Jiřina Kavková (Kurzy.cz)
Práce  |  11.03.2021 20:11:22

Kde jsou Češi nejsebevědomější a jak jsou spokojeni se svou mzdou?

Obyvatelé Ústeckého a Libereckého kraje hodnotí míru svého sebevědomí lépe než obyvatelé ostatních českých krajů. Na desetibodové škále, kde desítka znamená nejlepší výsledek, ji hodnotí známkami 6,62 v případě Ústeckého a 6,55 v případě Libereckého kraje. Celorepublikový průměr přitom dosahuje úrovně 6,36. V otázce platového ohodnocení zase jen necelá polovina Čechů (47 %) uvádí, že je s ním v současném zaměstnání spokojena. Zjištění vyplývají z výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech, který proběhl na vzorku téměř tří tisíc respondentů.

Češi své sebevědomí na desetibodové škále hodnotí v průměru známkou 6,36. Podle více než poloviny (54 %) dotázaných v průzkumu agentury Ipsos pro projekt Česko v datech je navíc naše sebevědomí nižší, než by mělo být. „Vůbec největší míru sebevědomí mají podle vlastního hodnocení obyvatelé Ústeckého kraje, kteří jej v průměru hodnotí známkou 6,62. Těsně je následují obyvatelé Libereckého kraje se známkou 6,55. Překvapivě nízko se naopak umístila Praha, a to s hodnotou 6,26, která je zároveň pátou nejnižší ze všech krajů,“ uvádí Adéla Denková z projektu Česko v datech.

Nejméně sebevědomí jsou v Plzeňském kraji

Jako vůbec nejnižší v Česku vnímají míru vlastního sebevědomí lidé v Plzeňském kraji (6,21). V průměru jen o malý kousek výše se deklarovaná míra sebevědomí vyšplhala v kraji Jihočeském (6,22). Míru sebevědomí převyšující český průměr naopak mají také obyvatelé Středočeského, Karlovarského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Z průzkumu ale také vyplynulo, že sebevědomí a osobní sílu Čechů posilují náročné životní situace, které prožili. Mezi ně patří například záchrana života, zažití živelní pohromy, ale například i začátek života v nové zemi, výchova dětí či stavba vlastního domu. „Například živelní pohromu typu požáru nebo povodně nejčastěji zažili lidé v Olomouckém kraji, kteří také mají nejčastěji za sebou záchranu lidského života. A například výchovu více než tří dětí zase nejčastěji uvádějí obyvatelé Ústeckého kraje,“ říká Adéla Denková.

Se mzdou je spokojena necelá polovina Čechů

Co se týče spokojenosti s platovým ohodnocením, kladně ji hodnotí necelá polovina Čechů (47 %). Rozhodně spokojeno naopak není 11,6 % obyvatel. Větší spokojenost přitom uvádějí muži. Největší podíl lidí, kteří svou výplatu hodnotí pozitivně, je ve věku od 34 do 54 let, nejméně je spokojena nejmladší generace dotázaných od věku 18 až 24 let. „Češi, kteří nejsou se svým platovým ohodnocením spokojení, uvádějí jako odpovídající mzdu ve čtvrtině případů v rozmezí třiceti a čtyřiceti tisíc korun. Pětina by zase požadovala čistý příjem mezi pětadvaceti a třiceti tisíci korunami. A například lidé, kteří své sebevědomí hodnotili nejnižšími známkami, by se spokojili se mzdou v rozmezí dvaceti a pětadvaceti tisíc korun,“ říká Adéla Denková z projektu Česko v datech.

Spokojenost s platovým ohodnocením nicméně převažuje ve všech českých krajích. Nejvyšší podíl lidí, kteří ale se svou mzdou nejsou spokojeni, pochází z Moravskoslezského kraje. Adekvátně ohodnocených se zde cítí pouze 42 % lidí, což je nejméně z celé České republiky. Přehled o finančním ohodnocení ještě před nástupem do nového zaměstnání je aktuálně i tématem evropských ministrů práce a sociálních věcí. Podle návrhu by pracovníci měli mít právo žádat od svého zaměstnavatele informace o průměrné výši odměny kolegů, kteří v dané firmě vykonávají podobnou nebo stejnou práci. „Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Dáme jim do rukou nástroje, díky nimž budou moci požadovat spravedlivou mzdu, seznámit se se svými právy a domáhat se jich. To také vyžaduje větší transparentnost od zaměstnavatelů, pokud jde o jejich politiky v oblasti odměňování,“ komentovala to česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Více než polovina Čechů si řekla o vyšší plat

Výzkum také ukázal, že více než polovina Čechů (55 %) již alespoň jednou v životě požádala o zvýšení mzdy. A více než polovina z těchto lidí se svou žádostí uspěla. „Naopak téměř polovina, tedy zbývajících 45 % lidí, si o zvýšení mzdy dosud nikdy neřekla. I to může ukazovat na to, že jsme málo sebevědomý národ, jak v průzkumu zároveň tvrdila více než polovina dotázaných. Dobrou zprávou ale je, že podle dalších zjištění nám sebevědomí mimo jiné dodává právě pocit, že jsme zvládli náročnou práci,“ doplňuje Adéla Denková z Česka v datech. S žádostí o zvýšení platu také podle výsledků průzkumu častěji uspěli muži (ve 40 % případů) než ženy (25 %).

 

 

 

 

 

Kontakt pro média:

Roman Macháček

roman.machacek@dark-side.cz
+420 732 462 864

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy v roce 2020

Více zpráv k tématu Mzdy


Poslední zprávy z rubriky Práce:

Čt   9:20  Rusnok (ČNB): Trh práce se zklidní Research (Česká spořitelna)
08.04.2021  Stav českého trhu práce se nezhoršuje Research (Česká spořitelna)








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.