Sbohem, stimuly. Kde škrty rozpočtu ohrožují růst ekonomiky

Světová ekonomika se ode dna při propadu kvůli covid-19 odrazila rychleji, než většina prognostiků před rokem předpokládala, že je vůbec možné. Bylo to především díky rekordním injekcím vládních peněz. Ale nyní se tyto programy pomoci omezují nebo ruší a jako jedna z klíčových otázek pro rok 2022 tedy vyvstává: Co to znamená pro globální růst?

Finanční trhy jsou fixované na to, jak rychle centrální banky zvýší úrokové sazby v boji s prudkou inflací. Ale to, jak vlády upraví své rozpočty, bude mít na ekonomiku pravděpodobně větší dopad než cokoliv, co udělají měnové orgány. Alespoň ve vyspělém světě.

Utahování opasků probíhá v různých částech světa různou rychlostí a většinou je jen provizorní. V USA narazily návrhy prezidenta Joe Bidena na zvýšení výdajů na péči o děti a čistou energii na odpor Kongresu, ale ještě není všem dnům konec. Naopak v Japonsku a Číně (a možná i v Evropě, kde chce nová německá vláda prosadit zelené investice) se naopak očekává více stimulů.

Zde je souhrn toho, kam směřuje fiskální politika v některých z největších světových ekonomik.

USA
Biden prosazuje svůj výdajový balíček za 1,75 bilionu dolarů na příštích deset let, přičemž největší porce by měla přijít letos. Obsahuje například prodloužení slevy na dani na dítě a podporu čistých energií a elektromobilů. Prezidentovi se ale nepodařilo získat podporu demokratického senátora ze Západní Virginie Joea Manchina, jehož hlas je potřeba k přijetí tohoto opatření, takže se prozatím pozastavuje.

Po největším stimulačním programu v historii se rozpočtová politika ve druhém čtvrtletí loňského roku přehoupla z podpory růstu na jeho brzdu, uvádí ukazatel fiskálního dopadu od Brookings Institution. A pokud by takzvaná Build Back Better legislativa zkolabovala, pravděpodobně by to podle Moody’s Analytics snížilo růst v roce 2022 asi o 0,75 procentního bodu z aktuálně očekávaného růstu o 4 %. Naopak její schválení by mohlo přidat k růstu o 0,5 %, říká Moody's. Mezitím Biden jedná o prodloužení jednoho druh stimulu, které nevyžaduje hlasování v Senátu - prodloužení zmrazení splátek studentských dluhů do května.

Čína
Zatímco na začátku roku 2021, kdy se ekonomika silně zotavovala, byla Čína relativně zdrženlivá, v průběhu roku, kdy růst už začal slábnout, změnila kurz. Peking začal pobízet místní vlády, aby si rychleji půjčovaly a utrácely. Prodloužil také některé daňové úlevy na dani z příjmu fyzických osob v rámci snahy o stimulaci spotřebitelských výdajů. I v roce 2022 můžeme očekávat další podpůrná opatření, protože se úředníci budou snažit zabránit poklesu růstu pod 5 %.

Eurozóna
Vyjednávání o tom, jak se vrátit k fiskální normalitě, oživilo napětí mezi táborem za „zdravé finance“, tradičně vedeném Německem, a těmi, kteří se více zabývají snahou zabránit opakování propadu z předchozího desetiletí, který způsobila úsporná opatření. Tento střet se nevyřeší rychle, protože omezení dluhu a schodků rozpočtu zrušená během pandemie zůstanou po celý rok 2022 ještě pozastavena.

Francie, která na prvních šest měsíců roku 2022 přebírá rotující předsednictví Evropské unie, stanovila jako nejvyšší prioritu investiční a prorůstovou politiku. Nový německý ministr financí Christian Lindner má pověst fiskálního jestřába a opakovaně varoval, že je v eurozóně nutné zajistit „měnovou stabilitu“. Přesto při prosincové návštěvě Paříže poznamenal, že Německo a Francie „ne vždy sdílejí stejné myšlenky“, ale nakonec dojdou konsensu.

Japonsko
Premiér Fumio Kishida, kterého v létě čekají celostátní volby, v listopadu představil výdajový balíček zahrnující hotovostní výplatu pro rodiny s dětmi, zvýšení mezd pro špatně placené pečovatele a oživení dotací na vnitrostátní cestování (v současnosti pozastaveno kvůli nebezpečí omikronu). S počáteční cenovkou 56 bilionů jenů, která se rovná 10 % hrubého domácího produktu, je tento balíček mnohem větší, než se očekávalo. Omezí tak přibrždění růstu po postupném ukončování jiných opatření na pomoc při pandemii.

Velká Británie
Ministr financí Rishi Sunak nově definuje, co v Británii znamená být konzervativcem. V roce 2021 zvýšil daně více než kterýkoli jiný ministr financí Spojeného království za téměř tři desetiletí, což ubralo domácnostem a firmám 46 miliard liber, a to odpovídá asi 2 % HDP. Účelem bylo financovat dodatečné výdaje na zdravotní péči a veřejné služby zpustošené úspornými opatřeními, aniž by se dále zvýšilo zadlužení.

Sunak, který řekl, že by bylo „nemorální“ zvyšovat půjčky, je na dobré cestě k tomu, aby se státní dluh do poloviny dekády snížil. Jsou tu ale okolnosti, které by mohly změnit tento kurz. Vzhledem k tomu, že koronavirus opět zuří, účty za energie prudce rostou a úrokové sazby mají růst, je premiér Boris Johnson pod rostoucím tlakem, aby odložil plánované dubnové navýšení daní z příjmů o 12 miliard liber.

Zdroj: Bloomberg