Norsko se snaží nastartovat svůj přechod k cirkulární ekonomice

Uspokojení poptávky bohaté norské společnosti s sebou logicky přináší vysokou zdrojovou náročnost. Podíl cirkulární ekonomiky na celkovém výkonu norského hospodářství nicméně dosahuje pouze 2,4 %. Podle odhadů státní agentury Innovation Norway přitom má norská ekonomika reálný potenciál svou současnou míru cirkularity zdvacetinásobit. Naprostá většina produkčních řetězců v rámci Norska je však nadále lineární, tedy dle schématu získat – vyrobit – použít – vyhodit. Průměrný Nor vyprodukuje více odpadu než průměrný obyvatel EU, za evropským průměrem Norové zaostávají i co se týče podílu využití recyklovaných odpadů a obalových materiálů. Navíc místní ekonomika se do značné míry opírá o těžbu fosilních zdrojů. To vše v době, kdy se evropská klimatická politika stává stále ambicióznější a řada evropských zemí (včetně např. sousedního Švédska, s nímž se Norové nejčastěji srovnávají) pokročila v přípravách na udržitelnou cirkulární ekonomiku poněkud více. V tomto dynamickém kontextu proto norská vláda letos zveřejnila první národní strategii pro rozvoj cirkulární ekonomiky (shrnutí v angličtině zde).

Dokumentu nechybí ambicióznost a obsáhlost (přes 160 stran). Hovoří mj. o tom, že Norsko by se mělo stát lídrem v rozvoji zelené, cirkulární ekonomiky, která efektivněji využívá přírodní zdroje. V této ambici hodlá Norsko těsně spolupracovat s EU a implementovat její klimatickou legislativu. Norsko také chce plně využít svou účast v unijních programech Horizon Europe a Eurostars, které se zaměřují na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Norská národní strategie dále specifikuje několik sektorů, jež mají největší potenciál stát se „cirkulárnějšími“, a tedy udržitelnějšími. Jedná se mj. o: 1) stavebnictví, 2) zpracovatelský průmysl, 3) zemědělství, lesnictví a rybolov, 4) odpadové hospodářství, 5) obalový průmysl. Řada norských oborových asociací či větších firem aktuálně přemýšlí o tom, jak mohou k úsilí o udržitelnější hospodářství samy přispět a vypracovávají za tímto účelem různé strategie a cestovní mapy. Mnoho samosprávných celků (obce, kraje) ve svých rozvojových plánech s opatřeními na podporu cirkulární ekonomiky také počítá. Celospolečenská poptávka po „cirkularizaci“ ekonomiky, zejména ve výše zmíněných oborech, bude v Norsku v následujících letech dynamicky růst. Tento trend přinese řadu zajímavých příležitostí pro inovativní zahraniční investory, výzkumníky a vývojáře. Jak konkrétně by takové příležitosti mohly vypadat? Některé příklady shrnujeme níže (nejedná se o vyčerpávající seznam).

• Technologický rozvoj a digitalizace v procesu recyklace materiálů a surovin.
• Dodávky stavebních materiálů s co nejdelší životností, případně takových, které lze opakovaně využít.
• IT a digitalizace – např. vývoj databází umožňujících digitálně trasovat výrobky a materiály s vysokým potenciálem opětovného využití („digitální pasy“ produktů).
• Technologická řešení pro zlepšení efektivity třídění odpadu.
• Vývoj digitálních business modelů pro využití druhotných surovin.
• Dodávky ekologických staveb a rekonstrukcí.
• Dodávky technologií pro elektrifikaci dopravy.
• Návrh a realizace úložišť pro druhotné suroviny a materiály, které čekají na opětovné využití.
• Technologická řešení pro vývoj cirkulárního produktového řetězce při výrobě baterií.
• Recyklace a využití druhotných surovin vznikajících při průmyslové činnosti.

České subjekty, jež mohou nabídnout norským partnerům zkušenosti a know-how s ohledem na výše uvedené příležitosti spolupráce, mají možnost využít několik pravidelných příležitostí k navázání kontaktů. Mezi osvědčené patří každoroční Oslo Innovation Week či Norwegian Circular Economy Conference. Obě již mají své renomé a jejich nedílnou součástí jsou i match-makingové akce. Další informace může poskytnout zahraniční zastoupení CzechTrade ve Stockholmu (jež pokrývá i teritorium Norska) či obchodně-ekonomický úsek českého velvyslanectví v Oslo.

Autor: Ondřej Fiala, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Oslo