Demografický vývoj Ústeckého kraje od roku 2000. Za uplynulých 20 let se počet obyvatel kraje snížil o 10 009 osob.

Ke konci roku 2020 žilo na území Ústeckého kraje 817 004 obyvatel, v tom 411 727 žen a 405 277 mužů. Za uplynulých 20 let se tak počet obyvatel kraje snížil o 10 009 osob. Na tomto poklesu se z více než 97 % podílely ženy, jejich počet se snížil o 9 739, pokles u mužů představoval pouze 270 osob.

Pohyb obyvatel v Ústeckém kraji

Celkový přírůstek počtu obyvatel v kraji nabýval s výjimkou let 2002–2009 a 2019 záporných hodnot. V letech 2000–2001 a 2017–2018 byl celkový pokles ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel (počet zemřelých převýšil počet narozených). V roce 2010 potom ovlivnila počet obyvatel výhradně záporná migrace – do kraje se přistěhovalo méně osob, než se z kraje vystěhovalo. V letech 2011–2016 a v roce 2020 byl úbytek obyvatel kraje ovlivněn oběma faktory.

Stěhování v Ústeckém kraji

Za celé období let 2000–2020 se v Ústeckém kraji pouze v letech 2006–2010 více osob narodilo, než zemřelo, tedy se jednalo o přirozený přírůstek obyvatel. V ostatních letech byla situace opačná - počet zemřelých převýšil počet narozených, takže a jednalo se o přirozený úbytek obyvatel.

Přirozený přírůstek/úbytek v Ústeckém kraji

Saldo zahraniční migrace bylo ve všech sledovaných letech kladné (z ciziny se do kraje přistěhovalo více osob, než se vystěhovalo), zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje nabývala kladných hodnot pouze v letech 2002 a 2003, v ostatních letech se do kraje z jiných oblastí ČR přistěhovalo méně osob, než se vystěhovalo.

Migrace v Ústeckém kraji

Za posledních 20 let poklesl v Ústeckém kraji počet uzavřených sňatků i rozvodů. Zatímco v roce 2000 uzavřelo manželství 4 499 párů, v roce 2020 to bylo 3 508, tj. o 991 (o 22,0 %) méně. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl v roce 2020 hodnoty 4,3 ‰. Od roku 2000 se sňatečnost Ústeckého kraje snížila o 1,2 bodů promile.

V roce 2019 uzavřelo první manželství 69,3 % ženichů a 69,7 % nevěst, podíl u obou pohlaví se od roku 2000 zvýšil o 1,1 p. b. Podíl sňatků, kde byli oba snoubenci v roce 2019 před jeho uzavřením svobodní, dosáhl 58,3 %, od roku 2000 se jejich podíl zvýšil o 0,9 p. b. Průměrný věk při prvním sňatku v roce 2019 byl 33,1 u ženichů a 30,7 u nevěst, proti roku 2000 se jejich věk zvýšil o 5,9 roku u mužů a o 6,2 roku u žen. Jiné státní občanství než ČR měli častěji ženichové, v roce 2019 to bylo 5,1 % z celkového počtu sňatků. Nevěsty neměly státní občanství ČR ve 3,9 % případů. V porovnání s rokem 2000 jejich podíl poklesl – u ženichů o 1,1 p. b., u nevěst o 0,6 p. b.

Sňatky a rozvody v Ústeckém kraji

Ke konci roku 2020 bylo v Ústeckém kraji rozvedeno 1 745 manželství. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 972, tj. o 35,8 %. V přepočtu na tisíc obyvatel dosáhla rozvodovost v roce 2020 v kraji hodnoty 2,1 ‰ proti 3,3 ‰ v roce 2000. Od roku 2000 poklesl podíl rozváděných prvních manželství u mužů o 2,3 p. b., jejich podíl v roce 2019 činil 75,1 %, zatímco podíl u žen se zvýšil o 1,4 p. b., když v roce 2019 dosáhl 78,8 %. Nejvíce rozvedených manželství bylo bezdětných a jejich podíl se v průběhu 20 let zvýšil o 4,3 p. b., když v roce 2019 představoval 41,3 %. Průměrný věk rozvedených mužů v roce 2019 byl 45,4 let, u žen 42,1. U obou pohlaví se od roku 2000 věk zvýšil – u mužů o 7,0 let, u žen o 6,5 roku.

Od ledna do prosince roku 2020 se v Ústeckém kraji živě narodilo 7 947 dětí, což je o 56 novorozenců (o 0,7 %) méně než ve stejném období roku 2000. Z následujícího grafu lze sledovat zvyšující se trend, kdy ženy rodí ve vyšším věku. V roce 2001 rodily ženy nejčastěji ve věku 24–28 let, zatímco v roce 2019 se jednalo o 25–32leté.

Míry plodnosti podle věku matky v Ústeckém kraji

Za 20 let výrazně vzrostl podíl živě narozených dětí mimo manželství. Zatímco v roce 2000 bylo 39,0 % nemanželských dětí, v roce 2020 to už bylo 62,8 %. Po většinu let v novodobé historii kraje byl podíl mimomanželských dětí druhý nejvyšší mezi kraji, situace se zhoršila v posledních 4 letech, kdy se kraj i přes mírný pokles podílu narozených mimo manželství přesunul na nejvyšší příčku.

Živě narozené děti podle rodinného stavu matky a podíl dětí narozených mimo manželství

Během dvaceti let se v Ústeckém kraji o více než třetinu snížila potratovost a téměř o polovinu počet umělých přerušení těhotenství. Na celkovém počtu potratů se podíl umělých přerušení těhotenství snížil o 14,4 p. b., když v roce 2020 představoval 60,1 %, zatímco v roce 2000 to byly téměř tři čtvrtiny (74,5 %).

Počet potratů a potratovost dle rodinného stavu ženy

Zatímco v roce 2000 absolvovaly nejvíce potratů vdané ženy, kdy jejich podíl představoval 46,5 %, v roce 2019 jejich podíl poklesl na 24,3 % a zvýšil se podíl svobodných žen, u kterých došlo k potratu z 39,5 % v roce 2000 na 66,6 % v roce 2019.

V roce 2020 zemřelo v Ústeckém kraji celkem 10 793 obyvatel, jejich počet se proti roku 2000 zvýšil o 2 020 osob, tj. o 23,0 %. V přepočtu na 1 000 obyvatel zemřelo v loňském roce 13,2 osob, zatímco úmrtnost v roce 2000 dosahovala 10,6 osob na tisíc obyvatel (nárůst za 21 let o 2,6 bodů promile, přičemž z tohoto nárůstu tvořil 2 promile meziroční nárůst 2019/2020). Ústecký kraj patří trvale mezi kraje s nejvyšší úmrtností. V letech 2007, 2008, 2012, 2013, 2015 a 2016 byla vůbec nejvyšší v republice.

Zemřelí v Ústeckém kraji

Kojenecká i novorozenecká úmrtnost v Ústeckém kraji od roku 2000 v obou případech poklesla – kojenecká o 2,7 bodů promile, novorozenecká o 1,4 bodů promile, ale přesto se v rámci ČR řadí ke krajům s nejvyšší úmrtností.

Kojenecká úmrtnost byla ve sledovaných letech 10 krát nejvyšší mezi kraji, novorozenecká 8 krát. V porovnání s průměrem za celou ČR byla v našem kraji novorozenecká i kojenecká úmrtnost vyšší ve všech letech 2000–2020.

Porodnost, úmrtnost, novorozenecká a kojenecká úmrtnost

K upřesnění některých demografických i jiných dat nám slouží rovněž právě probíhající plošné „Sčítání lidu, domů a bytů“, které se organizuje každých 10 let. Zjištěná data nám poskytují informace mimo jiné o vzdělanosti obyvatelstva až do jednotlivých regionů nebo o dojížďce do škol a do zaměstnání.

Jedním z demografických údajů, které zjistíme právě při sčítání, je např. národnostní složení obyvatelstva. Při porovnání uvedených výsledků (údaj byl nepovinný) ze SLDB 2011 a 2001 vyplynulo, že v Ústeckém kraji mírně vzrostlo zastoupení české a vietnamské národnosti. Dlouhodobou migraci obyvatelstva lze zjistit otázkou na pobyt obyvatel v době jejich narození. Počet rodáků neboli počet osob, které se narodily ve stejné obci, v níž mají k okamžiku sčítání současné bydliště, představoval v roce 2001 celkem 44,9 % obyvatel, zatímco v roce 2011 to bylo 42,7 %.