V roce 2020 dosáhly v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj 113,4 miliardy korun, největší relativní nárůst byl zaznamenán v Jihomoravském kraji.
V roce 2020 dosáhly v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj 113,4 miliardy korun, největší relativní nárůst byl zaznamenán v Jihomoravském kraji. Výdaje na financování vývoje a výzkumu v Plzeňském kraji dosáhly částky 4,9 mld. Kč a v regionu byl zaznamenán meziroční pokles pracovníků v této oblasti. Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2020 zabývalo 209,5 tisíc zaměstnanců, z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2020 bylo připojeno více než čtyři pětiny domácností v ČR, kdy nejvyšší podíl těchto domácností byl v Plzeňském kraji.
Výzkum a vývoj
Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2020 zabývalo 80 958 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). V dlouhodobém pohledu počet těchto zaměstnanců stále roste, ve srovnání s rokem 2019 se zvýšil o 2,2 %, přičemž nárůst byl zaznamenán v polovině krajů. Více než třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v Hl. m. Praze (35,9 %), pětina v Jihomoravském kraji. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl 5 %.
V roce 2020 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 113,4 miliardy korun, proti roku 2019 vzrostly o 1,6 %. K největšímu meziročnímu nárůstu celkového objemu výdajů na výzkum a vývoj došlo v Jihomoravském kraji (o 8,7 %). Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je však nadále Praha, v níž bylo v roce 2020 realizováno 38,3 % celkových výdajů v České republice, konkrétně 43,5 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský s 18,0 % a Středočeský s 13,0 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,3 %), v Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,8, resp. 2,2 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji se podíl pohybuje jen kolem 0,3 %.
Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 69,1 mld. Kč, z toho téměř třetina (30,4 %) v Hl. m. Praze a dále 16,6 % v Jihomoravském kraji a 16,2 % ve Středočeském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2020 vynaloženo 38,1 mld. Kč, tedy o 2,3 mld. více než v roce 2019. Největší část prostředků (16,8 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 12,0 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 3,4 mld. Kč směřovalo do podnikatelského sektoru.
V Plzeňském kraji:
- Pracovalo v roce 2020 celkem 3 596 zaměstnanců vývoje a výzkumu, ve srovnání s rokem 2019 došlo k mírnému poklesu počtu zaměstnanců o 3,5 %.
- V roce 2020 bylo v podnikatelské sféře soustředěno 64,2 % a na akademické půdě téměř třetina z celkového počtu zaměstnanců vývoje a výzkumu.
- Došlo v roce 2020 k poklesu výdajů na financování vývoje a výzkumu na 4,9 mld. Kč. Výdaje dosáhly 1,8 % HDP vytvořeného v Plzeňském kraji.
- Bylo vynaloženo v roce 2020 nejvíce prostředků na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru (3,7 mld. Kč).
- Ze státního rozpočtu směřovala na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje necelá 1 mld. Kč, kde téměř tři čtvrtiny prostředků byly adresovány na vědu a výzkum prováděný na veřejných vysokých školách.
Informační a komunikační technologie
Činnostmi v oblasti ICT se v České republice zabývalo 209,5 tisíce zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 51,7 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Pro zvýšení spolehlivosti dat z výběrového zjišťování byly tyto údaje vypočteny jako průměr z posledních 3 let (2018–2020).
Přestože se podíl domácností vybavených počítačem už v posledních letech nijak výrazně nemění (v roce 2020 představoval 78,5 %), podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje. V roce 2020 dosáhl v republikovém průměru 81,9 %, nejvíce v Plzeňském kraji (85,2 %), nejméně v Ústeckém kraji (75,8 %).
Internet v České republice používá 81,6 % osob starších 16 let. Uživatelů internetu v posledních letech přibývá hlavně mezi seniory. Podíl osob nad 55 let, které se připojují k internetu, se za posledních 10 let ztrojnásobil na současných 56,6 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 98,2 % z obyvatel této věkové skupiny.
Rovněž roste podíl osob, které používají internet na mobilním telefonu. V roce 2020 jej používalo v Hlavním městě Praze 74,3 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 16,1 %. K největšímu vzestupu došlo v Moravskoslezském kraji (z 5,9 % v roce 2011 na 69,1 % v roce 2020) a v Plzeňském kraji (z 8,0 % na 70,7 %).
Internetové bankovnictví využívá v České republice 64,5 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2010 trojnásobek. Zvyšuje se rovněž podíl online nakupujících. Ještě v roce 2010 v e-shopech nakupovala (nákup v posledních 12 měsících) pouze čtvrtina Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2020 to bylo již 64,6 %, přičemž podíl takto nakupujících se v posledních 3 letech každoročně zvyšuje zhruba o 5 procentních bodů.
V Plzeňském kraji:
- Bylo připojeno v roce 2020 k internetu 85,2 % domácností (nejvyšší podíl mezi kraji), což je o 10,1 procentních bodů více než před 5 lety.
- Podíl uživatelů internetu na mobilním telefonu ve věku 16 a více let byl 70,7 % v roce 2020, přičemž před pěti roky užívalo internet v mobilu necelé dvě pětiny těchto uživatelů. Jednalo se o druhý nejvyšší podíl v mezikrajském porovnání.
- Na internetu nakupovalo 63,7 % obyvatel ve věku 16 a více let v roce 2020, nejčastěji nakupovali obyvatelé ve věku 16–34 let (89,0 %), ve věku 35–54 let to bylo 76,0 % nakupujících.
- V roce 2020 využívalo internetové bankovnictví 64,8 % obyvatel ve věku 16 a více let, za posledních 5 let vzrostl počet uživatelů internetového bankovnictví o 17,3 procentních bodů.
- K sociálním sítím bylo v roce 2020 připojeno 53,8 % uživatelů ve věku 16 a více let, což je o 14,6 procentních bodů více než v roce 2011. Z toho nejčastějšími uživateli byli obyvatelé ve věku 16–34 let (94,2 %).
Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2020 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.
Kontakt:
Ing. Lenka HamouzováKrajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 145
E-mail: lenka.hamouzova@czso.cz
Přílohy
- Sada tabulek:
- Další poznatky z těchto oblastí (včetně grafů, kartogramů, komentářů a podrobné metodiky) můžete získat na stránkách:
-
Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání v roce 2020 (aktualita v pdf)
-
Zaměstnanci VaV (FTE) v krajích ČR v roce 2020 (kartogram)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz