Heat or Eat? Chce to spíše klíd! Je to celé krátkodobý a extrémní výkyv, v r. 2022 ceny energií zase klesnou

Ceny elektřiny se trochu stabilizovaly = minulý týden byl o něco méně volatilní než ten předchozí, navíc se spotová cena dostala pod 200 EUR za MWh. Nicméně futures na další měsíce se pořád obchodují pekelně vysoko: dodávka na prosinec za 201 EUR/MWh, na leden dokonce za 230 EUR. Trh nyní předpokládá pokles až po topné sezóně: futures na 1Q22 za 200 EUR, ale na 2Q už „jen“ za 100 EUR. Rok 2023 se nyní obchoduje za 86 EUR a 2024 za 72 EUR (vše baseload).

Malé shrnutí, co stálo za růstem cen:
1) minulá zima a jaro bylo velmi chladné, v USA ovlivněno extrémními klimatickými jevy typu mrazy v Texasu (slabý Polar Vortex, který by měl být slabý i tuto zimu s riziky průniků mrazů na severní polokouli) nebo hurikán Ida = mrzlo, což spotřebovalo více plynu a snížilo jeho zásoby.
2) letošní výroba elektřiny z větru v Evropě je nízká = nefouká.
3) odklon od uhlí a jádra v některých zemích EU (Německo) znamená, že v případě poklesu výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, je záložní kapacitou plyn. Jehož zásoby jsou nízké.
4) Geopolitika: snaha urychlit schválení a uvedení do provozu NordStream2, odstřihnout Ukrajinu z cesty plynu do Evropy...
5) Rusko začalo dodávat plyn do Číny a rychlé oživení v Asii zvyšuje spotřebu.
6) v minulých letech se snížily investice do nových nalezišť

Co může ceny rychle snížit? Začne foukat a nebude tolik mrznout. Ano, to je tak trochu modlení se. Dále, zvýší se dodávky plynu z Ruska nebo Norska. V případě Ruska by musely být upraveny na úrovni EU limity o tržním podílu, což se v případě krize dá udělat rychle. Otázka je, zda Rusko bude chtít, respektive zda bude mít dost plynu pro své domácí odběratele, Čínu i Evropu. Každopádně Rusko uvádí, že dodává, co bylo nasmlouvané a tlačí Evropu, aby nechala trh trhem a raději přešla na dlouhodobé kontrakty.

Některé státy (Francie, Španělsko, Rumunsko, Řecko a ČR) se snaží změnit mechanismus určování cen na trhu. Aktuálně se aplikuje tzv. „pay as you clear market“. To znamená, že cena je určována na základě mezních nákladů. Tedy na základě nákladů posledního zdroje, který byl zapojen do výroby elektřiny. A tím je nyní plyn.

Cena je proto odvozena jako kdyby celá produkce elektřiny byla z plynu. Ale v praxi není. V praxi elektřinu vyrábí i uhelky, jádro, voda, solár, vítr. Takže průměrné náklady jsou nižší než mezní. Což znamená, že výrobci elektřiny, kteří ji vyrábějí ze zdrojů levnějších než plyn, mají nyní vyšší ziskovost. Je to například vidět na akciích energetických firem, například ČEZu.

V principu takový mechanismus motivuje energetický sektor investovat do zdrojů, které mají co nejnižší náklady. Ano například vítr, slunce, kde ceny poklesly dramaticky. Jinými slovy, zelená energie typu soláry a vítr v posledních letech snižovala průměrné výrobní ceny elektřiny.

Výše uvedené státy navrhují, aby se cena řídila průměrnými náklady za výrobu, a nikoliv těmi mezními. Krátkodobě by to pomohlo. Ale. Současný mechanismus byl s velkou slávou zaveden cca před 15 lety, jeho změna vyžaduje politický konsensus a legislativní změny. A taky odklon od tlaku na přechod na zelenou a levnější energii. Navíc tento mechanismus snižoval ceny elektřiny v minulých letech (vloni byly ceny dokonce několikrát negativní). Neměli bychom dělat revoluci na základě krátkodobého tržního výkyvu.

Dále, můžeme postavit větší plynové zásobníky, abychom měli rezervu. Tak to je na roky, navíc lokací v Evropě není zase tolik.

Mohou být zavedeny mimořádné opatření typu snížení DPH, zrušení přirážky za obnovitelné zdroje nebo snížení ceny za distribuci (stanovuje ERU). DPH a přirážka za OZE je politické rozhodnutí, poplatky za distribuci by mohly být soudně napadeny. Nicméně ve 2020 byly krátkodobě snížené. DPH je má nevýhodu plošnosti = velký dopad do rozpočtu. Další možností je využití dávek v hmotné nouzi nebo speciální dávka. Mluví se také o zastupování ceny, což je soudně napadnutelné, respektive by byly pravděpodobné kompenzace distribučním firmám za ztráty.

Každopádně Evropě se mluví opět o energetické chudobě, tato zima může pro některé domácnosti znamenat rozhodování „Heat or Eat“. Jak je to velký problém?

Podle dat z roku 2020 nemohlo adekvátně topit 2,2 % českých domácností. V roce 2005 to přitom bylo více než 9 procent. Ohroženější energetickou chudobou jsou v ČR lidé nad 65 let žijící samostatně a single s dítětem. Připomínám, že poslední číslo známe za rok 2020. Se současným růstem cen energií procento stoupne.

Koukněte na graf: při srovnání s dalšími zeměmi EU vychází ČR docela dobře. Ve 2020 si v Německu nemohlo adekvátně topit 9 % domácností. Několikanásobek ČR. Ale v Bulharsku je to více než 27 procent!

Suma sumárum. Letos se na cenách podepsal souběh několika faktorů, v příštím roce cena poklesne. Jde o krátkodobý extrémní výkyv. Trh fungoval dobře v předchozích letech, bylo by krátkodobé kvůli jednomu výkyvu přecházet na zcela jiný model fungování trhu, vymýšlet nové produkty...

David Navrátil

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz