značných nárůstech cen průmyslových producentů, jak ukázaly včerejší statistiky. Data za Německo i eurozónu navíc výrazně překonala tržní očekávání. To se projevilo na kurzu eura, které mělo tendenci k dolaru posilovat. V tomto duchu vyzněla i poměrně jestřábí vyjádření evropských centrálních bankéřů (Kazaks, Nagel), když oba vidí šanci na brzké ukončení programu odkupu aktiv a zahájení cyklu zvyšování eurových úrokových sazeb.

Na korunovém trhu nadále panuje klid, kurz se včera držel v úzkém pásmu mezi 24,40 až 24,45 CZK/EUR s tendencí k mírnému posilování. V samotném závěru seance se kurzu podařilo dostat těsně pod 24,40 CZK/EUR. I čeští obchodníci se dočkali rychlejšího než očekávaného vzestupu cen průmyslových výrobců (podrobněji jsme tato data diskutovali zde https://bit.ly/3uY8RIh). Proti tomu přišel relativně umírněný komentář od guvernéra ČNB. J. Rusnok uvedl, že nemůže vyloučit další zvýšení sazeb, to ale podle něj bude už pouze kosmetické. Tím nadále chápeme zvýšení o 50 bb na finálních 5,50 %, kde by se klíčová sazba ČNB měla podle nás udržet minimálně do konce letošního roku. Rusnok očekává i debatu o využití kurzu koruny, bankovní rada ale podle něj bude v tomto ohledu opatrná.