Maďarská centrální banka bude pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb (Ranní zpráva z finančního trhu)

Centrální banka v Maďarsku podle nás na dnešním zasedání opět zvýší základní úrokovou sazbu, a to o 30 bb na 2,4 %. Podobně jako v ostatních zemích je i zde důvodem více než sedmiprocentní inflace. Průmyslová produkce v eurozóně v říjnu pravděpodobně zaznamenala dílčí oživení, zejména díky růstu v Německu. V USA budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců za listopad, jejichž meziroční růst by se měl dostat nad 9 %. Schodek tuzemského běžného účtu by se měl prohloubit na 16,80 mld. CZK.

Evropský průmysl zaznamenal v říjnu částečné oživení

Událostí dneška je ve středoevropském regionu zasedání maďarské centrální banky. Ta by měla pokračovat se zpřísňováním měnové politiky. Základní úrokovou sazbu podle nás zvýší o dalších 30 bb na 2,4 %, což by odpovídalo jejímu poslednímu zvýšení z půlky listopadu. Tržní konsensus je nepatrně vyšší, když očekává tuto sazbu v průměrné výši 2,5 %. Stejně jako v ostatních zemích je i zde důvodem vysoká inflace, která v listopadu v meziročním vyjádření vzrostla na 7,4 % z říjnových 6,5 %. Růst spotřebitelských cen je tak v Maďarsku nejvyšší za posledních 14 let. Odhodlanost nadále utahovat měnové podmínky tamní centrální banka prokázala také prostřednictvím výrazného zvýšení depozitní sazby. Ta za poslední měsíc vzrostla v souhrnu o 150 bb na 3,3 %. Její výši banka vyhodnocuje a případně upravuje každý týden, zatímco v případě základní sazby k tomuto dochází jednou za měsíc. Záměr maďarské centrální banky urychlit v boji s inflací utahování měnové politiky vyjádřil v minulém týdnu viceguvernér Virag.

Průmysl v eurozóně zaznamenal po dvou slabých měsících v říjnu oživení. Jeho produkce podle našeho odhadu vzrostla meziměsíčně o 1,0 % po předchozím poklesu o 0,2 %. Hlavním zdrojem tohoto oživení by měl být vývoj v Německu, kde se výroba výrazně zvýšila o 2,8 % meziměsíčně, což byl oproti očekávání trhu trojnásobný nárůst. Solidním tempem (o 0,9 %) však rostla průmyslová produkce také ve Francii. Přes dílčí oživení v říjnu expanzi průmyslu stále brzdí chybějící vstupy do výroby v důsledku narušení dodavatelských řetězců. Tyto problémy by se sice měly s příchodem nového roku postupně zmírňovat, úplnou normalizaci však pravděpodobně po velkou část roku 2022 čekat nelze.

V USA bude zveřejněn listopadový vývoj cen průmyslových výrobců. Očekáváme jejich další meziměsíční zvýšení o 0,7 %, tedy obdobným tempem jako v říjnu. Ke zdražování ve výrobním sektoru zřejmě nadále přispívaly vyšší ceny energií, pohonných hmot a základních materiálů. V meziročním vyjádření by měl růst vyšplhat nad 9 %.

V tuzemsku se dočkáme zveřejnění říjnové bilance běžného účtu, která však pro korunový trh nebývá zajímavou kurzotvornou informací. Čekáme prohloubení schodku z 10,04 mld. CZK na 16,80 mld. CZK.

Svižný růst sazeb ČNB bude podle Mory v prosinci pokračovat

Viceguvernér ČNB Marek Mora v rozhovoru pro Reuters uvedl, že by centrální banka měla i na svém prosincovém zasedání výrazněji zvýšit úrokové sazby, neboť se stále potýká s vysokou inflací. Sám se bude rozhodovat mezi zvýšením o 50 a 75 bazických bodů. Tak či onak by se tedy podle něho měla dvoutýdenní repo sazba v prosinci dostat nad 3 %. Podobně se v pořadu Otázky Václava Moravce vyjádřil také další člen bankovní rady Tomáš Holub, který však podle jeho výroků preferuje spíše 75 bb. Důvodem je skutečnost, že cenový a ekonomický vývoj se v posledních měsících nacházel nad prognózou ČNB, která pro prosinec počítá se zvýšením úrokových sazeb o půl procentního bodu. Česká koruna je navíc výrazně slabší, než jakou ji ČNB předpovídala. Utažení měnové politiky by tak mělo být větší, než její prognóza očekává. Inflační vývoj je podle Mory důvodem toho, že ČNB nemůže příliš dlouho čekat a bude muset něco udělat už teď v prosinci. Samotné předsunutí zpřísňování měnové politiky by však podle viceguvernéra ČNB mohlo znamenat, že zvyšování úrokových sazeb skončí v únoru. Vzhledem k výše uvedenému se i my stále více kloníme k tomu, že bankovní rada zvýší v prosinci úrokové sazby o 75 bb.

Makroekonomický kalendář, jak regionální, tak ten globální, zel včera prázdnotou. Americký dolar i přesto posílil vůči euru o 0,5 %, což mohlo být ještě v důsledku dozvuků pátečního zveřejnění americké inflace, která se v listopadu dostala na 6,8 %. Trhy však nyní především vyčkávají na středeční zasedání Fedu a čtvrteční jednání ECB. Oslabující euro převážilo výroky tuzemských centrálních bankéřů a koruna tak během včerejška ztratila zhruba 0,3 %, když se obchodovala mírně pod 25,40 CZK/EUR.