OMV se po loňských potížích přemění v chemický koncern

OMV mění po loňských finančních potížích svoji strategii s cílem transformovat se na chemický koncern. Těžba ropy a plynu má být upozaděna. Důvodem je propad ziskovosti tohoto částečně státního podniku o téměř jednu třetinu.

Nízká cena ropy loni ovlivnila i výsledky prodeje v čerpacích stanicích. Foto: Shutterstock

Společnost se kromě jiného potýká s důsledky koronavirové krize, globálního oteplování, ale i s problémy souvisejícími s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který OMV doposud spolufinancoval částkou 730 milionů eur.

OMV má v plánu investovat v Rakousku 3 miliardy eur, z toho třetinu chce vyhradit na udržitelné projekty, například na recyklaci umělé hmoty, obnovitelné energie a výrobu zeleného vodíku. Nejdůležitějším krokem v nově nastoupeném kurzu pak představuje převzetí většinového podílu (v hodnotě 4 miliard eur) chemického koncernu Borealis. Šéf OMV Rainer Seele vidí budoucnost v elektrifikaci dopravy, e-mobilitě, a plánuje, že se OMV stane jednou z předních společností v oblasti oběhového hospodářství plastů.

POKLES TĚŽBY ROPY

OMV tak bude pozvolna opouštět svůj dlouhodobý cíl, těžbu ropy na úrovni 600 tisíců barelů za den, a počítá, že v budoucnu by měla těžba dosahovat maximálně 480-500 tisíců barelů. Pozastavený nákup Achimova pole v Rusku se tak již zřejmě nezrealizuje.

V minulém roce klesla těžba OMV o 5 %, tedy na 463 tisíc barelů za den. Příčinou je mimo jiné i pozastavení těžby v Libyi. Ta v posledním kvartálu 2020 těžbu obnovila, což by mělo v roce 2021 vést k dalšímu zvýšení těžby, nyní odhadované na 480 tisíc barelů denně.

Obrat OMV se tím snížil o 29 % a dosáhl tak 16,6 miliardy eur, zisk činil 1,5 miliardy eur. Zatímco samotná těžba ropy byla postižena propadem cen ropy a plynu, doprava, obchod a marketing se ukázaly být odolnějšími. Problémy, které se týkají rafinerií a obchodu v čerpacích stanicích, souvisí s nízkými cenami ropy a plynu a také se slabou poptávkou po pohonných hmotách.

Navzdory plánům OMV s udržitelnými projekty nebude výroba obnovitelných zdrojů energie prozatím představovat hlavní část produkce OMV. Poměrně malá těžba ropy a plynu v Rakousku má pokračovat, stejně jako její zpracování. Podle šéfa OMV bude každopádně poptávka po ropě klesat s postupným rozšiřováním elektromobility a vodíkových technologií. OMV se již dnes podílí na výrobě lehkých karosérií pro elektromobily a participuje i na optimalizaci provozu větrných elektráren. K jejím velkým projektům patří výstavba největší fotovoltaické elektrárny a největšího zařízení na výrobu vodíku v Rakousku.

Na druhé straně OMV loni prodala 51% podíl ve společnosti Gas Connect Austria, která provozuje plynovodní infrastrukturu, rakouskému výrobci, distributorovi a prodejci elektřiny Verbund (vlastněnému z 51 % rakouským státem). OMV se také zbavila řady čerpacích stanic v Německu a hledá zájemce k odkoupení čerpacích stanic ve Slovinsku.

AKVIZICE CHEMICKÉHO KONCERNU

Finanční bilance společnosti za rok 2020 není nejlepší, je však celkově lepší oproti jiným ropným a plynárenským koncernům. Přes silné poklesy se OMV drží dobře a nezaznamenala výrazné ztráty do mínusu. Tyto skutečnosti souvisí s loňskou koupí 75% podílu ve společnosti Borealis. Jednalo se o největší akvizici v Rakousku v roce 2020. Ani převzetím většinového podílu v Borealis se ale úplně nepodařilo zamezit poklesům zisku v ropném a plynárenském sektoru.

Borealis patří k jednomu z největších producentů polyolefinů (výchozí materiál pro tvorbu umělých hmot) v Evropě. Zvýšení podílu OMV z 36 % na 75 % vyšlo na 4 miliardy eur. Státní fond Mubadala se sídlem v Abú Dhabí vlastní 25 % Borealis a je také se svými 24,9 % druhým nejdůležitějším akcionářem OMV. Nejvýznamnějším akcionářem OMV zůstává Státní holding Öbag s 31,5 %. V zájmu co nejhladší integrace společnosti Borealis do skupiny nového většinového majitele byl bývalý šéf chemického koncernu Alfred Stern jmenován do představenstva OMV. OMV dále plánuje odprodat výrobu hnojiv s cca 2000 zaměstnanci, která nyní generuje 15 % obratu koncernu Borealis. Podle Seeleho nebude Borealis nadále v tomto odvětví dostatečně konkurenceschopný.

Pavlína Šrámková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR ve Vídni