Plzeň: Obvodní knihovny jsou důležitými komunitními centry

Obvodní knihovny jsou důležitými komunitními centry

Fotografie: H. Josefová

Město Plzeň má velmi hustou síť knihoven, jsou dostupné v každém městském obvodu. O jejich činnost se zajímala náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková, která je v minulém týdnu spolu s ředitelkou Knihovny města Plzně Helenou Šlesingerovou navštívila.

„Síť plzeňských knihoven je dána historicky. Po vzniku naší republiky vstoupil v roce 1919 v platnost zákon, který nařizoval politickým obcím zřizovat veřejné knihovny s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou. Jak se pak okolní obce s fungujícími knihovnami postupně připojovaly k Plzni, rostla i Knihovna města Plzně. Počet poboček se ale v průběhu let pochopitelně měnil. Ve městě je nyní pět obvodních knihoven, a to na Borech, v Doubravce, na Lochotíně, ve Skvrňanech a na Slovanech, dále také Hudební a internetová knihovna a knihovny v Bolevci, Lobzích a na Vinicích. Ty všechny mají otevřeno každý všední den. Jen jednou nebo dvakrát týdně pak poskytuje služby dvanáct malých poboček. Ty jsou například na Bílé Hoře, v Božkově, Malesicích, Újezdu, Radčicích a podobně,“ vysvětlila náměstkyně Eliška Bartáková a dodala, že v ulici Bedřicha Smetany sídlí ústřední knihovna se službami pro dospělé, pro děti a mládež a dále Polanova síň a Studovna. Knihovna města Plzně provozuje i bibliobus.

Ředitelka knihovny města Plzně Helena Šlesingerová uvedla, že knihovny v plzeňských obvodech jsou velmi rozmanité. Některé sídlí v relativně velkých prostorech, a kromě sálů s knihami mají i sálek pro kulturní akce a setkávání, jiné však mají podmínky skromnější. „Vždy ale platí, že jsou komunitním centrem, kam si lidé mohou přijít vypůjčit knihy, přečíst časopisy a kam chodí za knížkami i na besedy děti z mateřských a základních škol. Nikdy v nich nechybí koutek pro nejmenší čtenáře. Ty větší knihovny pak pořádají také akce pro veřejnost, například autorská čtení, v sálech se konají přednášky, někdy i koncerty či divadelní představení,“ připomněla Helena Šlesingerová.

Hned při první zastávce ve skvrňanské knihovně seznámila vedoucí tohoto zařízení Lenka J. Baťková Elišku Bartákovou s tím, že sál této knihovny je sice v prvním patře, má však bezbariérový přístup a je hojně využívaný. Knihovna nabízí například cestovatelské přednášky nebo hudební sérii s názvem Koncert mezi knihami. V M-klubu ale probíhají třeba i lekce jógy, seniorské organizace zde pořádají různá setkání, ke svým představením sál využívá loutkové Divadlo V Boudě.

Naproti tomu knihovna na Vinicích působí v daleko menších prostorech, přesto je uspořádána tak, aby v ní mohla být na besedě alespoň jedna třída mateřské nebo základní školy. Protože má omezený prostor, a tím pádem i fond, zajišťuje svým starším čtenářům i dodání knih odjinud. „Vybraný titul objednáme u našich kolegů, přivezeme ho k nám a našemu čtenáři dáme vědět SMS zprávou, že ho pro něj máme připravený,“ uvedla vedoucí vinické knihovny Ladislava Hyláková. „To je velmi dobrá služba především pro seniory a lidi s pohybovým omezením,“ podotkla náměstkyně Eliška Bartáková.

Helena Šlesingerová doplnila, že Knihovna města Plzně od letošního roku zavedla ve čtyřech menších knihovnách takzvaný cirkulační fond: „Nové tituly, o něž má v malých provozech zájem jen malý okruh čtenářů, nakoupíme, ale po částech rozdělíme do jednotlivých knihoven. Tam jsou čtenářům k dispozici vždy po několik měsíců, pak je zas převezeme do knihovny další.“

Obvodní knihovna Lochotín má jeden z největších knižních fondů a také velké čtenářské zázemí, vždyť se nachází v nejlidnatější plzeňské čtvrti. Patří k ní i sklad knih s posuvnými regály, čítárna časopisů, sál L-klub na kulturní a společenské akce. Knihovnice Dana Brychová Elišku Bartákovou celým objektem provedla. Náměstkyni například zaujaly stoly, kde byly vystaveny knižní novinky nebo nejčastěji půjčované tituly. „A velmi dobře jsem se cítila v čítárně, kde vládla velmi příjemná a uklidňující atmosféra,“ poznamenala Eliška Bartáková.

Ředitelka Helena Šlesingerová připomněla, že Knihovna města Plzně měla v loňském roce necelých 26 tisíc registrovaných čtenářů. „Je to méně než v předchozím roce. Zvláště nás mrzí výrazný úbytek dětských čtenářů, ale to je celorepublikový problém. Pokles nastal kvůli covidovému lockdownu. Mnoho dětí k nám totiž poprvé přijde v rámci školní výuky, a když je zaujmeme, řada z nich se zaregistruje a začne si půjčovat pravidelně. Školní návštěvy se však loni a po většinu letošního roku konat nemohly,“ vysvětlila Helena Šlesingerová a dodala, že věří, že se do knihoven dětští čtenáři zase vrátí.

Naopak za loňský i letošní rok přirozeně vzrostl počet půjčených e-knih. Loni jsme zaznamenali 4 035 výpůjček e-knih, což je oproti roku 2019 zhruba dvojnásobek.  Letos to bylo 3 677 výpůjček e-knih už ke konci září,“ upřesnila ředitelka. Za půjčování e-knih registrovaní čtenáři knihovně nic neplatí, Knihovna města Plzně však musí zaplatit licenční poplatek společnosti, která e-knihy poskytuje.

„Práci Knihovny města Plzně považuji za velmi důležitou. Nezaměřuje se totiž jen na půjčování knih, ale na budování vztahu ke knihám a čtení už od dětského věku. Já sama čtenářství přikládám velký význam. Když jsem učila, chodila jsme se svými žáky pravidelně do knihovny, protože číst, porozumět psanému textu, rozvíjet jazykové dovednosti a umět vyhodnotit informace, pokládám za velmi důležité,“ zdůraznila Eliška Bartáková.

Text: Hana Josefová

Fotogalerie