Rostoucí ceny energií v Evropě přibrzdí růst ekonomiky, účet se vyšplhá na bilion dolarů

Evropa bude letos muset zaplatit nejvyšší účet za energii za posledních deset let. Hyperinflace na cenách zemního plynu a elektřiny přitom zasahuje domácnosti i továrny po celém kontinentu, uvádí Citigroup. Nakolik omezí růst evropské ekonomiky?

Evropa je hluboko v energetické krizi a zároveň má nejnižší zásoby plynu za nejméně deset let. Referenční ceny tohoto paliva loni stouply o více než 250 % a napětí s hlavním dodavatelem, Ruskem, dovádí obchodníky k silné nervozitě.

Pokud použijeme současné forwardy, bude celkový účet za primární energii v Evropě přibližně 1 bilion dolarů, uvedla Citigroup ve zprávě. Zatímco předchozí maxima byla z velké části způsobena rostoucími cenami ropy, tentokrát jde o náklady na vytápění a napájení všeho – domácností, dopravy i velkých průmyslových závodů. A k tomu nižší rychlost větru navíc omezila produkci z obnovitelných energií, na níž je postavena zelená revoluce.

Plyn představuje asi 25 % energetických potřeb Evropy ve srovnání s asi 10 % v Asii, uvedla Citigroup. Kvůli důležitosti tohoto paliva pro elektrárny se prudce rostoucí ceny plynu promítají i do cen elektřiny. Růst také zvýšil inflaci a Bank of America říká, že se ekonomika „dostala pod tlak v důsledku snížení kupní síly spotřebitelů“.

Domácnosti se podle průzkumu Evropské komise obávají růstu cen více než kdykoli předtím v tomto století a čím dál více krotí své výdaje. Pokud v důsledku toho utrpí i poptávka, dopadne to i na rychlost zotavení ekonomiky z destrukce způsobené pandemií.

„Právě plyn a elektřina jsou v Evropě neúnosně drahé,“ napsali analytici Citigroup, včetně Alastaira Syma. "Spotřebitelé a průmysl v celém regionu budou pravděpodobně muset učinit těžká rozhodnutí o spotřebě energie."

Určitá úleva je na dosah. Vlády zesilují úsilí na ochranu domácností před nebetyčně vysokými účty. Švédsko ve středu následovalo země od Francie až po Itálii a oznámilo balíček dotací pro spotřebitele ve výši 6 miliard kornor. Podle Bank of America ale náklady za energii v domácnostech letos vzrostou o 50 % a pomoc vlád vykompenzuje jen čtvrtinu nárůstu.

Model agentury Bloomberg Economics odhaduje, že energetická krize by mohla snížit hrubý domácí produkt až o 1 %. Dopad se bude v různých zemích lišit a vládní podpora by mohla znamenat méně extrémní dopad. „Hovoříme o nezanedbatelných částkách, zejména pro chudší domácnosti,“ řekl Georg Zachmann, specialista na trh s energií ve společnosti Bruegel. "Pokud ty peníze vytáhnete z kapes chudších domácností, bude to mít vliv na spotřebu."

Ekonomové z UBS tento týden snížili svůj výhled růstu evropské ekonomiky v roce 2022 na 4,2 % ze 4,8 % kvůli omikronu a novým omezením. Riziko poklesu vidí také v dalším růstu cen energií, ale dopad na ekonomiku podle nich nemusí být značný, protože spotřebitelé naspořili během pandemie velké množství úspor a trh práce vypadá solidně, což by mělo podporovat mzdy. „Bude to problém pro domácnosti s nižšími příjmy,“ řekl Reinhard Cluse z UBS.

Krizi nejvíce pociťují státy ve střední a východní Evropě, kde sídlí 10 zemí s nejvyššími spotřebitelskými výdaji za energii. Inflace v Polsku dosahuje 8,6 %, což je nejvíce za více než dvacet let. V eurozóně je to 5 %, což je rekord, přičemž Estonsko a Litva mají dvouciferné tempo inflace. I když se očekává, že se inflace letos zmírní, problémy to nevymaže. Argumenty centrálních bankéřů o „přechodném“ prudkém nárůstu cen nic nemění na skutečnosti, že ceny rostou a zátěž spotřebitelů měsíc od měsíce narůstá.

„Krátkodobě si nemyslíme, že by rostoucí ceny energií ohrozily růst eurozóny, protože vlády přijaly rychlá protiopatření,“ řekla Nadia Gharbi, ekonomka ze společnosti Pictet v Ženevě. Jejich trvalý růst by však „mohl ohrozit ekonomický růst“, zejména pokud vlády podporu odeberou, řekla.

V České republice prudce stoupající náklady na energie také po pádu menších dodavatelů energií během podzimního zdražení zemního plynu. To znamená další tlak mimo jiné i na Charitu Litoměřice, která provozuje domov důchodců pro 33 pacientů s Alzheimerovou chorobou. Karolína Wankovská, ředitelka charity, řekla, že už museli omezit množství a kvalitu jídla, které obyvatelům v posledních fázích života dávají. "Jsme v opravdu složité situaci," řekla. "Po covidu, který také zvýšil naše náklady, čelíme bezprecedentní inflaci a cenám energií a naši dodavatelé zvyšují ceny."

Zdroj: Bloomberg