Akcent na domácí spotřebu v Číně - obchodní příležitosti či hrozby pro exportéry?
Akcent na domácí spotřebu v Číně - obchodní příležitosti či hrozby pro exportéry?
10.05.2021 / 05:19 | Aktualizováno: 10.05.2021 / 05:25
Hospodářská strategie Číny se zaměřuje i na stimulací domácí spotřeby. Objemy nákupů realizovaných čínskými turisty v zahraničí do vypuknutí pandemie se nedají v následujících letech očekávat. Současné ekonomické trendy s dopadem na spotřebitelské chování vyvolávají obavy exportérů, příležitosti však existují.
Čína se dokázala velmi rychle vypořádat s pandemií Covid-19 a díky tomu se stala v r. 2020 jedinou velkou ekonomikou s pozitivním meziročním růstem hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 2,3 %. Ekonomické oživení Číny bylo hnáno převážně vnější poptávkou a státními investicemi. Vedení země se chce více zaměřit na růst domácí poptávky, tedy investic a zejména spotřeby. To je příležitostí, ale i hrozbou pro české exportéry. Podporu při zavádění své produkce na obří, ale velmi složitý čínský trh, mohou získat i od realizátorů projektu PROPEA, jak již velvyslanectví ČR v Pekingu informovalo na svých webových stránkách, či prostřednictvím dalších tradičních nástrojů podpory českého exportu.
Domácí spotřeba
Analytikové předpokládají, že soukromá spotřeba v Číně, jež dosahuje pouze 39 % HDP a velmi tak zaostává za průměrnými 55 % v případě dalších velkých ekonomik, bude v tomto desetiletí rapidně růst. Během deseti let se očekává její zdvojnásobení a v r. 2030 tak má hodnota spotřeby služeb předčít hodnotu nakupovaného zboží, což bude způsobeno potřebami stárnoucí populace země, jejíž celkový počet obyvatel se pravděpodobně od r. 2028 bude nezadržitelně snižovat a bude menší než v Indii. Čínské vedení sází na střední třídu, tedy čtyři sta milionů spotřebitelů. Růstu jejímu počtu mají napomoci i další plány urbanizace země, která má do r. 2025 vzrůst o 4 procentní body na celkem 65 %, což představuje přesun 62 mil. lidí do městských center.
V období 14. pětiletky, které započalo v lednu letošního roku, hodlají čínské úřady stimulovat růst spotřeby podporou zavádění nových produktů a služeb založených na nových technologiích. V březnu byl centrální vládou představen dokument, který se v tomto smyslu zaměřuje na maloobchod, zdravotnictví, kulturu a cestovní ruch, vzdělávání a sport. Již dříve byly zveřejněny základní obrysy podpory průmyslu. Společným jmenovatelem je budování podpůrné infrastruktury na bázi 5G/6G sítí, která umožní digitální revoluci de facto ve všech sektorech ekonomiky, ale i revoluci životního stylu v nových, skutečných smart cities.
Maloobchodní prodeje
Maloobchodní prodeje zaznamenaly v Číně v r. 2020 meziroční pokles 3,9 %. Prodeje prostřednictvím elektronických online platforem však meziročně vzrostly o 14,8 % a dosáhly závratné sumy 1,8 bilionů USD s téměř 30 % podílem na celkových maloobchodních prodejích. Čína je již osmým rokem největším online maloobchodním trhem. Každý třetí maloobchodní nákup se v současné době realizuje touto formou díky více jak rok platným protiepidemickým opatřením, která akcelerovala dlouhodobý trend jednak stále intenzivnějšího využívání internetu a také růstu počtu uživatelů internetu. V celosvětovém měřítku žije pětina všech uživatelů internetu, tedy miliarda lidí, v Číně. Obrovský boom v r. 2020 zažil i e-sport, který generoval příjmy více jak 21 mld. USD a zaznamenal 44 % meziroční růst. Další rozvoj digitální ekonomiky bude stimulován v letošním roce masivními investicemi do budování telekomunikační sítě páté generace.
Ačkoliv je cca 30 % maloobchodních transakcí uskutečněno „elektronicky“, čínský elektronický přeshraniční maloobchodní prodej (cross border e-commerce) představoval v roce 2019 pouze 1,8% z celkového e-commerce prodeje. To je ale typické pro většinu asijských trhů, jejichž dovozy tvoří spíše suroviny či výrobní polotovary. Evropští vývozci luxusu jsou významnou výjimkou z tohoto pravidla.
Růst preferencí domácí produkce
Vnímání domácích značek čínskými spotřebiteli/kupujícími se významně mění. Růst kvality domácí produkce, výborné marketingové chování těchto firem s velmi propracovanými moderními komunikačními kanály a také stále intenzivnější patriotismus, stojí za postupným vytlačováním zahraničních značek z čínských nákupních košíků.
Zahraniční firmy podnikající v Číně by měly, při formování svých strategií, vnímat i následující: Kategorie mladých spotřebitelů narozených v letech 1996 až 2010 (internetová generace) představuje 17% čínské populace, ale generuje až 25% celkových výdajů na nové značky. Internetová generace je výrazně více globálně smýšlející, ale také nadšená z produktů „Made in China“. Čínští spotřebitelé této generace jsou hybnou silou růstu domácích čínských značek kvůli jejich rostoucí kupní síle a digitální zdatnosti, které vytvářejí příležitosti pro nové start-upy.
Rozvojové plány čínské vlády jsou implementovány nejen v oblasti spotřeby statků, ale i v oblasti domácího turismu a obecně v sektoru služeb. V roce 2019 vycestovalo do zahraničí přibližně 165 milionů čínských turistů, kde utratili kolem 280 miliard USD. Pandemie Covid-19 těmto cestám zamezila a přesměrovala realizaci spotřeby do Číny, včetně do dvou spotřebitelských magnetů jižní Číny – ostrova Hainan a centra hazardních her, zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao. Odborná veřejnost nepředpokládá, že se úroveň turismu roku 2019 vrátí dříve než v r. 2023/2024. Tento fakt bude jednou z důležitých hnacích sil rozvoje domácí poptávky navzdory očekávání, že Čína bude pravděpodobně stejně dlouho uzavřena pro peníze zahraničních turistů.
Příležitosti a hrozby pro české firmy
V Číně jsou zřetelné zejména dva trendy s dopadem na nákupní chování místních spotřebitelů. Jednak dochází v celé zemi k masivním investicím do infrastruktury umožňující rozvoj volnočasových aktivit, tedy zvyšování spotřeby „doma“ a také dramaticky roste podíl nákupů realizovaných prostřednictvím elektronických platforem. Je velmi pravděpodobné, že s uvolněním cestovních restrikcí a s obnovením výjezdové turistiky již nebude docházet k takovému objemu nákupů zboží za hranicemi jako v době předkovidové. V neposlední řadě roste i preference domácí produkce (domácích značek) na úkor těch zahraničních, díky stále lepší kvalitě, moderním způsobům marketingu a prodeje, ale i rostoucímu patriotismu čínských zákazníků.
Existují však i příležitosti pro české značky na čínském trhu. Zájem o české výrobky byl zřetelný i např. během potravinářské výstavy ANUFOOD konané v dubnu v jihočínském městě Shenzhen, či během květnového veletrhu spotřebního zboží na ostrově Hainan, jež se má díky bezcelní politice stát obchodním magnetem nejen pro čínské, ale i pro zákazníky z dalších zemí regionu.
Ladislav Horák, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Pekingu
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.